Nebrozanský web

Zatímco dosavadní literatura připisuje autorství "sesterských" hlavních oltářů v Brozanech nad Ohří a Valtířově pirnskému sochaři Melchioru Jobstovi, pokusme se uvést celou věc na pravou míru. Jejich autorem je ve skutečnosti Michael Grünberger st. z Freibergu († po 1598). Prozraďme si o tomto mimořádném talentu něco víc.

Ve Valtířově, kde lze nalézt hrob Victora Cibicha, dodnes zvěčněného s půllitrem a doutníkem na etiketě Březňáka, se nachází hezký renesanční kostel. Jeho silueta nejvíc vyniká při plavbě po Labi, mnohem méně z druhého břehu a ještě daleko méně přímo v místě z frekventované silnice Střekov-Děčín. Jenže já mám pro tu jeho architekturu slabost, vždycky se mi moc líbil a kdysi dávno jsem v něm i několikrát byl. Pokaždé mě napadlo: kdyby tak byl pořádně vysmejčen, opraven a všechna ta sochařská pískovcová díla, jichž v sobě skrývá velké množství (a jak velká!), precizně restaurována, byl by to zkátka klenot na Labi. Jenže něco takového si možná dokážu plně představit a není nadto, když v něčem vidíte poklad jenom vy, protože je v tom zvláštní druh spiklenectví a spříznění.

Na dvojici pískovcových epitafů Zikmunda Brozanského z Vřesovic († 5. září 1588) v presbytáři brozanského kostela sv. Gotharda jsou vytesány zajímavé české texty z konce 16. století. Málokdo si dosud povšiml, že jde ve skutečnosti o básně. Kdo byl jejich autorem, tedy jakýmsi brozanským bardem, se už nedozvíme. Tedy pokud nevezmeme vážně báseň vdovy Lidmily Myškové z Vřesovic, která je v první osobě, a autorství přiřkneme jí. Pozor však abychom nepodlehli stejnému sugestivnímu dojmu, jemuž se nevyvarovaly ani nejnovější studie, které vzaly za bernou minci, že tyto výjimečné epitafy nechala zhotovit právě ona, ač je daleko pravděpodobnější, že vznikly ještě za Zikmundova života. Dílo je signované (MGBF) a bylo zhotoveno Zikmundovým "dvorním" sochařem Michaelem Grünbergerem st. z Freibergu († po 1598).

"Jeden a půl míle severně od Mšeného najdeme v městečku Brozany tvrz podobnou mšenské, nebo lépe řečeno zbytky pohledného zámečku. (...) Tvrz stávala na kopcovitém ostrohu západně nad městečkem a v době svého rozkvětu mohla být poměrně rozsáhlá. Dnes z ní zůstala jen dvoupatrová, vysoká, úzká budova s osmihrannými věžovitými výstupky na severní, východní a jižní straně, jež kdysi mohla být hradní kaplí. (...) Za třicetileté války byl zámek Brozany natolik zpustošen, že až na kapli a vedlejší budovu musel být zbourán. To, co dnes vidíme, je sotva čtvrtina někdejšího stavu a z původní nádhery, která zde panovala, vidíme jen mizející stopy nástěnné malby." (Heber - Brozany, 1845)

Nevelký, jednolodní, podélný a pohledově velmi členitý a zajímavý kostel svatého Gotharda biskupa, státem chráněná památka, je nejcennější stavbou v obci. Podle zasvěcení kostela sv.Gothardovi (961-1038) lze soudit, že vznikl již ve 30. letech 12.století, kdy byl Gothard svatořečen papežem Inocencem II.