Zaniklé městečko Mury
Zaniklé městečko Mury
"Osada Mury nedaleko Hostěnic, starodávného sídla Skrčků podle praehistorických nálezů, založena byla jistě v šerém dávnověku při levém břehu řeky Ohře našimi předky. Již tajemné jméno Mury svědčí o jejím stáří. Byl tu založen kostelíček ku cti sv. Klimenta asi koncem 10. století, svědčící na kult prvých slovanských apoštolů Cyrila a Metoděje." (Antonín Janda, budyňský historik)
Krajina při dolní Ohři patří k regionům, z nichž máme doklady o nejstarším osídlení ze starší doby kamenné a kde lidé žili ve všech následujících epochách. Při záchranném archeologickém výzkumu v prostoru stavby dálnice D8 byly objeveny kůlové domy, lineární keramika, nálevkové pohárky, licí forma na bronz, popelnice na obilí atd. Právě v místech dnešní osady Kliment stávalo pravděpodobně i keltské sídliště (centry Keltů-Bójů na Litoměřicku byly nedaleká oppida Lovosice a Levousy). Slovanské osídlení tohoto místa dokládají četné pozdněhradištní nálezy hrobů a keramiky (polovina 10. - konec 12.st.), přičemž zasvěcení zdejšího kostela sv. Klimentovi svědčí o misijní činnosti z konce prvního tisíciletí. Svatý Kliment (přesněji papež Klement I.) byl populární v počátcích křesťanství u nás, o úctu k němu se zasloužila dvojice slavných věrozvěstů (Cyril a Metoděj totiž objevili jeho ostatky) a dodnes zůstává českým národním patronem. Tento římský biskup (v pořádí čtvrtý) byl současníkem apoštolů, zmíňka o něm je i v Bibli (F 4,3); je autorem historicky zajímavého listu Korinťanům z r.96. Císařem Trajánem byl odsouzen k vyhnanství na Krymu a zde byl následně popraven (byl přivázán ke kotvě a utopen, proto se v katolické tradici stal ochráncem před vodou; jak se následně ukáže, místním obyvatelům byla tato ochrana vskutku potřeba). Po více jak sedmi staletích slovanští věrozvěsti přivezli jeho ostatky zpět do Říma (chrám San Clemente), avšak dnes bychom Klimentovu relikvii nalezli například i v blízké svatoštěpánské katedrále v Litoměřicích. Sv.Kliment je uctíván na Západě i Východě, v římskokatolickém kalendáři je jeho svátkem 23.listopad (k němu se váže česká pranostika "Svatý Klement víc než kdo jiný si zimu oblíbí."). Jak píše A. Jirásek, kudy slovanští věrozvěsti a jejich žáci kráčeli, tam za sebou zanechávali kostelíky zasvěcené tomuto světci. Dokladem budiž i první český kostel, který vystavěl na svém sídle v Levém Hradci kníže Bořivoj I., po svém pokřtění od Metoděje (asi 883). Není bez zajímavosti, že do doby vlády Bořivojova otce, legendárního Hostivíta, pověsti kladou původ sousedních Hostěnic.
Z větší či menší jistotou však můžeme předpokládat, že v 11. století existovaly Brozany, Doksany, Hostěnice i osada kolem klimentského kostelíku, nazvaná Mury (doslovně "Murova ves"). V roce 1144 založili kníže Vladislav II. a jeho žena Getruda v Doksanech premonstrátský klášter a obdařili jej značným majetkem a pozemky; buď hned při založení nebo krátce poté se do klášterního vlastnictví dostaly i Mury, které se zřejmě měly stát hospodářským střediskem nového kláštera, majícího nemalé obchodní ambice. Románský kostelík sv. Klimenta stál pravděpodobně už před vybudováním klášterního komplexu. Na přelomu 13. a 14. století postihl Doksany požár a spolu s mariánským chrámem shořela i Vladislavova darovací listina. Představení kláštera se proto obrátili na Přemysla Otakara I. s prosbou, aby darování pozemků potvrdil a na důkaz toho jim vystavil opis ztracené listiny. Král, jehož dcera Anežka (budoucí sv.Anežka Česká) byla v Doksanech dva roky vychovávána, přání vyhověl v roce 1226. Přemyslův dokument je dokladem ohromného klášterního majetku (víc jak tři desítky vesnic severozápadních Čech) a pro mnoho sídel znamená první písemnou zmínku, to platí jak pro Rochov, tak pro Mury ("villam in Mur"). Panovník vydal navíc klášteru privilegium povolující dovézt a vyvézt do Saska po Labi po jednom lodním nákladu bez cla a právo k plavení dřeva po Ohři a Labi. Jeho plány byly však mnohem větší a došlo k události, kvůli které zahrnul architekt K.Kuča Mury do své publikace "Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku" a kterou se chlubí informační tabule v osadě. Český král nechal Mury povýšit na město. Alespoň tomu všechno nasvědčuje, přestože o městečku mluví v souvislosti s Mury poprvé až A.Sedláček. Přemyslova slova zněla takto: "Také žádostem jmenovaného kláštera z laskavosti králi příslušnou vyhovujíce, jich dvůr v Murech právem německým vysaditi jsme ustanovili pro nemohoucnost a nestálost moderní doby, poněvadž nemohouce se brániti, libovůli kohokoliv by musili podlehnouti." 
Mury tak byly na králův příkaz vysazeny na emfyteutickém právu, a to jako první sídliště v širokém okolí. V roce 1273 se Mury opět označují jako "villa", což doslovně znamená "ves", nicméně pro některá města bylo toto označení prokazatelně použito (podobně se vedou spory v případě Litoměřic o termín "villa Lutvmeric", uvedený na Přemyslově listině z 1228). Během tehdejší kolonizátorské horečky nebyly neúspěšné podniky něčím neobvyklým, o čemž svědčí osud tzv. Nového města Litoměřice. O tom jak Mury vypadaly se dnes můžeme jenom dohadovat, předpokládat lze náznaky některých řemeslnických a tržních funkcí. Archeologicky doložená existence rozsáhlejšího sídliště, výhodně položeného při řece a přechodu cesty by pro to mohla opravdu svědčit, tím spíše, že jiné tržní středisko doksanského kláštera prameny nezmiňují. Jakkoli slibně se rozrůstající městečko však nemělo mnoho štěstí.
"Ještě v potvrzovací listině krále Jana Lucemburského uvádí se v privilegiích osada Mury jako darovaná králem Vladislavem klášteru doksanskému. Nic netrvá na světě věčně, a tak i osada Mury byla r. 1341 – 42 velikou povodní na řece Ohři s povrchu zemského smetena, až na kostelík sv. Klimenta a dvě chalupy. Sám panský dvůr, a snad i fara, která tu zajisté také bývala, zmizely v divokých vlnách," píše Antonín Janda.
Mury však nezanikly (navzdory tomu, co se dočteme například na informačním panelu "Chatová osada Na Klimentě"), jako ves existovaly ještě v letech 1398 a 1451, přetrval zde i farní kostel, při němž je koncem 14. století doložen farní dvůr (zajímavostí, svědčící možná o cyrilometodějských počátcích, je, že zatímco Brozany patřily pod litoměřické arcijáhenství, murský kostel spadal do arcijáhenství pražského). Obnovená ves existovala nadále v úzké vazbě na raně feudální aglomeraci Doksan a Brozan, avšak byla proti stavu před povodní menší. Předpokládá se totiž, že část obyvatelstva byla převedena na nedaleký klášterní dvůr v lesích mezi Doksany a Chvalínem, od té doby nazývaný Nové Dvory. Příznačné je, že náhradou za poškozené Mury nevzniklo na jejich místě nebo blízkém okolí nové městečko, což lze považovat za nepřímý důkaz o tom, jak velkým městečkem (a zda vůbec) Mury byly. Nicméně pravdou rovněž je, že v době, kdy Mury zanikají, se sousední Brozany rozvíjejí a zase ony jsou povýšeny na městečko. Právě někdy v druhé polovině 15. století Mury (Murzy) definitivně zanikly, zůstal tu téměř jen filiální kostel sv.Klimenta. Smlouva Jaroslava Vřesovce s doksanským klášterem z 1516 o prokopání mlýnského náhonu hovoří o brodu "na Maursku", později se samota nazývá "na Klimentě"; prokopáním strouhy byl vytvořen ostrov, který se označuje rovněž jako sv.Klimenta.
Původně býval v řece Ohři brod a později přívoz (v chalupě Rybářovské zůstával klášterem ustanovený přívozník a rybář, prvním byl od 1610 brozanský přívozník Mikuláš). 
Románský kostelík byl začátkem 18. století zbarokizován jako kaple. Po zrušení doksanského kláštera Josefem II. 1782 došlo i na svatoklimentský kostel. Státní administrace prodala opuštenou sakrální stavbu o třináct let později domkáři Františkou Vysokému za 95 fl. rýn., jenž z něho učinil domek o jednom patře. Kostelíček naštěstí zůstal v původním stavu do r. 1911, kdy jej A. Janda "změřil a v podrobnostech zakreslil, aby pro paměť byl zachován." O rok později pak A. Janda, "řiditel živnostenské školy pokrač. a učitel v Budyni n.O." vydal "Paměti osady Nových Dvorů a býv. Městečka Mur". Chvalínský rodák žil v letech 1849 až 1932 a dočteme se o něm v Ottově slovníku naučném. Ještě v roce 1932 si ve Vlastivědném sborníku Podřipska můžeme přečíst z Jandova článku:"Při parcelaci pozemků panství doksanského r. 1924 byla samota Kliment od obce Nových Dvorů oddělena a přidělena katastrálně k osadě Hostěnice se všemi pozemky na levém břehu řeky Ohře. Samota byla o několik usedlostí nyní rozmnožena."
Kostel sv. Klimenta se v přestavěné podobě zachoval dodnes. Původní charakter krajiny tragicky změnila stavba dálnice, otevřená v tomto úseku r. 1998 a překonávající Ostrov sv. Klimenta nejdelším silničním mostem v České republice.
