Syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění
Všichni známe podobenství o marnotratném synovi. A vše, co všichni známe, si vždycky zaslouží zopakovat:
Mladší syn poté, co prodá svůj díl otcova majetku, odchází do ciziny. Tam žije prostopášně a všechny peníze prohýří. Následně dostane geniální nápad vrátit se domů. Chce požádat otce, aby mu odpustil a zaměstnal ho jen jako jednoho z nádeníků. Avšak otec, sotva ho spatří, se k němu rozeběhne, obejme ho a políbí. Ošatí jej "nejlepším oděvem", dá mu boty a prsten. A nechá návrat ztraceného syna náležitě oslavit hudbou a tancem a pořádnou žranicí. Nyní přichází z pole starší syn, který nikdy neporušil žádný otcův příkaz a celá léta pro něj pracoval, a nevěří vlastním uším. "Co to má znamenat?" – "Vrátil se tvůj bratr, a tvůj otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého." Staršího bratra najednou popadne hněv a otci vyčte, že on sám nikdy nedostal ani kůzle, ale "tenhle tvůj syn, který s děvkami prohýřil tvé jmění", dostane nespravedlivě zabijačku z vykrmeného telete (přesný recept není znám). Načež otec mu odpoví: "Ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme proč se veselit a radovat, poněvadž tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen" (Lk 15:11-32). Tím příběh končí, ač se úplně nezdá, že je vše vyřešeno. Usmíří se bratři? Změní se vskutku onen marnotratný syn? Nevíme.
Podobenství o marnotratném synovi bylo jistě mnohokrát vykládáno a určitě už církevními otci, kteří jsou zkrátka nejlepší. Ale někdy je také dobré objevovat Ameriku. Či Chestertonovými slovy, pokoušet se předstihnout pravdu o deset minut a pak zjistit, že "jsem za ní osmnáct set let pozadu". Motivace všech tří protagonistů našeho příběhu jsou přitom asi dostatečně jasné.
Marnotratný bratr
Mladší bratr se kaje, ač to činí jen proto, že nemá jinou možnost a že "hladem mřel". Věděl, že v bídné cizině jsou mu odepřeny i slupky pro vepře, zatímco otcovi nádeníci mají "chleba nazbyt", a právě to ho přivedlo k nápadu stát se otcovým nádeníkem. Vyznání hříchů před otcem však zní opravdově a připravil si ho dřív, než ho otec srdečně uvítal. Co si ale vlastně myslí? Marnotratný syn se jistě nehněvá, že mu otec přichystal takové uvítání, ale na druhou stranu: může se z nynější situace i upřímně radovat? Jak totiž praví moudrý Chesterton: "Nikdo nechce, aby mu byl odpouštěn velký hřích, jako by byl malý."
Spravedlivý bratr
Starší bratr je strašlivě zarmoucen. Připomíná někoho, kdo si "tolik let" namlouvá určitou holku, a pak mu ji v jediném okamžiku nějaký nový příchozí vyfoukne. Koho by to nenaštvalo? Nicméně si všimněme právě tohoto: On se rozezlí hned po zprávě, že se vrátil mladší bratr a otec porazil tele, neboť "ho zase má doma živého a zdravého". Starší bratr se netěší z toho, že jeho sourozenec je živ a zdráv, a rovněž přehlíží, že je to i důvod porážky. Hněvá se, a proto se neraduje. Následně předkládá své pojetí spravedlnosti: Je nespravedlivé, když marnotratný bratr, který právě přišel, dostane tele, zatímco já, který léta sloužím a nijak se neprovinil, nedostanu ani kůzle. To se zdá opravdu nespravedlivé. Avšak opravdu se starší bratr nijak neprovinil? Neprovinil se třeba právě tím, že se neraduje nad bratrovými návratem a čeká jen jakousi spravedlivou odměnu? V podobenství o ztracené ovci, které příběhu o marnotratném synovi předchází, je řečeno, že se nebe nemusí příliš radovat nad "spravedlivými, kteří pokání nepotřebují" (Lk 15:7). Není to snad opravdu proto, že ani "spravedlivým" by nějaké menší pokání neškodilo? V následném (a už spíše nesouvisejícím) podobenství o nepoctivém správci se pak poněkud záhadně říká: "Jestliže jste nebyli věrni v tom, co vám nepatří, kdo vám dá, co vám právem patří?" (Lk 16:12-13).
Milosrdný otec
Otec z podobenství nechce ve svém mladším dítěti vidět jen marnotratného syna, ale také a především toho, kdo "je nalezen". Proto je pohnut lítostí ještě dřív, než se syn vyzná, že zhřešil a není hoden nazývat se synem. Raduje se a nehněvá se. Dokonce jako by i staršímu potomkovi na jeho neosobní slova o "tomhle tvém synovi, který s děvkami prohýřil tvé jmění", přitakával: Ano, právě on, právě "tento tvůj bratr", který jmění prohýřil s děvkami, "zase žije, ztratil se, a je nalezen". A ta závěrečná chvíle, ta pointa je dokonale krásná.
Napsal: Abd el Kader, únor 2022
