Nebrozanský web

Městýs Brozany se starým hradem, farním kostelem sv. Gotharda ke cti založeným, se školou a poplužním dvorem, leží na levém břehu Ohře, kteráž částečně ve stínu hustého křoví a vysokých olší skrytá tu a tam jako stříbrný pruh po utěšených nivách a úrodných polnostech vybleskuje a rychlým během již tu  do blízkého Labe pospíchá. Tato krajina jest pěkný kousek naší 'žírné vlasti', lůno úrody, klidné to místečko bujarým stromovím vysázené, nejlepšími polnostmi požehnané; v pozadí jejím spatřujeme v dáli modravé české Středohoří, jehož velikáni k nebi dosahují...

"Tímto poddáním, jemuž ihned následovalo, že pražané dali Mělnickým za svého hejtmana pověstného Jana Smiřického, vysloven zničující rozsudek nad kapitulou zdejší, která ovšem v městě kališnickém více jista ani trpína nebyla... Kněžstvo hledalo spásu svou v útěku, chrám odevzdán kněžstvu pod obojí, v jehož rukou zůstal pak až do doby pobělohorské. Statky rozmrhány. To byl konec kapituly mělnické, co nyní následovalo, nebylo nic jiného nežli živoření a rozklad... Tak jako císař a s ním celý katolický svět považovali hnutí husitské za pomíjející a doufali pevně v brzké jeho udolání, tak zajisté také kapitularové zdejší utěšovali se, že záhy přejde bouře burácející, nastanou poměry staré a oni že vrátí se do sídla svého a ku svým beneficiím. Ale jinak psáno bylo v knize osudu! Nenavrátili se více."

"Jen část zámku zachovala se nám, dosti chatrný díl velikého celku, jak nám jej horlivý spisovatel Fr. A. Heber ve svém popisu vyobrazil a popsal," píše Fr. Beneš v 2. pol. 19. st., ale ještě před vyhořením zámku na konci 70. let., kdy byla renesanční sgrafita zakryta hladkou omítkou. Heber (1845) však ze Zikmundovy výmalby už mnoho neviděl, bohužel ani letopočty a znaky Vřesovců, proto chybně připsal stavbu zámku až Janu Zbyňku Zajícovi z Házmburku. Dle Beneše (1863) šlo rozeznat "obrysy, které symbolicky víru, naději a lásku naznačují, pod nimi pak chatrné nápisy: spes... est optimo futurorum quod eum... spe...  Naděje - Charitas - Láska. Severovýchodně spatřujeme ještě obrazy: narození, ukřižování, vzkříšení a vnebevstoupení Páně, Samsona a Davida".

F.Beneš - Brozany v Litoměřicku (1863)

F. Matějka - Brozany (1898)

A. Sedláček - Brozany tvrz (1926)