Znak Brozan n. O.
"Osada na cestě z Prahy do Saska, zčásti ležící na ostrově tvořeném rameny řeky Ohře, je doložena písemnými prameny roku 1276. O starším osídlení místa však svědčí původně románský kostel. Již před rokem 1500 byly Brozany povýšeny na městečko (sic!). Nástupcem zdejší tvrze se v 16. století stal renesanční zámek Brozanských z Vřesovic, následně rozšířený Zajíci z Házmburka. Po roce 1617 byl městys připojen k roudnickému panství Lobkoviců. Zámecký areál poškodilo v roce 1631 saské vojsko a po požáru v roce 1880 byla vrchní část kdysi výstavného paláce stržena. V současnosti žije v Brozanech zhruba tisíc obyvatel. Obecní zastupitelstvo schválilo návrh znaku vypracovaný Stanislavem Kasíkem na veřejném zasedání v dubnu 1997. Předseda PS PČR je obci udělil zároveň s praporem 19. května následujícího roku. V modrém štítě je pod zlatým stoupajícím půlměsícem stříbrný drak (původně navrhován zelený). Půlměsíc v modrém poli je převzat z erbu pánů z Vřesovic, za nichž vznikla mimo jiné pozoruhodná renesanční výzdoba brozanského kostela. Zkrocený drak je jedním z atributů patrona chrámu - sv. Gotharda." (Jan Zachar, časopis Veřejná správa, č. 15, červen 2008)
Při návrhu obecního znaku přihlédla roudnická heraldická kancelář k některým základním aspektům, respektujícím historicky bohatou minulost Brozan. Proto byl znak obce navržen v podobě totožné s erbem, rodovým znakem Brozanských z Vřesovic - modrý štít a v něm stoupající zlatý půlměsíc (tradiční zobrazení měsíce v erbu). Podle heraldiků se tento erb svou jednoduchostí, působivou barevnou kombinací i svou výraznou rozeznatelností jasně hlásí ke kořenům heraldiky. Kdyby se Brozany staly městem, je možno prý předpokládat, že by se Brozanští z Vřesovic stali sami iniciátory udělení podobného městského znaku.
V minulosti byla snaha diferencovat rodový znak vrchnosti od znaků udělených jejich městům. Stejně byla do brozanského znaku jako specifická figura, jeho doplňující a rozlišující prvek, pod půlměsíc umístěna stříbrná saň. Drak poukazuje na nejstarší dějiny obce, neboť je ikonograficky spojován s románským kostelem sv. Gotharda. Zkrocený drak je atributem sv. Gotharda z Hildesheimu, je to symbol biskupova reformátorského působení a přemoženého pohanství. "Není přínačné, že vedle brozanského farního kostela, zasvěceného tomuto světci, stála vždy zároveň i škola?" ptá se heraldik. Znamení saně má dle heraldiků také svou nepochybnou hodnotu duchovní a mystickou. Doplnění půlměsíce saní ve znaku Brozan má i své praktické důvody. Předjímá možnost volby erbu Vřesovců i u jiných obcí v regionu. Patronát sv. Gotharda je vzácný a kombinace světcova atributu se znamením půlměsíce by měl vytvářet dostatečně adresnou informaci o uživateli znaku. Mimochodem je třeba poznamenat, že ačkoli i autoři znaku mluví o zkroceném drakovi, heraldika nás učí, že na brozanském znaku není vyobrazen on, ale jeho příbuzná saň. Heraldické zobrazení draka představuje nestvůru pouze s dvěma nohama, kdežto brozanská obluda má nohy čtyři. Jinak se ale Kasíkův bájný netvor ve znaku vyjímá. Má typická netopýří křídla, orlí pazoury a rozšklebenou zubatou tlamu. Její hřbet přechází do svinutého ocasu s ostnem na konci. Saň je hezká a rozhodně hezčí než ta, která se používá nyní. Což si nakonec protiřečí s tím, že by se brozanský znak vyznačoval něja kou jednoduchostí. Každý, kdo si ho zkoušel obkreslil (jako kdysi my v Brozanském školním kurýru), ví, že to dá velkou práci.
Pro obecní prapor byly použity dvě hlavní barvy ze znaku - modrá a žlutá. Ty jsou řazeny do dvou svislých pruhů. Do jeho modré poloviny je ze znaku vložen žlutý půlměsíc, a tím je prapor dostatečně odlišen od jiných.
