Omezování městské funkce Severočeské vědecké knihovny
Omezování městské funkce Severočeské vědecké knihovny
Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem (SVKUL) v letošním roce 2020 okázale slaví 75 let své existence. Hlásí se tím k nepřerušenému trvání poválečné ústecké knihovny, jež byla pro veřejnost otevřena dne 16. listopadu 1945 jako Městská veřejná a studijní knihovna v Ústí nad Labem a v pozdější historii měnila své názvy i zřizovatele. Kontinuitu po právní stránce konstatuje i současná Zřizovací listina SVKUL.
Plnění funkce městské knihovny (čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL)
Podle čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL, přijaté usnesením Rady Ústeckého kraje č. 47/15/2001 ze dne 5. září 2001, je předmětem činnosti SVKUL "plnit zároveň funkci městské knihovny s povinností zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách" (PDF). Ustanovení sice nekonkretizuje, o které "město" se jedná, avšak patrně se rozumí samo sebou, že jde o krajské město Ústí nad Labem, neboť SVKUL sídlí na adrese "Winstona Churchilla 1974/3, Ústí nad Labem - centrum, 400 01 Ústí nad Labem" (čl. III Zřizovací listiny).
Jak vidno, zakladatelský dokument ztotožňuje městskou funkci ústecké knihovny s provozováním poboček v městských částech, na nichž budou poskytovány "základní služby" obyvatelům města. V době své transformace na krajskou knihovnu měla SVKUL sedm poboček: Krásné Březno (fungující od 1947), Klíše (od 1954), Všebořice (od 1963), Hornická (od 1972), Kamenný Vrch (od 1984), Mojžíř (od 1991) a Stříbrníky (od 1992). Krajským majetkem se navíc stal rodinný dům čp. 623 na katastrálním území Klíše, v němž sídlí pobočka Klíše (rozhodnutí Ministerstvo kultury ČR č.j. 10 465/2001 ze dne 25. června 2001).
Ačkoli plnění funkce městské knihovny není jen tížící povinností nebo přívažkem k hlavnímu účelu SVKUL, ale "předmětem činnosti" a ideální příležitostí, jak působit navenek (a výrazně si tím vylepšovat statistiky návštěvnosti a počtu výpůjček), v posledních letech začala SVKUL na tuto povinnost postupně rezignovat. Z původních sedmi poboček, které krajská knihovna převzala v létě 2001, jich v současnosti provozuje jen tři. Při zbavování se poboček přitom knihovna postupovala s pozoruhodnou geografickou logikou, když postupně rušila pobočky nejvzdálenější (tím však pro uživatele nejpotřebnější) a areál své působnosti soustředila do centra města Ústí nad Labem. Nejprve byla uzavřena pobočka Všebořice (leden 2014), poté pobočka Mojžíř (červen 2018) a nakonec pobočky Krásné Březno a Kamenný Vrch (obě současně v prosinci 2019).
V posledním případě bylo toto rozhodnutí posvěceno Zastupitelstvem Ústeckého kraje, které usneseními ze dne 9. prosince 2019 a 27. ledna 2020 vyslovilo souhlas s "postupným omezením výkonu městské funkce Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem" (aniž by však přistoupilo ke změně čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL). Uzavření další pobočky Hornická, avizované původně na červen 2020, bylo sice druhým usnesením odsunuto o půl roku, nicméně nadále hrozí, že od roku 2021 budou provozovány už jen dvě pobočky SVKUL: největší Stříbrníky a nejmenší Klíše.
Chronologie plnění městské funkce SVKUL
Mezi Ústeckým krajem a městem Ústím nad Labem nebyla nikdy uzavřena komplexní a dlouhodobá dohoda provádějící § 11 odst. 4 zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), dle něhož "plní-li krajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obec." K aplikaci tohoto ustanovení docházelo tak, že SVKUL sama každoročně žádala město Ústí nad Labem o poskytnutí dotace na vymezené účely, což se nijak nelišilo o žádosti kteréhokoli jiného subjektu usilujícího o dotování nějaké kulturní činností. Následně byla uzavírána smlouva o poskytnutí účelové dotace (na "nákup knižních novinek pro pobočky SVK v Ústí nad Labem").
Např. roku 2007 město Ústí nad Labem přispělo na činnost SVKUL 100 tisíci Kč, a to z poloviny "na nákup literatury pro pobočky" a z poloviny na dva další projekty mimo pobočky: "Besedy, autorská čtení a křty knih českých spisovatelů" a "Noc s Andersenem". Tyto částky přitom nebyly nijak vzdálené požadavkům knihovny, neboť ta v žádosti o dotaci na nákup pro pobočky usilovala o dvojnásobek (Výroční zpráva SVK v Ústí nad Labem za rok 2007). V dalších letech byl příspěvek města následující: 360 tisíc Kč (2008), 300 tisíc Kč (2009), 247 tisíc Kč (2010), 297 tisíc Kč (2011), 267 tisíc Kč (2012), 254 tisíc Kč (2013), 294 tisíc Kč (2014), 400 tisíc Kč (2015), 400 tisíc Kč (2016).
Rok 2017 (vize nového vedení)
Dne 1. února 2017 se novou ředitelkou SVKUL stává Mgr. Jana Linhartová, která dne 11. května 2017 uzavírá smlouvu s městem o poskytnutí neinvestiční účelové dotace ve výši 400 000 Kč na "nákup knihovního fondu v roce 2017 pro pobočky knihovny, pro lidovou půjčovnu a pro dětské oddělení, které plní městskou funkci Severočeské vědecké knihovny Ústí nad Labem, p. o."
Ústecká knihovna ve své žádosti o dotaci nezmiňuje, že podle Zřizovací listiny SVKUL je městská funkce výslovně spojována pouze s pobočkami, nicméně používá tuto alternativní formulaci: "Zvlášť pobočky vykonávají svou činnost právě a jedině pro město a jeho obyvatele v jeho čtvrtích." SVKUL si je tedy vědoma toho, že lidová půjčovna a dětské oddělení poskytují služby i pro neústecké čtenáře (což díky plné integraci oddělení SVKUL platí i pro pobočky) a v přiložené tabulce si dovoluje městu připsat pouze 5/7 nákladů na "lidovou knihovnu" a dětské oddělení. Proč zrovna pět sedmin, zůstává nevysvětleno.
Cílovou skupinou nákupu knih "jsou občané města Ústí nad Labem, a to bez ohledu na věk, vzdělání atd." Díky tomu mají bezproblémový přístup k nejnověji publikovaným dokumentům. Přispívá se tím k rozvoji v oblasti kultury a vzdělanosti a také zajišťuje kvalitní využití volného času četbou. Účelová dotace na nákup také plní důležitý účel aktualizace a obnovy fondů uvedených oddělení, "které plní městskou funkci SVKUL".
SVKUL za městskou dotaci nakonec nakoupí 2 065 knihovních dokumentů (z toho 1 209 knih pro šest poboček, 854 knih pro lidovou půjčovnu a dětské oddělení). I s vlastními nákupy bylo celkem do poboček nakoupeno pěkných 4 254 knih.
Podle vize SVKUL pro roky 2017–2020, zpracované dne 30. června 2017 ředitelkou SVKUL Janou Linhartovou a systémovou knihovnicí Zdenkou Andree, ústecká knihovna chtěla "ve spolupráci s městem Ústí nad Labem upravit, modernizovat a rozšířit síť poboček knihovny".
Když se Ústecký kraj chystal podat žádost o dotaci EU na rekonstrukci "vily Velká Hradební čp. 49", nechal si v prosinci 2017 vytvořit Studii proveditelnosti. Zde se správně píše, že SVKUL "v rámci místní funkce zajišťuje služby městské knihovny pro město Ústí nad Labem, a to celkem v 6 pobočkách" (str. 8) a že "služby pro čtenáře (= městská funkce knihovny) zajišťuje 6 poboček" (str. 25). Studie současně uvádí, že v pobočkách se nachází 100 212 knihovních jednotek (str. 20). Mimořádně zajímavý údaj, neboť k dnešnímu dni pobočky nabízejí veřejnosti už jen polovinu tohoto fondu.
Podobně nové vedení omezilo žádost o městskou dotaci v dalším roce v souladu se Zřizovací listinou jen na pobočky. Ještě v prosinci městské zastupitelstvo rozhodlo, že knihovně už nebude dávat dotaci jen ve výši 400 tisíc Kč jako v letech 2015–17, ale příspěvek navýší na 600 tisíc Kč.
Rok 2018 (uzavření Mojžíře a užití dotace v rozporu s jejím účelem)
Dne 25. ledna 2018 město uzavřelo se SVKUL smlouvu o poskytnutí dotace ve výši 600 tisíc Kč na "Celoroční činnost poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a na nákup fondu (akvizici)" (čl. II odst. 1 smlouvy č. SML1020842).
Ústecká knihovna byla povinna "použít dotaci maximálně hospodárným způsobem a výhradně k účelu uvedenému v čl. II. odst. 1. této smlouvy" (čl. III odst. 1 smlouvy č. SML1020842). Podle čl. II odst. 1 město poskytlo dotaci k částečné úhradě nákladů spojených s "celoroční činností poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a na nákup fondu (akvizici)". Přesto knihovna použila na akvizici poboček pouze polovinu dotace, zbylou část utratila za lidovou půjčovnu (828 knih) a dětské oddělení (547 knih) (Zpráva o výsledcích rozboru odborné činnosti Severočeské vědecké knihovny za rok 2018, str. 50).
Kupodivu právě v roce 2018, kdy město začalo dávat 600 tisíc Kč (tj. o 200 tisíc víc) a celkový rozpočet SVKUL byl už 59 milionů Kč, nastavá patrný obrat v celkové akvizici SVKUL. Knihovna injekci města použila jen k tomu, aby na vlastních výdajích ušetřila (179 tisíc Kč). Celkové náklady tím stagnovaly a za vyšší ceny bylo získáno méně. Počet všech nakoupených knihovních jednotek pro celou knihovnu už nepřesáhl 12 tisíc.
Poněkud paradoxně se tak navýšení městské dotace na pobočkách nijak pozitivně neprojevilo: do poboček se v roce 2018 nakoupilo přesně o 680 knih méně než v roce předchozím.
Uzavření Mojžíře
Navíc, přestože dotace města měla zajistit "celoroční činnost poboček", v polovině roku SVKUL přistoupila k nečekanému zrušení druhé ze sedmi převzatých poboček: pobočky v Mojžíři. Dne 2. června 2018 knihovna uvedla: "Vážení čtenáři a návštěvníci, s lítostí oznamujeme, že pobočka Mojžíř bude z důvodu nevyhovujících prostor a nízké návštěvnosti zrušena, k jejímu uzavření dojde od 28. června 2018. Do konce roku 2018 plánujeme otevření nové pobočky v ZŠ ve Studentské ulici v Neštěmicích".
Tvrzení o pouhém přestěhování mělo patrně uchlácholit i město Ústí nad Labem, jehož zastupitelstvo v té době rozhodovalo o přidělení dotace dvakrát 600 tisíc Kč pro roky 2019 a 2020 (usnesení Zastupitelstva města Ústí nad Labem č. 529/18 ze dne 20. 6. 2018). Rychlost zrušení mojžířské pobočky zůstává záhádou. SVKUL ji přestala provozovat, aniž by měla zajištěné náhradní prostory. "ZŠ ve Studentské ulici v Neštěmicích" v té době vůbec neexistovala. Od července 2017 byla kvůli rekonstrukci objektu přestěhována do střekovské školy v ulici Karla IV. čp. 34. Šlo o rozsáhlou rekonstrukci a stěží se počítalo s navrácením školy do Neštěmic "do konce roku 2018". Ke slavnostnímu znovuotevření školy došlo až ve čtvrtek 5. března 2020.
Plány z června 2018 na otevření "nové pobočky v ZŠ ve Studentské ulici", k němuž nemohlo v následujících měsících a letech vůbec dojít, byly myšleny asi stejně vážně jako o rok dřívější vize SVKUL "modernizovat a rozšířit síť poboček knihovny".
Udivující je i představa, že by zde mojžířská pobočka mohla nalézt více vyhovující prostory a získat vyšší návštevnost. Zatímco mojžířská škola nabízela prostor pro více než 10 tisíc knih, právě tato obnovená neštěmická škola poskytla v letošnímu roce 2020 ústecké knihovně o čtyři pětiny menší prostory, nesplňující standardy vesnické knihovny, natož knihovny na území někdejšího samostatného města Neštěmice.
Jak vážně míněné byly plány na znovuotevření mojžířské pobočky, vyjasňují další informace z výroční zprávy, podle nichž se zaměstnanci SVKUL z oddělení správy fondů v roce 2018 "podíleli na výběru knihovních dokumentů k odpisu za účelem zredukování knihovního fondu na (...) pobočce Mojžíř", následně byl "fond bývalé pobočky v Mojžíři (...) dočasně uložen ve skladu Vaňov", aby se odtud "dle potřeby doplňovaly fondy ostatních poboček" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2018, str. 54).
Kdyby byly plány na obnovu pobočky reálné, stěží by byl mojžířský fond v první půli roku méně doplňován, zredukován a v druhé půli přesouván do jiných oddělení SVKUL. Mojžířská pobočka v každém případě posloužila k saturaci slabší akvizice poboček v roce 2018, což lze pokládat za pravý či sekundární důvod jejího zrušení. Podle mojžířského vzoru byly (a ještě dnes jsou) likvidovány pobočky Krásné Březno a Kamenný Vrch: I) menší akvizice, II) odpis za účelem zredukování fondu, III) uložení v nedostupném skladu, IV) doplňování do ostatních poboček. Poslední fázi nazýváme "falešnou akvizicí" či "drastickou akvizicí", neboť jsou při ní doplňovány starší a použité knížky (přidělené řádnou akvizicí rovnoměrně jinam) a navíc je třeba pobočku uzavřít. Z delšího hlediska nemá tato strategie žádnou budoucnost.
Počínání SVKUL se zároveň dostalo do jasného rozporu s § 4 odst. 1 písm. a) knihovního zákona, podle něhož knihovnické služby spočívají "ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny". Jakkoli došlo ke "zredukování" mojžířského fondu a následnému doplňování fondů ostatních poboček, "dočasně" uložený fond bývalé pobočky v Mojžíři vykazoval ještě ke konci roku 8 699 knih, brožur a kartografických dokumentů. Tím pádem bylo odtud v průběhu roku 2018 vyřazeno či přesunuto "pouze" 1 645 knih, což není nijak závratné číslo.
Dočasné uložení fondu se může jevit lepší než jeho úplné vyřazení (jako v případě Všebořic), nicméně popírá smysl knihovnictví a pro čtenáře se v předmětné "dočasné" době na nedostupnosti nic nemění. Mojžířský fond byl navíc "uložen ve skladu Vaňov", odkud se podle téže výroční zprávy vyřazovaly tisíce knih "silně opotřebovaných, poškozených či napadených plísní" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2018, str. 54). Na základě knihovního zákona je přitom SVKUL povinna zajistit jednak "umístění knihovního fondu v podmínkách vhodných pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb" [§ 18 písm. a)] a jednak "ochranu knihovního fondu před odcizením a poškozením, zejména ochránit jej před nepříznivými vlivy prostředí" [§ 18 písm. b) knihovního zákona].
Uzavření mojžířské pobočky bylo sice obecně odůvodňováno "nevyhovujícími prostory", nicméně z hlediska ochrany fondu před nepříznivými vlivy prostředí byl objekt mojžířské školy zcela vyhovující (což se z odkazem na plesnivé knížky nedá rozhodně říci o Vaňově). Pokud jde o "ochranu knihovního fondu před odcizením", dne 5. června 2018 (tři dny po oznámení o zrušení Mojžíře!) přijala Rada Ústeckého kraje usnesení č. 112/41R/2018, kterým rozhodla o uzavření kupní smlouvy na dodávku a montáž technologie RFID pro "pobočku Mojžíř – Hlavní 193" mající ochránit fond knihovny. Vzhledem k tomu, že smlouva byla nakonec realizována, vybavení (neexistující) pobočky v Mojžíři (RFID brána, RFID čtečka k výpújčnímu pultu) vyšlo Ústecký kraj na 135 520 Kč (bez započtení očipování mojžířských knih, o němž není nic známo). Z tohoto hlediska bylo zrušení Mojžíře opravdu nečekané a překvapivé. Poněkud paradoxně tak bude "bývalá pobočka v Mojžíři" přežívat v následujících letech jako fiktivní objekt, pro nějž jsou nakupovány komponenty technologie mající ochránit neexistující fond. Pracovníci z LANiusu byli asi překvapeni, když přijeli do mojžířské školy nainstalovat novou technologii.
Čipování poboček v letech 2018/2019
Na celou zakázku Ústeckého kraje je dobré se podívat poněkud podrobněji. Veřejná zakázka "SVK Ústí n. L. – vybudování linky pro automatické vracení knih včetně zavedení RFID technologie – dodávka technologie" (č. VZ-INV-34/INV/2018/DOD-63.17) byla přímo určena pro "každou pobočku" SVKUL a měla tak mj. zajistit řádné plnění městské funkce ústecké knihovny. Nakonec měla účinky přesně opačné, neboť SVKUL ji využila k "postupnému omezení výkonu městské funkce".
Kupní smlouva mezi Ústeckými krajem a společností LANius na dodávku a montáž technologie RFID byla uzavřena dne 3. srpna 2018 (smlouvu podepsal hejtman Oldřich Bubeníček) a o čtyři dny později byla publikována v registru smluv, čímž vstoupila v účinnost. Vazba zakázky na "městskou funkci" SVKUL je vyjádřena v čl. II. odst. 3 kupní smlouvy, dle něhož jsou místem dodání "objekty Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, Velká Hradební 45 a 49, Winstona Churchilla 3" a "5 poboček v obvodech města Ústí nad Labem dle projektové dokumentace" (čl. II. odst. 3). Přesnou specifikaci (umístění konkrétních komponentů technologie RFID) uvádí příloha č. 2 smlouvy, na jejíž str. 2-3 jsou uvedeny náklady na vybavení oněch "5 poboček" (ve smlouvě řazených dle abecedy):
135 520 Kč: Pobočka Hornická - V Kutišti 299/7 (kód SO 04)
135 520 Kč: Pobočka Kamenný Vrch - Rubensova 29 (kód SO 05)
291 610 Kč: Pobočka Krásné Březno - KD Corso, Krčínova 6 (kód SO 06)
135 520 Kč: Pobočka Mojžíř - Hlavní 193 (kód SO 07)
291 610 Kč: Pobočka Stříbrníky - Stříbrnická 3030/2 (kód SO 08)
pobočky celkem 989 780 Kč
Rozdíly plynou z toho, že největší dvě pobočky byly kromě bezpečnostní brány a čtečky vybaveny rovněž samoobslužným asistentem Selfcheck CK RFID. K výsledné ceně je třeba navíc přidat náklady na samotné očipování fondu poboček, jež vycházelo na více než čtvrt milionu. Ústecký kraj tedy přišel nákup technologie RFID pro pět poboček SVKUL "v obvodech města Ústí nad Labem" na cca 1, 25 milionu Kč.
Udivuje, že v megalomanském projektu za 7 milionů Kč (vč. úpravy stavby pro návratový automat ve Velké Hradební 45 za půl milionu) se nenašly prostředky na Klíši, jedinou pobočku v majetku Ústeckého kraje. Měla být zprostředkovaně dovybavena z jiného objektu knihovny? Ne, to není možné. Ústecký kraj v příloze č. 2 kupní smlouvy vše precizně rozepsal i pro objekty ve svém vlastnictví. Na Klíši se při koncipování smlouvy jednoduše zapomnělo. Což nás přivádí k fantastické myšlence: nebyla nakonec mojžířská pobočka zrušena právě kvůli tomuto omylu a opomenutí?
A tak zatímco dne 3. srpna 2018 uzavřel hejtman Oldřich Bubeníček kupní smlouvu na dodávku technologie RFID do "pobočky Mojžíř - Hlavní 193", aniž by si všiml, že pobočka byla před pěti týdny zrušena, Severočeská vědecká knihovna začala s polepováním knížek RFID tagy jako první právě v oné pobočce Klíše, pro níž kraj nenakoupil žádnou bránu ani čtečku.
Po letní rekonstrukci pobočky Klíše přistoupili zaměstnanci SVKUL z oddělení správy fondů k nebývalé redukci jejího fondu ("výběru knihovních dokumentů k odpisu za účelem zredukování knihovního fondu na pobočce Klíše"). Podle výroční zprávy "při revizi bylo zjištěno celkem 55 nezvěstných svazků, ztráty se průběžně dohledávají" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2018, str. 54). Ztráta 55 knih se jistě dohledává, co se však nedohledává, je přesně 6 198 knih, které knihovníci SVKUL během této "revize" vyřadili. Fond Klíše tím poklesl z 13, 6 tisíce na 7, 8 tisíce knih, nicméně podle výroční zprávy "její návštěvníci nyní oceňují příjemný světlý a pohodlný interiér" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2018, str. 7).
Vyřadit najednou masu 6 198 knih a zároveň dodržet povinnosti, které má knihovna na základě knihovního zákona, je přitom nemožné. Každá pobočka (a tím spíše dlouholetá Klíše existující od 1954) mívá ve svém fondu unikátní knížky, které nenajdeme v jiných částech SVKUL. Podle § 17 odst. 1 knihovního zákona české knihovny (a tím spíše "vědecké" knihovny) mohou knihy, které mají v jediném exempláři, vyřazovat jen pokud "neodpovídají zaměření knihovního fondu knihovny a jejím úkolům" nebo jsou "opotřebované, neúplné nebo poškozené tak, že přestaly být informačním pramenem".
Postupně byly očipovány i zbylé čtyři pobočky (Hornická a Kamenný Vrch do konce roku 2018, Krásné Březno a Stříbrníky po Novém roce 2019). Předcházela tomu podobná "revize", tj. výběr a následné odepsání "nepůjčovaných, zastaralých či opotřebených dokumentů", ačkoli tentokrát už střízlivěji (konečně byly vytvořeny požadované seznamy vyřazovaných knih). Nyní se při čipování z každé pobočky vyřazovalo v průměru přes tři tisíce knih.
Vyřazováním knih se samozřejmě ušetřilo za nepoužité čipy. I když je otázka, zda ušetření tří korun za nepolepení Milence lady Chatterleyové či Dubliňanů je pro ústeckou knihovnu nějaká výhra. Vyřazování mělo tedy estetickou funkci. Ponechaly se knihy novější (bez ohledu na kvalitu) a hromadně se vyřazovaly knížky starší (ty byly v podstatě synonymem kvality, neboť před čipováním celá desetiletí obstály v proměnlivém fondu poboček). Jaké knížky spadají podle Severočeské vědecké knihovny do škatulky "nepůjčované, zastaralé"? Gargantua a Pantagruel, Červený a černý, Bouvard a Pécuchet, Tajnosti pařížské, Devadesát tři, Mefisto, Kaput, Nejmodřejší oči, Jádro věci... Právě o takové "zastaralé" knihy čtenáři na pobočkách přicházeli. Doplňme tudíž předchozí tvrzení: z každé pobočky se při čipování vyřadilo v průměru přes tři tisíce kvalitních knih.
Metodický pokyn MK ČR 'Standard pro dobrý knihovní fond' označuje za "zlatý fond literatury" výběr toho "nejlepšího a nejvýznamnějšího z české i světové literatury; měl by tvořit základ knihovního fondu každé knihovny" (Standard pro dobrý knihovní fond: metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu doplňování a aktualizace knihovního fondu pro knihovny zřizované a/nebo provozované obcemi na území České republiky. Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, Praha 2017, str. 10). Soubor tzv. zlatého fondu literatury by měl zůstávat "trvalou součástí knihovního fondu" (tamtéž, str. 14). Pokud se čipování poboček SVKUL doporučením "pro dobrý knihovní fond" neřídilo, lze fond poboček od té doby považovat za dobrý? Metodický pokyn MK ČR je přitom určen především pro vesnické knihovny a knihovny menších měst, Severočeská vědecká knihovna by to měla znát sama od sebe.
Vedoucí pobočky obstarává pravidelnou aktualizaci a obnovu fondu, ale ta se většinou týká jen novinek získaných v posledních pěti letech (tzv. aktuální fond), které se nestanou trvalou součástí základního fondu. Analýzy výpůjček veřejných knihoven prokazují, že "přibližně po šesti letech zájem o starší tituly téměř rovnoměrně lineárně klesá" (RICHTER, Vít. Co se půjčovalo ve veřejných knihovnách v roce 2013 [online]. Čtenář. 2014, 66). Tudíž je vhodné cca po pěti letech prověřit zájem o tuto literaturu a následně ji vyřadit (Standard pro dobrý knihovní fond, str. 10). Zatímco tedy oddělení správy fondů SVKUL kvůli ušetření za čipy vyhodilo "knihy, které prošly zkouškou věků" (a čipy by ještě dlouho nosily), očipovalo přesně ty, které bude pobočka nucena záhy vyhodit (i s čipem). Logiku v tom nehledejte.
Uveďme orientačně počty vyřazených knih z poboček v letech čipování. Klíše: 6 198 (2018), Hornická: 3 856 (2018), Kamenný Vrch: 2 751 (2019), Krásné Březno: 3 476 (2019), Stříbrníky: 2 141 (2019). Při čipování mohlo být tedy vyřazeno kolem 18 tisíc pobočkových knih. (A o tento počet se snížila kapacita fondů poboček.)
Loni se pobočky na vyřazování z knihovního fondu SVKUL podílely asi z 55 %. Je zajímavé, že největší ztráty postihly v roce 2019 ty pobočky, které byly do konce roku zrušeny. Kamenný Vrch byl očipován ještě 2018, ale k odpisu jeho knih došlo (z většiny) až v roce 2019. Buď se to jednoduše nestihlo, nebo šlo o snahu vylepšit roční statistiky. Tato pobočka za dva přišla o 4 tisíce knih (1 300 + 2 751). Dále: Že před čipováním došlo k "revizi" (eufemismus SVKUL pro "výběr a odepsání nepůjčovaných, zastaralých či opotřebených dokumentů"), výroční zpráva uvádí v roce 2019 ze všech oddělení SVKUL pouze u Krásného Března (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 71).
Jaká je celková kondice SVKUL? V posledních třech letech bylo z celé ústecké knihovny podle oficiálních údajů vyřazeno 100 969 knihovních jednotek (nám vychází 107 585 knihovních jednotek a z toho 97 844 knih: 41 731 beletristických knih a naučných 56 113). Třetina vyhozených knih byla z poboček.
Pro srovnání tříleté odpisy z fondu u dalších krajských knihoven: 766 knihovních jednotek (Hradec Králové), 1 365 (Olomouc), 4 284 (Plzeň), 6 876 (Pardubice), 7 462 (Ostrava), 25 111 (Havlíčkův Brod), 25 369 (Karlovy Vary). Tyto instituce za tři roky vyřadily méně knih z celého svého fondu než Ústí jen ze svých mála poboček. Hned po SVKUL byly ve vyřazování nejúspěšnější České Budějovice, ale i ty vyřadily pouze 53 748 knihovních jednotek. SVKUL je, jak psal Maxim Gorkij, "na dně".
Od této chvíle rozeznáváme následující chronologii likvidace poboček Krásné Březno a Kamenný Vrch:
I. FÁZE: vyřazování tisíců knih v souvislosti s čipováním (přelom 2018/19)
II. FÁZE: dramatické snížení nákupu nových knih v roce 2019
III. FÁZE: navržení rozpočtu SVKUL na rok 2020, který už pobočky opomíjí zcela
IV. FÁZE: promptní uzavření poboček koncem roku 2019
V. FÁZE: přesouvání jejich knih do jiných provozů a příslib "nových, vhodnějších" prostor v roce 2020
Rok 2019 (uzavření Krásného Března a Kamenného Vrchu a užití dotace v rozporu s jejím účelem)
Dne 23. ledna 2019 ústecký primátor Nedvědický a ředitelka SVKUL uzavřeli smlouvu č. SML1022177 o poskytnutí "příspěvku na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem" pro další dva roky. SVKUL byla na jejím základě oprávněna čerpat celkovou dotaci ve výši 1 200 000,- Kč ve dvou ročních dotacích: "v r. 2019 – 600 000,- Kč" a "v r. 2020 – 600 000,- Kč" (čl. I odst. 1 smlouvy). Město Ústí n. L. se tedy rozhodlo přidělit stejnou částku jako v předchozím roce, přičemž SVKUL v žádosti navrhovala pro každý rok o 900 000 Kč víc. Přílohami smlouvy jsou "předpokládaný rozpočet [SVKUL] na období 2019 a 2020" (příloha č. 1) a podrobný dramaturgický plán SVKUL na rok 2019 a rámcový dramaturgický plán SVKUL na rok 2020 (příloha č. 2).
Smyslem rozepsání předpokládaného rozpočtu činnosti na období 2019 a 2020 je vyjádřit, jak významně se má město Ústí n. L. na činnosti podílet (město poskytuje pouze "dotaci k částečné úhradě nákladů spojených s činností", konkrétně "max. 70 % z celkových uznatelných nákladů" činnosti). Povinností žadatele o dotaci tedy zároveň bylo uvést "celkové předpokládané náklady činnosti". SVKUL však tuto povinnost zcela opomněla a uvedla celý svůj rozpočet.
SVKUL v žádosti uvedla, že její rozpočet na rok 2019 bude 55, 581 mil. Kč, resp. v následujícím roce 56, 812 mil. Kč, přičemž vzala na vědomí, že "podrobný plán a rozpočet na daný rok uvedený v žádosti o dotaci bude [sic!] sloužit jako závazné podklady pro kontrolu realizace činnosti včetně kontroly vyúčtování dotace" (čl. II odst. 4 smlouvy).
SVKUL se zavázala, že realizaci "činnosti", tj. celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem, "zajistí v každém kalendářním roce, tedy 2019 a 2020" (čl. II odst. 4 dotační smlouvy). Nejpozději do 30. listopadu 2019 byla SVKUL povinna předložit "podrobný rozpočet činnosti na rok 2020" a "dramaturgický (...) plán obsahující konkrétní přehled akcí, které [se] budou v rámci činnosti v daném roce 2020 realizovat" (čl. III odst. 9 smlouvy).
Návrh rozpočtu SVKUL na rok 2020 opomíjející pobočky
V příloze č. 1 smlouvy o poskytnutí dotace z konce ledna 2019 se počítalo s celkovým rozpočtem SVKUL na rok 2020 ve výši 56, 812 mil. Kč a tento rozpočet měl zajišťovat též "celoroční plnění městské funkce knihovny". V polovině roku 2019 se však situace změnila.
Dne 7. srpna 2019 přijala Rada Ústeckého kraje usnesení č. 105/74R/2019, kterým rozhodla o bezúplatném převedení RFID technologie na SVKUL. Pobočky sehrály svou užitečnou roli a nyní ztrácely pro knihovnu jakoukoli hodnotu. Nabízíme k diskuzi, zda následný návrh rozpočtu (který už nebude zajišťovat provoz většiny poboček) operativně zareagoval na toto rozhodnutí krajské rady, nebo zda bylo usnesení radním předloženo právě v souvislosti s interní přípravou rozpočtu SVKUL. Kloníme se ke druhé možnosti, neboť časová souvislost je pozoruhodná.
Ano, přesně o týden později, 14. srpna 2019, zástupkyně ředitelky SVKUL Ilona Galášová vypracovala rozpočet SVKUL na rok 2020 coby nejvyšší rozpočet v celé své historii (v celkové výši 66, 823 mil. Kč), který o deset milionů převyšoval předpokládaný rozpočet na rok 2020, mimoděk uvedený v příloze lednové smlouvy s městem (s dovětkem "r. 2020 odhadovaný předpoklad, podrobný rozpočet bude doložen nejpozději do 30. 11. 2019"). SVKUL se tím měla stát druhou nejlépe financovanou krajskou knihovnou v České republice (hned po plzeňské).
Nebyl to jen rozpočet rekordní, ale též reformní, neboť připravil půdu pro významnou reformu SVKUL: zrušení většiny poboček. K významnosti oné reformy připomeňme, že pobočka v Krásném Březně existovala od března 1947, pobočka Hornická od září 1972 a Kamenný Vrch od dubna 1984. Vzhledem k tomu, že právě tento rozpočet byl Ústeckým krajem akceptován, už se v něm s provozem většiny poboček nepočítalo. Načež k "dofinancování provozu poboček knihovny v r. 2020" bude muset krajská rada přijmout letos v únoru mimořádné rozpočtové opatření Ústeckého kraje č. 2/2020/RÚK (přesouvající z centrální rezervy ekonomického odboru kraje 2 miliony Kč pro SVKUL).
Vypovídající byla i skladba navrhovaného rozpočtu. Pro položku "501 Spotřeba materiálu", kam spadá především nákup knihovních dokumentů, se počítalo pouze s náklady 3 982 000 Kč, což mělo být téměř o milion méně než v roce 2019. Vezmeme-li v úvahu, že ceny knihovních dokumentů, jakož i úklidového a kancelářského materiálu či pohonných hmot (které patří rovněž do této položky), každým rokem stoupají, takový pokles nelze nijak odůvodnit. V meziročním srovnání rozpočtů je naopak nárůst u osobních nákladů, odpisů dlouhodobého majetku, oprav, spotřeby energie a nákladů na reprezentaci.
Jak mohla SVKUL vůbec navrhnout takovouto skladbu svého rozpočtu? Návrh byl v jasném rozporu s čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL, dle něhož má povinnost "zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách". Stěží tedy může koncipovat rozpočet, který neumožní plnění povinností podle Zřizovací listiny.
Ústecká knihovna si současně musela uvědomovat, že její povinnost "plnit městskou funkci knihovny" nepochází jen ze Zřizovací listiny SVKUL, ale v lednu ji rovněž stvrdila uzavřením smlouvy s městem. Čl. II odst. 4 lednové smlouvy výslovně zní: "Příjemce [dotace] zajistí v každém kalendářním roce, tedy 2019 a 2020, realizaci 'činnosti'." Přesto nad tím zůstává rozum stát. Na základě § 11 odst. 4 uzavírá SVKUL smlouvu k částečné úhradě nákladů spojených s "celoročním plněním městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem". Oproti ostatním rokům má jistotu dotace od města v přesně známé výši. Pro přípravu rozpočtu si nelze přát nic lepšího. SVKUL si však počíná tak, jako by městské prostředky najednou neexistovaly, a funkci základní knihovny začne seškrtávat.
Patrně nabyla vcelku oprávněné představy, že nad tím město Ústí nad Labem přivře oči. Na zjevné porušení předchozí smlouvy v minulém roce ostatně nijak nereagovalo.
Shodou okolností den po vypracování rozpočtu, 15. srpna 2019, vydala ředitelka nový Knihovní řád SVKUL, jímž čl. VII odst. 7 zřizovací listiny konkretizovala. Podle knihovního řádu "SVKUL poskytuje služby pro veřejnost (...) na pobočkách na území statutárního města Ústí nad Labem: Hornická, Klíše, Kamenný Vrch, Krásné Březno, Stříbrníky". Nicnetušící uživatelé knihovny tedy byli udržováni v klidu, nijak nepřipravení na tuto reformu ústecké knihovny.
Týden knihoven
Dne 30. září 2019 uzavřel hejtman Oldřich Bubeníček s ředitelkou SVKUL avizovanou smlouvu o bezúplatném převodu movitého majetku – RFID technologie nakoupené na základě veřejné zakázky č. VZ-INV-34/INV/2018/DOD-63.17. V příloze smlouvy je převáděný majetek v hodnotě 6 511 010 Kč stručně specifikován, u každého objektu SVKUL jsou uvedeny pořízené komponenty s cenou, jak odpovídají předchozí kupní smlouvě se společností LANius. Opět zde máme uvedeno pět poboček SVKUL v obvodech města Ústí nad Labem: Hornická - V Kutišti 299/7; Kamenný Vrch - Rubensova 29; Krásné Březno - KD Corso, Krčínova 6; Mojžíř - Hlavní 193; Stříbrníky - Stříbrnická 3030/2. Nám to nyní připadá jako seznam padlých.
Z veřejné zakázky na vybavení poboček RFID technologií, jakož i ze smlouvy o bezúplatném převodu této technologie by normálně uvažující jedinec usuzoval, že se tím existence poboček jedině utvrdí. Vybavoval by Ústecký kraj pobočky SVKUL (opakovaně specifikované v projektové dokumentaci zakázky, v kupní smlouvě i ve smlouvě o bezúplatném převodu majetku) technologií za milion a čtvrt, kdyby nepočítal s jejich dalším fungováním? Tato otázka se samozřejmě stále vrací, i když jsme si osvětlili náležitosti vzniku nadlimitní zakázky a známe další vývoj rušení poboček.
Ve svém dopise panu hejtmanovi Bubeníčkovi ze dne 21. ledna 2020 jsem otázku formuloval takto: "Pokud se pobočky uzavřely (...) dokonce před samotným zprovozněním technologie, o čem to vypovídá více? O zbytečnosti původní investice nebo až nehospodárnosti rušení?" Přestože krajské orgány mají návrhy, připomínky a podněty občanů kraje vyřizovat bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů [§ 12 odst. 2 písm. e) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích], dodnes jsem od pana hejtmana odpověď nedostal.
Pojďme si celou z věc zrekapitulovat: Počátkem srpna 2019 rozhodnou krajští radní, že na SVKUL převedou technologii v pěti pobočkách (v ceně jednoho a čtvrt milionu korun), v nichž dle zřizovací listiny poskytuje služby obyvatelům Ústí nad Labem. Ústecká knihovna na to zareguje tak, že pobočkám seškrtá rozpočet na rok 2020 a finance na jejich zajištění přesune do jiných kapitol svého rekordního rozpočtu. S většinou vybavených poboček (možná všemi pěti, jak rozpočet naznačuje) už rozpočet nepočítá a pobočky směřují k zániku.
Novátorské rozšíření plnění funkce městské knihovny
SVKUL byla nadále vázána čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny ukládajícím "povinnost zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách" i smlouvou s městem č. SML1022177 dotující "celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem" pro další rok 2020. Jak se z toho chtěla vyvázat? Zdánlivě jednoduše, byť ve svém důsledku velice problematicky a komplikovaně. Kreativním a inovativním výkladem právě onoho čl. čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL.
SVKUL předložila Radě Ústeckého kraje nové široké pojetí "plnění funkce městské knihovny", kterým by pobočky vytěsnila za své funkce a mohla je zrušit. Toto extenzivní pojetí bude v dalších měsících neústupně opakováno, citováno a recyklováno. Nová koncepce zněla: "Při funkci veřejné knihovny SVK ÚL zajišťuje poradenské, vzdělávací a technické služby v oblasti knihovnictví pro obyvatele města Ústí nad Labem. Tyto městské funkce vykonává prostřednictvím poboček a provozem tzv. lidové části spolu s dětským oddělením, multimediálním oddělením, oddělením cizojazyčné literatury a částečně i oddělením časopisů."
Nemůžeme se ubránit úsměvu. Nejen AVE, ale nyní i SVKUL tedy poskytuje Ústečanům "technické služby"! Uvedená citace opravdu těžce čerpá z čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL, nicméně jej zcela dezinterpretuje. Ony "poradenské, vzdělávací a technické služby v oblasti knihovnictví" nejsou a nemohou být zajišťovány "pro obyvatele města Ústí nad Labem", neboť takovéto podpůrné služby jsou poskytovány ostatním místním a městským knihovnám v okrese v rámci plnění tzv. "regionálních funkcí" (dle metodického pokynu Ministerstva kultury ČR sem patří poradenská a konzultační činnost, metodické návštěvy, vzdělávání knihovníků, porady, nákup knihovních fondů pro ně, servis automatizovaného knihovního systému apod.). Srov. též § 2 písm. h) knihovního zákona definující "regionální funkce". Opravdu netušíme, jak někdo z knihovnické branže (navíc pracující v krajské "vědecké" knihovně, která má podle knihovního zákona regionální funkce nejen plnit, ale jejich plnění v celém kraji i koordinovat) se může dopustit takového zmatení pojmů.
SVKUL zároveň poskytla krajské radě pro její schůzi své statistiky za rok 2018 a záměrně nepřesně uvedla, že nyní provozuje sedm poboček, přestože takový počet provozovala naposled v lednu 2014. Pokud však hejtman Bubeníček mohl nakoupit technologii pro pobočku, která již měsíc neexistovala, zjevně tu dochází ke svévolnému nakládání s fakty. Ředitelka možná trpěla přechodnou ztrátou paměti, neboť ještě 15. srpna 2019 sepsala Knihovní řáda SVKUL, dle něhož poskytuje služby pro veřejnost na pěti pobočkách "na území statutárního města Ústí nad Labem: Hornická, Klíše, Kamenný Vrch, Krásné Březno, Stříbrníky".
Již jsme byli svědkem toho, že SVKUL se nad rámec své Zřizovací listiny pokoušela rozšiřovat obsah plnění "funkce městské knihovny" částečně i na Lidovou půjčovnu a Dětské oddělení (obě v sídle SVKUL v ulici Winstona Churchilla 1974/3, v centru Ústí n. L.). V žádosti o městskou dotaci ze dne 12. září 2016 tvrdila, že i tato oddělení "plní městskou funkci", byť jen z pěti sedmin ("počítáno 5/7 nákladů pro město UL"). Takové rozšíření je jistě možné, Ústí n. L. může dokonce přispívat nad rámec "městské funkce", SVKUL však nesmí opomíjet své pobočky. Prozíraví autoři Zřizovací listiny SVKUL pamatovali na možnost svévolného zacházení s pojmem "plnění městské funkce" a konkretizovali jej povinností provozovat pobočky.
V nejnovějším přístupu SVKUL zkoncipovaném na podzim 2019 Lidová půjčovna a Dětské oddělení už neplní funkci městské knihovny pouze částečně, ale výhradně. Navíc jsou přidány další dvě výhradně "městská" oddělení: Multimediální oddělení a Oddělení cizojazyčné literatury. Nakonec má být funkce městské knihovny plněna i Oddělením časopisů, tentokrát již jen částečně (aniž by se specifikovalo proč). Tato "městská" oddělení je dobré pečlivě rozebrat, především tři nová.
Multimediální oddělení: Někdejší Hudební oddělení obývalo Lidovou část (1. patro) od léta 1993. Kvůli vytvoření Edukačního centra v květnu 2019 bylo přestěhováno "do 2. patra budovy lidové části SVK, do prostor bývalé katalogizace. Tento prostor se ukázal ne zcela vhodným pro potřeby výpůjčního oddělení i proto, že z důvodu zajištění ochrany fondu a přehledu o pohybu uživatelů v oddělení musel být výpůjční pult umístěn na chodbě" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 72). Výrazně se tím propadla jeho obliba u veřejnosti. Šestiletý propad nemá konkurenci: z 55 874 výpůjček v roce 2014 na 19 982 výpůjček v roce 2019. Přestože jejich dokumenty se půjčují na kratší dobu (zpravidla jen 14 dní) a výpůjčky se tím násobí, honosně nazvané Multimediální oddělení loni trumfly tři nejnavštěvovanější pobočky: Stříbrníky (44 133 výpůjček), Krásné Březno (24 010 výpůjček), Kamenný Vrch (20 134 výpůjček). Existenci Hudebního oddělení "na chodbě" označuje výroční zpráva za "nouzové řešení", které má být "upraveno další transformací oddělení" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 72). Za tímto účelem schválí Zastupitelstvo Ústeckého kraje dne 9. 12. 2019 krajský rozpočet na rok 2020, v němž vyčlení na úpravu údajně "městského" Multimediálního oddělení 630 000 Kč k "vybudování zázemí a vybavení polygrafické a programátorské dílny - úpravě vnitřních prostor pro vybudování zázemí polytechnických dílen (...) v ul. Velká Hradební 49", kam se má patrně Multimediální oddělení z Lidové části přestěhovat. Několik minut poté však totéž zastupitelstvo přijme usnesení č. 061/25Z/2019, jehož důvodová zpráva se nás snaží přesvědčit o tom, že SVKUL "bude nadále výkon městských funkcí zajišťovat prostřednictvím tzv. lidové části spolu s dětským oddělením, multimediálním oddělením...". A Lidová část značí sídlo v ul. Winstona Churchilla 1974/3.
Oddělení cizojazyčné literatury (OCL): V Lidové části (na půdě) od 12. února 2002 původně jako Britské centrum, oddělené od provozu SVKUL. Po třech letech bylo začleněno do struktury knihovny jako Oddělení anglické literatury (OAL), neboť se s městem Ústím n. L. nepodařilo obnovit smlouvu o jeho provozování. V září 2017 změněno na Oddělení cizojazyčné literatury za účelem získání evropské dotace na probíhající rekonstrukci vily ve Velké Hradební čp. 49. Do lokace OAL v Lidové části se převedlo 9 136 knihovních dokumentů z Lidové a Vědecké půjčovny (učebnice, beletrie v neanglických jazycích) a 5 titulů periodik z Oddělení časopisů (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2017, str. 47). Je-li toto číslo pravdivé, pak při této transformaci došlo k vyřazení 3 371 původních knížek Britského centra, OCL totiž na konci roku 2017 vykazovalo jen 15 339 knih (tamtéž, str. 41). Přestože Ústecký kraj v žádosti o podporu z EU sliboval, že dojde k "přesunu fondu cizojazyčné literatury" do vily Velká Hradební čp. 49 (a předpokládalo se uložení 15 000 knihovních jednotek), po dokončení rekonstrukce se sem v květnu 2019 přesunula jen "část s ostatními jazyky". Část "Oddělení cizojazyčné literatury – anglický jazyk" zůstala v Lidové části (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 73). V současnosti naleznou čtenáři ve vile Velká Hradební přes 5 tisíc knih, v Lidové části 11 tisíc knih. "Část s ostatními jazyky" ve vile tudíž málokdo navštěvuje. Dle loňských statistik se v "části s ostatními jazyky" uskutečnilo jen 1 116 výpůjček (horší bylo jen Edukační centrum) a v "anglické části" 23 743 výpůjček (což ale zase překonali ve Stříbrníkách i v Krásném Březně).
Shrňme: Ústecký kraj v druhé polovině roku 2019, kdy přebírá od Evropské unie dotaci ve výši 37 864 710 Kč za to, že ono OCL přestěhuje do Vědecké části (což ani plně nesplnil), najednou uvede (aby nyní získal příspěvek města), že oddělení cizojazyčné literatury patří do "tzv. lidové části". A dokonce Záměry SVKUL na rok 2020 plánují "po obdržení souhlasu dotačního úřadu sloučit obě části Oddělení cizojazyčné literatury do jednoho prostoru v budově W. Churchilla". Severočeské Čapí hnízdo!
Že tvrzení o nových třech "městských" odděleních bylo účelově vytvořeno až na podzim loňského roku (a to jen proto, aby se prosadilo rušení poboček, popř. vytáhlo z města víc peněz), dokazuje SVKUL sama, konkrétně svými nákupy za městskou dotaci v roce 2019. Pro údajně "městská" oddělení cizojazyčné literatury nebyla nakoupena jedna jediná knížka (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 62).
Oddělení časopisů (OČ): Největší kuriozita na konec. V Lidové části nikdy nesídlilo (pouze v letech 1990-99 se zde nacházela čítárna novin a časopisů). Celá desetiletí sídlí ve vile Velká Hradební čp. 49 (Vědecká část) a bylo druhým oddělením odůvodňujícím její rekonstrukci. Že by mělo jít o "městské" oddělení, je groteskní: neboť právě OČ uchovává konzervační fond periodik, které "krajská knihovna" získává jako příjemce povinného výtisku z každého vydání periodického tisku na území České republiky (§ 9 odst. 1 písm. f) zákona č. 46/2000 Sb.). Jde o významné privilegium krajské knihovny, nikoli městské.
Uvědomuje si však SVKUL a její zřizovatel, co svou novátorskou koncepcí vlastně říkají? Pokud SVKUL "městské funkce vykonává (...) provozem tzv. lidové části spolu s (...) oddělením cizojazyčné literatury a částečně i oddělením časopisů", pak by v případě rozdělení knihovny na krajskou a městskou část (podle kladenského a karlovarského příkladu v letech 2003 a 2006) byl Ústecký kraj nucen městu Ústí n. L. přenechat nejen Lidovou část (dosavadní sídlo SVKUL), ale i nově rekonstruovanou vilu (Maximku). Neboť ta byla rekonstruována z evropských prostředků jen kvůli slibu Ústeckého kraje, že zde bude "fond cizojazyčné literatury a fond novin a časopisů". A nechce-li Ústecký kraj vracet dotaci, tato oddělení tu musí zůstat.
Usnesení Rady Ústeckého kraje č. 043/78R/2019 ze dne 2. října 2019
Na schůzi Rady Ústeckého kraje konané dne 2. října 2019 mimořádně v penzionu Růžový hrádek v Krupce byl následně projednán bod "14.5 Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem, příspěvková organizace – plnění funkce městské knihovny", v rámci nějž se Rada Ústeckého kraje zabývala "informacemi k finančnímu krytí plnění městské funkce knihovny v tzv. lidové části knihovny a v provozu 7 poboček na území Statutárního města Ústí nad Labem" [bod A) usnesení č. 043/78R/2019 ze dne 2. října 2019]. Důvodová zpráva k usnesení krajského zastupitelstva č. 061/25Z/2019 to dokonce formuluje tak, že se "Mgr. Jana Linhartová, ředitelka knihovny, [obrátila] na Ústecký kraj s žádostí o pomoc".
Z jednání krajské rady v Týdnu knihoven vyplývají další zajímavé skutečnosti. Zatímco v lednové smlouvě o poskytnutí dotace města nebyla SVKUL schopna vyčíslit "celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem" (a místo toho uvedla celý svůj rozpočet), v materiálu předloženém Radě Ústeckého kraje už "informace k finančnímu krytí plnění městské funkce knihovny" měly být obsaženy. Když ale SVKUL bude muset na základě čl. III odst. 9 dotační smlouvy nejpozději do 30. listopadu 2019 doložit "podrobný rozpočet činnosti [celoročního plnění městské funkce] na rok 2020", tuto povinnost opět nesplní. Připomeňme rovněž, že původně žádala o dotaci na rok 2020 ve výši 1, 5 milionu Kč (příloha č. 1 smlouvy č. SML1022177).
Teprve v důvodové zprávě k usnesení krajského zastupitelstva č. 061/25Z/2019 se bez bližších podrobností uvádí: "Výkon městských funkcí knihovny je vyčíslen na 17 mil. Kč za rok." Přičemž v příloze obsahující vybrané statistické údaje poboček SVKUL za rok 2018 (25. zasedání ZÚK konané dne 9. 12. 2019, bod 16.8 příloha č. 1) jsou roční náklady na provoz poboček 7 765 864 Kč (opět bez bližší konkretizace). Údaje z důvodové zprávy patrně pocházejí z materiálu předloženého ústeckou knihovnou pro říjnové jednání krajské rady.
Porovnejme vše s precizními údaji Krajské vědecké knihovny v Liberci v její Výroční zprávě za rok 2019 (str. 61). Náklady všech šesti poboček liberecké knihovny jsou pečlivě rozepsány do jednotlivých položek (Spotřeba materiálu, Spotřeba energie, Nájemné, Osobní náklady) a dosahují 3 112 050 Kč: z toho Vesec (810 963 Kč), Kunratická (697 331 Kč), Ruprechtice (621 647 Kč), Machnín (394 875 Kč), K. Háj (302 142 Kč), Rochlice (285 092 Kč).
To se příliš neliší o údajů, prezentovaných SVKUL ještě v žádosti o městskou dotaci ze dne 12. září 2016 ("Náklady na pobočky Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem za rok 2015"). Nezbytné náklady tehdejších šesti poboček ústecké knihovny (osobní náklady, nájemné, energie, nákup knih, nákup časopisů) činily 3 106 296, 42 Kč: z toho Kamenný Vrch (655 307,74 Kč), Stříbrníky (645 350,34 Kč), Krásné Březno (626 806,08 Kč), Klíše (500 531,47 Kč), Hornická (486 146,88 Kč), Mojžíř (192 153,91 Kč).
Poté, co Rada Ústeckého kraje vzala na vědomí "informace k finančnímu krytí plnění městské funkce knihovny" [bod A) usnesení č. 043/78R/2019 ze dne 2. října 2019], přikázala dvěma svým členům další úkoly. Radní pro kulturu Sachetová měla do konce roku "připravit plán optimalizace Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, příspěvková organizace (poboček umístěných v budovách městských obvodů)" [bod C) usnesení č. 043/78R/2019]. A tatáž radní a nyní i první náměstek hejtmana Klika měli "jednat s představiteli Statutárního města Ústí nad Labem o kompenzaci či finančním krytí k plnění funkce městské knihovny" s termínem do 31. 3. 2020 [bod B) usnesení č. 043/78R/2019].
Z usnesení radních rovněž plyne, že v rámci "optimalizace Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem" nemělo být uvažováno o "optimalizaci" nepobočkových oddělení SVKUL, a to ani těch "v tzv. lidové části knihovny" plnících údajně "městskou funkci knihovny". Z toho všeho se jednoznačně jeví, že jediným smyslem jednání Rady Ústeckého kraje bylo posvětit srpnový plán zrušení "poboček umístěných v budovách městských obvodů" (na nichž měla SVKUL zajišťovat "základní služby i obyvatelům části města", ale jimž seškrtala rozpočet).
Skutečnost, že se krajská rada rozhodla optimalizovat právě "pobočky umístěné v budovách městských obvodů", rovněž svědčí o mimořádné nekompetenci a nehospodárnosti. Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem se dosud po celou dobu svého působení snažila tyto výhodné prostory pro sebe zachovat.
Můžeme rovněž vyloučit, že Rada Ústeckého kraje použila ve svém usnesení nepřesnou formulaci. Tedy že by ve skutečně měla na mysli jen "pobočky umístěné v městských obvodech" (ostatně, kde jinde?) a jejich majetkoprávní situace ji nezajímala. Naopak, když v následujícím měsíci dá krajská rada svému plánu na "optimalizaci poboček" konkrétní obrysy a rozhodne se "uzavřít tři méně navštěvované pobočky", nejméně navštěvovanou pobočku na Klíši z toho vyloučí, neboť "je umístěna v nemovitosti Ústeckého kraje" (důvodová zpráva k usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 061/25Z/2019). To jest "plán optimalizace (...) poboček umístněných v budovách městských obvodů", jehož příprava do konce roku byla radní Sachetové uložena bodem C) usnesení Rady Ústeckého kraje č. 043/78R/2019, se od počátku týkal jen těchto čtyř existujících poboček: Stříbrníků, Krásného Března, Kamenného Vrchu a Hornické. (První dvě hojně navštěvované, třetí rovněž často navštěvovaná a navíc jediná na pravobřežním břehu Labe, poslední Hornická s malou návštěvností jako Klíše.)
Spravedlivě však uveďme, že pobočky obecně jsou stabilními kameny SVKUL a jejich souhrnná návštěvnost se oproti ostatním oddělením neustále zvyšovala: 30 969 návštěv (2017), 32 167 (2018), 34 881 (2019). A jak pravila i poslední výroční zpráva, "o jejich služby je mezi uživateli setrvalý zájem" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 49).
Jednání Ústeckého kraje s městem Ústí n. L.
Následně se uskutečnila jednání mezi představiteli Ústeckého kraje a města Ústí n. L. Z těchto rozhovorů nejsou k dispozici žádné výstupy. Podzimní jednání s reprezentanty Ústí n. L. zajímavě interpretuje dopis hejtmana Oldřicha Bubeníčka ze dne 19. prosince 2019 (sp. zn. KUUK/172145/2019/KP). Pan Bubeníček v něm uvedl, že výkon městských funkcí knihovny bude zajišťován "prostřednictvím sekce tzv. lidové části, kam patří dětské oddělení, multimediální oddělení, oddělení cizojazyčné literatury a částečně i oddělení časopisů. Z celkového počtu pěti poboček pak bude nadále knihovna provozovat dvě pobočky beze změny – pobočku Klíše a pobočku Stříbrníky." Dále nás informoval o tom, že vedení Ústeckého kraje se s "vedením města (...) dohodlo (...) na určitém kompromisu, tedy na zvýšení částky na nákup knihovního fondu a na hledání náhradních prostor pro rušené pobočky, avšak provozně a finančně zajišťovaných městem Ústí nad Labem. Tudíž je zde naděje na vznik nových poboček v okrajových částech města tak, aby byly služby knihovny dostupné zejména pro děti a seniory."
V pátek 15. listopadu 2019 byla na magistrát doručena žádost SVKUL o navýšení dotace na plnění městské funkce na rok 2020 o 600 000 Kč na celkovou výši dotace 1 200 000 Kč.
Úkolem představitelů města Ústí nad Labem, s nimž Ústecký kraj jednal, bylo hájit právní stav a zájmy ústeckých občanů. Zástupci města měli upozornit na to, že Ústecký kraj jakožto zřizovatel v souladu s § 27 odst. 2 písm. c) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vymezil předmět činnosti SVKUL tak, že jím je mj. "plnit zároveň funkci městské knihovny s povinností zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách" (čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL). Na základě toho dne 23. ledna 2019 město Ústí nad Labem se SVKUL uzavřelo smlouvu č. SML1022177 o poskytnutí neinvestiční účelové dotace "na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele Statutárního města Ústí nad Labem" v letech 2019 a 2020. Tato dotační smlouva byla uzavřena podle § 11 odst. 4 knihovního zákona, dle něhož "plní-li krajská knihovna v místě svého sídla i funkci základní knihovny, podílí se na zajištění této funkce obec."
Představitelé města však proti svévolnému a účelovému rozšíření pojmu "plnění funkce městské knihovny" (a pojmu "celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele Statutárního města Ústí nad Labem") zjevně nijak neprotestovali. Přitom mohli snést i další, tentokrát faktické argumenty, podle nichž by zavření poboček omezilo dostupnost knihovnických služeb pro občany města a uškodilo knihovně samotné. O to se později a dodatečně pokoušeli čtenáři knihovny, nicméně opravdu jen pouhou argumentací 'ex post', bez silných nástrojů, kterými by stotisícové krajské město disponovalo.
Jednání "s představiteli Statutárního města Ústí nad Labem o kompenzaci či finančním krytí k plnění funkce městské knihovny", jež se dle usnesení krajské rady č. 043/78R/2019 měla konat až "do 31. 3. 2020", byla mimořádně rychlá a úspěšná. Sachetové "plán optimalizace (...) poboček umístěných v budovách městských obvodů" se rovněž nepřipravoval příliš dlouho. Nejstarší pobočka v Krásném Březně existovala 72 let a byla zrušena za měsíc! Proč nešlo "optimalizovat" pobočky jinak než likvidací (např. snížením nákladů, zkrácením otevírací doby), nikdo nevysvětlil.
Jistě, bylo třeba realitu poboček přizpůsobit vytvořenému rozpočtu (v Kocourkově se realita utváří podle rozpočtu, nikoli rozpočet podle reality). První náměstek hejtmana Klika po prosincovém zasedání krajského zastupitelstva uvede: "To nebylo něco na poslední chvíli, ale bylo to s ohledem na tvorbu rozpočtu a fungování té příspěvkové organizace." Podobně hejtman Bubeníček po schůzi krajské rady dne 8. ledna 2020 prohlásí: "Minimálně od září se vědělo, že kraj tolik peněz dávat nebude, v rozpočtu to nebylo." Samozřejmě, ale "optimalizovat" pobočky vybavené technologií RFID tím, že se zruší? [Smlouva o bezúplatném převodu RFID technologie nabyla účinnosti dne 17. října 2019. Ústecká knihovna je od této chvíle oprávněna "po předchozím písemném souhlasu Kraje převést majetek do vlastnictví jiné osoby", stane-li se trvale nepotřebným (čl. 2 odst. 2 smlouvy).]
A povinnost SVKUL zajistit základní služby "obyvatelům části města ve svých pobočkách" měla být tedy podle vyjádření hejtmana Oldřícha Bubeníčka splněna tím, že "bude nadále knihovna provozovat dvě pobočky". Jedinečná gramatická interpretace textu! Jednou pobočkou by to asi už nešlo. Bílinská knihovna má ostatně taky dvě pobočky.
Usnesení Rady Ústeckého kraje č. 090/82R/2019 ze dne 20. listopadu 2019
Pět dní poté, co SVKUL doručila městu Ústí n. L. žádost o zdvojnásobení dotace na příští rok, krajská rada schválí její harmonogram uzavření "tří poboček" z celkově pěti! K neuvěření. Jednomyslným usnesením týkajícím se "zajištění městských funkcí" SVKUL krajští radní uloží své kolegyni Sachetové, aby na nejbližším zasedání krajského zastupitelstva nechala odsouhlasit "zahájení postupného omezení výkonu městské funkce Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, příspěvkové organizace, hrazené z rozpočtu Ústeckého kraje s tím, že z celkově pěti poboček budou tři pobočky uzavřeny dle následujícího harmonogramu": pobočky Kamenný Vrch a Krásné Březno k 1. 1. 2020 a pobočka Hornická k 30. 6. 2020 [bod B) usnesení Rady Ústeckého kraje č. 090/82R/2019 ze dne 20. listopadu 2019]. Usnesení radních už ví, že poboček je pouze pět, ale opět je nepřesně označuje jako "prostory v majetku města", což se tentokrát hodilo jen na "Pobočku Krásné Březno, se sídlem: Krčínova 6, Ústí nad Labem".
Zachování čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL
Rozeberme si tento vskutku pozoruhodný postup krajské rady. Ústecké knihovně nechce odebrat "funkci městské knihovny s povinností zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách" a krajskému zastupitelstvu proto nenavrhne jakoukoli změnu čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL. Kdyby to učinila, připraví se tím o možnost profitovat z "kompenzace či finančního krytí k plnění funkce městské knihovny" (plynoucím z § 11 odst. 4 knihovního zákona). V následné důvodové zprávě k předkládanému usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje (č. 061/25Z/2019) je město dokonce odrazováno od toho, aby přemýšlelo o vlastní knihovně.
Aplikace § 11 odst. 4 knihovního zákona
Důvodová zpráva nepopírá, že město Ústí n. L. plní povinnost plynoucí z § 11 odst. 4 knihovního zákona, a výslovně zmiňuje "každoroční dotaci na zabezpečení městských funkcí Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem ze strany Statutárního města Ústí nad Labem". Problém není v neplnění § 11 odst. 4 knihovního zákona, ale ve "výši kompenzace".
Dodejme, že knihovní zákon nijak nespecifikuje výši příspěvku ani způsob jeho určení. Podíl města na provozu knihovny je tudíž "předmětem jednání mezi městem a krajem" (DANIELISOVÁ, T. Knihovní zákon. Komentář. Wolters Kluwer ČR, Praha 2018, str. 49).
Aniž by to důvodová zpráva jakkoli odůvodnila (v příloze uvádí jen náklady poboček), tvrdí, že "výkon městských funkcí knihovny je vyčíslen na 17 mil. Kč za rok." Současně pak uvádí "přehled nákladů spojených s provozováním vlastní městské knihovny" bývalých okresních měst Ústeckého kraje: 18 564 000 Kč (Chomutov), 18 110 000 Kč (Děčín), 17 378 000 Kč (Most), 10 723 000 Kč (Teplice), 9 229 000 Kč (Litoměřice), 8 352 000 Kč (Louny).
Pokud jde o povinnosti "krajského" města plynoucí z § 11 odst. 4 knihovního zákona, předložme jiné a tentokrát relevantnější srovnání: Podíváme-li se na všech dvanáct krajských knihoven ČR, zřízených příslušným orgánem dané kraje, tak přesně polovina plní funkci základní knihovny. A jejich sídelní města se v současnosti podílejí na zajištění této funkce. Avšak vzhledem k tomu, že konkrétní naplnění § 11 odst. 4 knihovního zákona je "předmětem jednání" mezi každým jednotlivým krajem a sídelním městem, panují mezi těmito šesti knihovnami značné rozdíly. U bývalých státních vědeckých knihoven, které přešly na kraj z ministerstva kultury, se roku 2019 příspěvek měst pohyboval od 146 400 Kč (České Budějovice), přes 600 000 Kč (Ústí nad Labem), po 3 912 370 Kč (Liberec). Oproti tomu tři krajské knihovny, které byly dříve okresní a městské, získávají cca 7 až 8 milionů Kč (Zlín, Havlíčkův Brod, Pardubice).
Odhlédněme nyní od toho, že u bývalých okresních knihoven šlo systém snáze nastavit při jejich transformaci. Základem úspěšné spolupráce při financování knihovny je skutečně dlouhodobé úsilí o nalezení oboustranně přijatelného řešení. Krajská vědecká knihovna v Liberci poskytuje krásný příklad. Zatímco v roce 2016 dostávala z městského rozpočtu 1, 7 milionu Kč, každoročním navýšením docílila zdvojnásobení částky. A žádnou z šesti poboček nemusel nikdo rušit.
Kritérium rušení poboček: prostory v majetku města
Důvodová zpráva Rady Ústeckého kraje vyčísluje výkon městských funkcí SVKUL na 17 mil. Kč za rok. A poněvadž kraj nenalezl "odpovídající řešení", jak se částky od města domoci, rozhodl se výkon městské funkce SVKUL omezit, a to uzavřením údajně "třech méně navštěvovaných poboček". Skutečným důvodem však byly majetkoprávní poměry, návštěvnost byla až sekundárním kritériem. Důvodová zpráva totiž pokračuje: "Z celkového počtu pěti poboček bude [SVKUL] nadále provozovat dvě pobočky beze změny – pobočka Klíše je umístěna v nemovitosti Ústeckého kraje a pobočka Stříbrníky je sice v současné době provozována v prostorách města, ale je nejvíce vyhledávaná veřejností."
Příloha zprávy mající její tvrzení doložit, uvádí tuto návštěvnost v roce 2018: Stříbrníky (12 465), Krásné Březno (7 367), Kamenný Vrch (4 517), Hornická (3 951), Klíše (3 376). "Méně navštěvovaná pobočka" v Krásném Březně tedy měla větší návštěvnost než Hornická a Klíše dohromady! Dokonce "podle poslední výroční zprávy její návštěvnost meziročně vzrostla o tisíc návštěv" (můj e-mail pro pana Víta Richtera ze dne 3. února 2020). A hranici 7 tisíc návštěv překonalo Krásné Březně i podle údajů z roku 2019. Dosud to bylo jedno z nejoblíbenějších oddělení SVKUL. A přesto se rušilo v první vlně. Proč ne třeba málo navštěvovaná Hornická? To důvodová zpráva neodůvodňuje.
Záměrně nadsazená úspora nákladů v případě zrušení poboček
Důvodová zpráva následně uvede, že díky uzavření tří poboček "úspora nákladů tak dosáhne cca 4,35 mil. Kč za rok." K tomu se dospělo prostým součtem nákladů za rok 2018 podle přílohy, nicméně harmonogram rušil Hornickou až "k 30. 6. 2020" a úspora nákladů v roce 2020 mohla být jen cca 3,65 mil. Kč.
Údaje za rok 2018 jsou navíc zkreslené a neaktuální. Teprve "v září [2018] byla sjednocena otevírací doba ve všech pobočkách (...), ve většině poboček tak navíc uživatelé získali otevírací dobu delší" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2018, str. 7). Tedy i ty nejméně navštěvované pobočky (Klíše, Hornická) získaly nejdelší otevírací dobu nejnavštěvovanějších poboček (Stříbrníky, Krásné Březno), v důsledku čehož jejich náklady vzrostly. Ze Zprávy o výsledcích SVKUL za rok 2019 se navíc dozvídáme o výrazných přesunech finančních částek na nákup knih do těchto nejmenších poboček (oproti Krásnému Březnu získala Klíše na akvizici meziročně asi o 130 000 Kč více a Hornická asi o 100 000 Kč více). Upravený žebříček poboček za rok 2019 by tudíž byl (seřazeno dle drahoty): Klíše, Stříbrníky, Hornická, Krásné Březno, Kamenný Vrch. Ústecký kraj rušil nikoli "tři méně navštěvované pobočky", ale tři nejlacinější.
Zároveň pobočky nepůsobí pouze náklady, ale vytvářejí i příjmy (z registračních, sankčních a jiných poplatků). Podle "Přílohy č. 1" se v rušených pobočkách v roce 2018 registrovalo celkem 1 001 uživatelů (takový počet přinášel SVKUL průměrně 111 111 Kč jen za registrace, do pokladny SVKUL přinášelo nejvíce Krásné Březno, více než 50 tisíc Kč). Pokud započítáme další poplatky, tím bychom uváděnou úsporu snížili už jen na cca 3,5 mil. Kč. Takhle lze samozřejmě pokračovat dále. Paní ředitelka nás osobně ujistila, že "dlouholeté knihovnice" z poboček nepropouští (e-mail od paní Linhartové z 20. prosince 2019). Tím si tedy odškrtněme osobní náklady na roční provoz 2,5 poboček ve výši přes 900 000 Kč, a ona úspora nám rázem poklesne na 2,6 mil. Kč (navíc by se ještě platil nájem za vypovězené prostory poboček).
Poté, co městské zastupitelstvo rozhodne o dohodnutém zdvojnásobení navýšení "příspěvku na celoroční plnění městské funkce knihovny" o 600 000 Kč (usnesení Zastupitelstva města Ústí nad Labem č. 97/8Z/19 ze dne 16. 12. 2019), k "dofinancování poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem (...) na rok 2020" dostačuje "zajistit finanční prostředky ve výši 2 mil. Kč" [bod B) usnesení Rady Ústeckého kraje č. 035/85R/2020 ze dne 8. ledna 2020]. Tím máme oficiálně potvrzeno, že Krajský úřad Ústeckého kraje (pod důvodovou zprávou podepsán "PhDr. Adam Šrejber, Ph.D., vedoucí odboru kultury a památkové péče") své krajské zastupitele úmyslně klamal, když úspory nákladů ve výši 2 600 000 Kč uměle navýšil na "cca 4,35 mil. Kč za rok" (důvodová zpráva k usnesení krajského zastupitelstva č. 061/25Z/2019 zároveň tají dohodu s městem). Opět tu došlo ke svévolnému zacházení s fakty za účelem zrušení dlouholetých a hojně navštěvovaných poboček SVKUL.
Napadá nás tato parafráze slavného citátu: Severočeská vědecká knihovna – Tři slova, tři lži. Není "severočeskou", protože Severočeský kraj už neexistuje, není "vědeckou", protože na tuto roli rezignuje, není "knihovnou", protože knihovní dokumenty ze svého fondu nezpřístupňuje.
Porušení dotační smlouvy s městem
SVKUL měla dle smlouvy o poskytnutí neinvestiční účelové dotace č. SML1022177 nejpozději do 30. 11. 2019 předložit městu podrobný rozpočet činnosti na rok 2020 a dramaturgický plán obsahující konkrétní přehled akcí, které bude v rámci činnosti v roce 2020 realizovat (čl. III odst. 9 smlouvy č. SML1022177). Tuto povinnost však nesplnila. Podle vyjádření města Ústí n. L. "knihovna (...) v termínu nedodala ani povinné dokumenty o rozpočtu a programu na příští rok."
Dalším porušením smlouvy č. SML1022177 bylo užití dotace v rozporu s jejím účelem. SVKUL coby příjemce dotace byla povinna "použít dotaci maximálně hospodárným způsobem a výhradně k [uvedenému] účelu" (čl. III odst. 1 smlouvy), tedy k úhradě nákladů spojených s "plněním městské funkce knihovny" (čl. II odst. 1 smlouvy). Přesto za ni byly poprvé v historii nakoupeny rovněž 4 knihy do Vědecké půjčovny a 5 knih do Studovny literárně vědní ve Vědecké části (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 62).
To už dokonce popírá i v říjnu vymyšlené pojetí, že SVKUL "městské funkce vykonává prostřednictvím poboček a provozem tzv. lidové části spolu s dětským oddělením, multimediálním oddělením, oddělením cizojazyčné literatury a částečně i oddělením časopisů". Nyní tedy plní městskou funkci nejen Lidová část, ale celá knihovna?
Připomeňme, že předloni byla městská dotace (v souladu se Zřizovací listinou SVKUL) výslovně určena pouze na "celoroční činnost poboček". Přesto za ni SVKUL nakupovala též knihy do Lidové půjčovny a Dětského oddělení. No, a nyní došlo k nákupům dokonce i do Vědecké části. Vše na úkor poboček. A přesto město nežádá o vrácení protiprávně použitých částek.
Rekordní snížení akvizice nových knihovních dokumentů
Výroční zpráva poskytuje další zajímavou informaci. Z městské dotace ve výši 600 000 Kč nakonec SVKUL použila na nákup knihovního fondu jen 75 % dotace (zbylou čtvrtinu, tj. 154 640 Kč, dala neznámo nač). Konkrétně: za 445 360 Kč pořídila 2 049 knihovních dokumentů (z toho: 1 946 knih, 73 audiovizuálních dokumentů a 30 deskových her). I v tom byla loňská dotace unikátní.
Nejméně knížek z městské dotace bylo v r. 2019 nakoupeno pro Krásné Březno, druhou nejnavštěvovanější pobočku: pouhých 140 knih. Celkové přiškrcení akvizice u této pobočky bylo opravdu obrovské. A ani Kamenný Vrch, další pobočka uzavřená v prosinci 2019, nepřesáhla pětistovku nově nakoupených knih. Tento postup nazýváme II. FÁZÍ LIKVIDACE POBOČEK.
Nakonec to není vůbec překvapivé. V loňském roce SVKUL sice měla rekordní rozpočet (64, 5 mil. Kč), ale u akvizice naopak přistoupila ke snížení vynakládaných částek. Z návrhu rozpočtu SVKUL na rok 2020 (vytvořeného 14. srpna 2019) můžeme usuzovat, že celková akvizice SVKUL se meziročně snížila už v první polovině roku. Dramatický propad pak nastal v druhé půli, tehdy došlo k dalšímu šetření na položce "501 Spotřeby materiálu" (kam patří též pořízení knihovních dokumentů) ve výši 272 000 Kč. Přičemž ještě v létě se s tímto propadem vůbec nepočítalo. Více než čtvrt milionu muselo být tudíž přesunuto z této položky (a rozpočtu akvizičního oddělení) někdy koncem roku. Možná právě touto operací lze vysvětlit, proč městská dotace byla použita na nákup knihovních dokumentů jen z 75 %.
Loňské celkové náklady na pořízení neperiodik budou nakonec činit jen 2 447 336 Kč (včetně městské dotace), což je úplně nejméně za poslední roky, možná desetiletí (ceny knížek přitom každým rokem stoupají). Meziročně vydala SVKUL na nákup o 337 tisíc méně (z krajského rozpočtu méně o 182 tisíc Kč, z městského o 155 tisíc Kč). Což samozřejmě způsobilo enormní propad nově nakoupených dokumentů: SVKUL nakoupila jen 9 656 knihovních jednotek (tj. meziročně o 2 111 méně). Připočteme-li rovněž náklady na periodika, vyjde nám pouhých 2 718 073 Kč. Na akvizici (včetně periodik) tudíž SVKUL používá jen 4,2 % svého rekordního rozpočtu. Knihovna "na dně".
Pro srovnání nabízíme loňské výdaje na pořízení knihovního fondu u dalších krajských knihoven, hospodařících mnohdy s daleko menšími rozpočty: Ostrava (6 737 183 Kč, 13,2 % rozpočtu), Liberec (4 181 470 Kč, 6,7 % rozpočtu), Plzeň (4 041 146 Kč, 5,3 % rozpočtu, České Budějovice (3 609 192 Kč, 5,5 %), Hradec Králové (3 587 150 Kč, 5,4 % rozpočtu), Zlín (3 191 252 Kč, 9,2 % rozpočtu).
Zastupitelstvo Ústeckého kraje (9. 12. 2019)
Dne 9. prosince 2019 Zastupitelstvo Ústeckého kraje odsouhlasilo rozpočet SVKUL ve výši 66, 823 mil. Kč (str. 424), z toho příspěvek na provoz 59, 34 mil. Kč, příspěvek na velkou údržbu 700 tis. Kč a příspěvek na regionální funkci knihoven 1, 37 mil. Kč (str. 144). Byl to právě onen rozpočet navržený knihovnou samotnou, který v rozporu s dotační smlouvou č. SML1022177 i se Zřizovací listinou SVKUL nezajišťoval základní služby obyvatelům města Ústí n. L. ve většině poboček (str. 229-230).
Aniž by krajské zastupitelstvo změnilo čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL a krajskou příspěvkovou organizaci zbavilo "funkce městské knihovny s povinností zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách", přistoupilo oklikou k faktickému vyprázdnění tohoto ustanovení. Po odebrání prostředků pobočkám schválili krajští zastupitelé ještě téhož dne inkriminované usnesení, navržené krajskou radou. Ředitelce SVKUL byl dán souhlas k uzavření tří poboček "z celkově pěti". Což byla konkrétní realizace "zahájení postupného omezení výkonu městské funkce Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem". Není bez zajímavosti, že o tomto usnesení bylo hlasováno v balíčku s jinými nesouvisejícími rozhodnutími. Hlasování tedy bylo jednomyslné. A jak známo, krajským zastupitelem je i pan primátor Nedvědický. Takto se zrušila 72 let stará pobočka v Krásném Březně.
Zastupitelstvo Ústeckého kraje konkrétně přijalo usnesení, jímž "souhlasí se zahájením postupného omezení výkonu městské funkce Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem, (...) s tím, že z celkově pěti poboček budou tři pobočky uzavřeny dle (...) harmonogramu" [bod A) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 061/25Z/2019 ze dne 9. prosince 2019]. Odsouhlasený harmonogram "uzavření" poboček (všechno údajné "prostory v majetku města") je následující: "Pobočka Kamenný Vrch, se sídlem: Rubensova 29, Ústí nad Labem – Střekov" a "Pobočka Krásné Březno, se sídlem: Krčínova 6, Ústí nad Labem" se uzavřou "k 1. 1. 2020", oproti tomu "Pobočka Hornická, se sídlem: V Kutišti 299/7, Ústí nad Labem" až "k 30. 6. 2020" [bod A) usnesení č. 061/25Z/2019].
Rušení a zřizování poboček je samozřejmě výhradní kompetencí ředitele (nicméně není bezbřehá a musí být vykonávána řádným způsobem při dodržení všech právních předpisů a smluv).
Zastupitelstvo města Ústí n. L. (16. 12. 2019)
O týden později, dne 16. prosince 2019 schválilo Zastupitelstvo města Ústí nad Labem v rámci usnesení č. 97/8Z/19 navýšení položky "Víceleté granty – celoroční činnost kulturních institucí" o 600 tis. Kč na částečnou úhradu nákladů činnosti "Příspěvek na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem v roce 2020".
Realizovala se tím listopadová dohoda mezi krajem a městem, o které nás informoval pan Bubeníček. V tiskové zprávě magistrátu ze dne 7. ledna 2002 je to komentováno takto: "Ředitelka knihovny Jana Linhartová informovala o finančních problémech, vedení města na to reagovalo návrhem na zdvojnásobení dotaci pro knihovnu na 1,2 milionu korun, což 16. prosince zastupitelstvo města schválilo."
Uzavření poboček Kamenný Vrch a Krásné Březno
Ještě dne 20. prosince 2019 přistoupila SVKUL k urychlenému uzavření poboček na Kamenném Vrchu a Krásném Březně (podle pozdějších vyjádření hned vypověděla své nájemní smlouvy na tyto prostory) a s předstihem tak naplnila rozhodnutí Zastupitelstva Ústeckého kraje, jež hovořilo o "uzavřeni poboček k 1. 1. 2020" [bod A) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 061/25Z/2019 ze dne 9. prosince 2019]. Ano, přestože si nechala odhlasovat krajskými orgány harmonogram svého plánu, nebyla schopna jej ani náležitě zrealizovat.
Porušování Knihovního řádu SVKUL
Krátce před půlnocí mi paní ředitelka SVKUL napsala: "Jsem ředitelkou příspěvkové organizace, která je povinna implementovat pokyny svého zřizovatele a vystačit s rozpočtem, který je nám přidělen, což není jednoduché" (e-mail paní Linhartové ze dne 20. 12. 2019).
Byla to poněkud zvláštní implementace. Od onoho dne jsou sice pobočky fakticky uzavřeny, nicméně Knihovní řád SVKUL nijak změněn nebyl (a tak i dnes v září 2020 neblomně tvrdí, že "SVKUL poskytuje služby pro veřejnost... na pobočkách na území statutárního města Ústí nad Labem... Kamenný Vrch, Krásné Březno", ale jen na papíře). Uživatelé měli a mají plné právo požadovat poskytování služeb v souladu s Knihovním řádem SVKUL, včetně zpřístupnění jím uváděných poboček.
Porušování Zřizovací listiny SVKUL
Zároveň SVKUL od 20. prosince 2019 porušuje čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL. Jednak s odkazem na Knihovní řád SVKUL. Jednak, že obecně nezajišťuje "základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách". Městské části Neštěmice a Střekov přišly o své pobočky. Ředitelka SVKUL, která si "svým zřizovatelem" nechala odsouhlasit své "pokyny", je především povinna dodržovat vlastní Zřizovací listinu SVKUL od téhož zřizovatele (aktivuje totiž § 11 odst. 4 zákona, na jehož základě SVKUL uzavírá dotační smlouvy s městem Ústí n. L.).
Porušování dotační smlouvy č. SML1022177
Od chvíle uzavření pobočky Krásné Březno a Kamenný Vrch SVKUL porušuje rovněž dotační smlouvu č. SML1022177, kterou uzavřela dne 23. ledna 2019. Město totiž poskytlo ústecké knihovně "příspěvek na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem" (čl. II odst. 1 smlouvy č. SML1022177). A knihovna se zavázala, že realizaci této činnosti "zajistí v každém kalendářním roce, tedy 2019 a 2020" (čl. II odst. 4 smlouvy).
Město Ústí n. L. v tiskové zprávě ze dne 7. ledna 2020 uvede, že "má s knihovnou od ledna 2019 uzavřenou dvouletou smlouvu o dotaci na zajištění městské funkce knihovny. Smlouva je dosud platná, i když ji vedení knihovny vážným způsobem porušilo. Jde nejen o zrušení poboček, ale také [o to], že knihovna o tomto záměru podle smlouvy neinformovala a navíc v termínu nedodala ani povinné dokumenty o rozpočtu a programu na příští rok. Z toho pro město vyplývá právo odstoupit od smlouvy, zrušit dotaci a požadovat navrácení již vyplacených prostředků."
Porušování knihovního zákona
Od chvíle uzavření poboček Krásné Březno a Kamenný Vrch porušuje SVKUL též knihovnickou legislativu. Konkrétně § 4 odst. 1 písm. a) knihovního zákona, podle nějž "veřejné knihovnické a informační služby spočívají (...) ve zpřístupňování knihovních dokumentů z knihovního fondu knihovny". Na lokaci Krásné Březno a Kamenný Vrch se dohromady nacházelo přes 28 tisíc knih, mnohé z nich byly zakoupeny z dotací města právě na základě § 11 odst. 4 knihovního zákona a všechny byly na přelomu let 2018/19 polepeny RFID čipy.
Okamžitě upozorňuji Mgr. Zdenku Andree, náměstkyni ředitelky SVKUL pro knihovnické služby a vzdělávání: "Pokud k 20. 12. 2019 dochází k uzavření dvou poboček a tamních 20 až 30 tisíc knížek se stává zcela bezprizorních", bude rok 2019 pro SVKUL "rok zkázy" (můj e-mail pro paní Andree ze dne 18. 12. 2019).
Její odpověď nás neuspokojuje: "Fond zrušených poboček bude v tuto chvíli částečně převeden do jiných provozů, aby mohli čtenáři žádané dokumenty nadále využívat, zbývající část pak bude prozatím uložena. Doufáme totiž, že se podaří situaci vyřešit ku prospěchu všech, tedy najít nové prostory a možnosti financování poboček ve spolupráci s městem tak, aby do knihovny měli nadále obyvatelé města blízko" (e-mail od paní Andree ze dne 19. 12. 2019). Ano, dobře to známe z pobočky Mojžíř. Kvůli tomu se Krásné Březno a Kamenný Vrch přece rušily:
A) Většinu knih "prozatím uložit" nedostupnou čtenářům. Dopisem paní náměstkyně jsme měli oficiálně potvrzeno, že SVKUL míní bezdůvodně porušovat § 4 odst. 1 písm. a) knihovního zákona.
B) Zlomek "žádaných dokumentů" (snad několik tisíc) "převést do jiných provozů" a sanovat tím klesající řádnou akvizici hostitelských poboček. Dřívejší novinky nakoupené rovnoměrně tak, aby byly dostupné občanům v jednotlivých městských částech, mají být soustředěny už jen do dvou poboček a dalších provozů v centru města. Tím dojde jednak k vyluxování "žádaných dokumentů" z původních lokací a za druhé se vytvoří tlak na vyřazení téhož počtu knih hostitelských poboček. Oba tyto důsledky jsou pro čtenáře i knihovnu samotnou velice negativní, proto je třeba 'plán Andree' zcela zavrhnout. Pro nikoho není prospěšný.
Petice proti rušení poboček
Současně začínají čtenáři ze své iniciativy sepisovat petici proti zrušení poboček, neboť v důsledku toho budou knihovnické služby pro mnoho občanů města "obtížně dostupné. Jde především o děti, osoby s omezenou hybností a seniory." Paní ředitelka SVKUL chtěla hned této iniciativy zneužit a ještě 20. prosince 2019 mi anoncuje: "Již je k dispozici Petice prot[i] rušení poboček, kterou předám 1. února našemu zřizovateli, vedení města a případně i na Min[i]sterstvo kultury" (e-mail od paní Linhartové z 20. 12. 2019). Nevím, proč chtěla objíždět tyto instituce zrovna v sobotu, nicméně z této petice opravdu zazníval hlas lidu. V její internetové se například psalo: "Jsem bývalý zaměstnanec knihovny a s hrůzou sleduji, co se s touto institucí v poslední době děje (mám na mysli nové vedení knihovny). Pokud nejsou peníze na vedení poboček, zrušte všechny vedlejší akce knihovny (besedy s autory atd.), které určitě stojí spoustu peněz a může je převzít Muzeum!"
Zabraňte rušení poboček knihoven v Ústí nad Labem (tisková zpráva SKIP, 21. 12. 2019)
Zatímco SVKUL rušila své pobočky, její knihovnice prostřednictvím "stavovského" Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP) vyzývaly k jejich záchraně (mimochodem: z vedení SVKUL zastává ve svazu významné postavení paní náměstkyně ředitelky Mgr. Zdenka Andree, která je členkou Sekce SKIP pro vzdělávání). V tiskové zprávě se sice SKIP opíral o zkreslené a zavádějící informace SVKUL, alespoň však vybudil pana primátora z jeho dosavadní letargie.
SVKUL předložila SKIP, že její "celkové náklady na provoz (...) se ročně pohybují kolem 57,3 mil. Kč ročně, z této částky činí provoz na městskou funkci za rok 2018 přibližně 17 mil. Kč. Město na činnost přispívá částkou pouze 0,6 mil. Kč."
První údaj o celkových nákladech je mimořádné zajímavý. Je zjevně vytvořen z rozpočtu SVKUL za rok 2018, od něhož se odečetl příspěvek kraje na "plnění regionálních funkcí". SVKUL už nepověděla SKIP, že v srpnu 2019 navrhla Ústeckému kraji rozpočet o deset milionů vyšší a krajského zastupitelstvo jej před dvanácti dny schválilo: 66, 823 mil. Kč (z toho příspěvek na regionální funkci knihoven, kterou SVKUL loni omezila "jen na to nejnutnější" ve výši 1, 37 mil. Kč). Přesto děkujeme SKIP za tuto zastaralost: krásně se tím ukazuje, jak náklady SVKUL neustále stoupají a nemá to sebemenší efekt.
Reprodukovaná je též ona vykonstruovaná částka 17 milionů Kč, neopírající se vůbec o Zřizovací listinu SVKUL (tj. nejde vůbec o tiskovou zprávou uváděné náklady na "pobočky, které plní městskou funkci"). Tisková zpráva SKIP se navíc vůbec nezmiňuje o bezpříkladném zdvojnásobení městské dotace koncem roku a lze tedy předpokládat, že SVKUL svůj svaz knihovníků záměrně uvedla v omyl. SKIP proto nesprávně uvede, že "rušení poboček je důsledkem sporu o jejich financování, kdy město odmítá zvýšit financování poboček, které plní městskou funkci".
SKIP rovněž konstatuje: "Skutečnost, že krajská knihovna v Ústí nad Labem plní současně úlohu městské knihovny je pro město Ústí nad Labem jednoznačně výhodné." O "jednoznačné výhodnosti" SVKUL, která navzdory zvyšujícím se dotacím "postupně omezuje" plnění úlohy městské knihovny, lze mít stejně jednoznačné pochybnosti.
Tisková zpráva SKIP nakonec upozorňuje na to, že "uzavřením poboček dojde k omezení dostupnosti knihovnicko-informačních služeb pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit Kamenný vrch a Krásné Březno." (Vzhledem k tomu, že podle rozhodnutí města Ústí n. L. je celý jeho katastr vyloučenou lokalitou, platí i toto.). Proto SKIP "vyzval dopisem primátora Ústí nad Labem, Petra Nedvědického a hejtmana Ústeckého kraje Oldřicha Bubeníčka, aby zabránili zrušení poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem Kamenný vrch a Krásné Březno k datu 1. 1. 2020 a pobočky Hornická k datu 30. 6. 2020."
Později informuji pana Víta Richtera, výkonného tajemníka SKIP, že "navzdory tomu, že čtenáři i SKIP souběžně podnikali akci za záchranu poboček", SVKUL "vypověděla pronájem poboček už v prosinci" a pouhý den po odvolání souhlasu krajského zastupitelstva k uzavření poboček "oficiálně oznámila, že tyto pobočky již nikdy neobnoví a – jak trefně pravíte v tiskové zprávě SKIP – definitivně 'dojde k omezení dostupnosti knihovnicko-informačních služeb pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit Kamenný vrch a Krásné Březno'." (můj e-mail pro pana Richtera z 3. 2. 2020)
Tisková zpráva města Ústí nad Labem (7. ledna 2020)
Dne 7. ledna 2020 vydalo město Ústí nad Labem tiskovou zprávu, v níž konstatovalo, že "má s knihovnou od ledna 2019 uzavřenou dvouletou smlouvu o dotaci na zajištění městské funkce knihovny. Smlouva je dosud platná, i když ji vedení knihovny vážným způsobem porušilo. Jde nejen o zrušení poboček, ale také [o to], že knihovna o tomto záměru podle smlouvy neinformovala a navíc v termínu nedodala ani povinné dokumenty o rozpočtu a programu na příští rok. Z toho pro město vyplývá právo odstoupit od smlouvy, zrušit dotaci a požadovat navrácení již vyplacených prostředků".
Primátor Nedvědický v tiskové zprávě dále uvedl: "Vedoucí odboru kultury vyzval paní ředitelku [SVKUL], aby pokračovala v plnění smlouvy a dodala všechny požadované podklady. Já jsem se dopisem obrátil na hejtmana Oldřicha Bubeníčka s tím, aby se vše začalo řešit."
Primátor pokračoval: "Snažíme se o obnovení poboček, zvažujeme i možnosti jiných prostor a další okolnosti. Mnohem lépe by se to však řešilo, kdyby pobočky zůstaly zachovány a kraj začal seriózně jednat s městem o podílu na zajištění provozu."
Usnesení Rady Ústeckého kraje č. 035/85R/2020 ze dne 8. ledna 2020
Následující den (zároveň pouhý týden od termínu uzavření poboček Kamenných Vrch a Krásné Březno) krajská rada svůj plán odvolala. Rozhoduje tak podle svých slov po "naléhání odborné i laické veřejnosti". Prvnímu náměstkovi hejtmana Klikovi je uloženo, aby zajistil "finanční prostředky ve výši 2 mil. Kč pro dofinancování poboček (...) na rok 2020" [bod B) usnesení Rady Ústeckého kraje č. 035/85R/2020 ze dne 8. ledna 2020]. Cíle ředitelky SVKUL bylo dosaženo, její rekordní rozpočet bude letos atakovat 70 mil. Kč.
Podle téhož usnesení Rady Ústeckého kraje má být na nejbližším zasedání krajského zastupitelstva navržen odklad prosincového souhlasu se "zahájením postupného omezení výkonu městské funkce" SVKUL. K uzavření tří poboček dojde až "k 1. 1. 2021" a pouze "za podmínky, že nedojde k dohodě se Statutárním městem Ústí nad Labem o provozování těchto poboček v režii Statutárního města Ústí nad Labem od roku 2021". Zastupitelstvo mělo rovněž uložit radní Sachetové, aby "jednala se Statutárním městem Ústí nad Labem o převzetí uvedených poboček tak, aby byly od roku 2021 provozně zajištěny Statutárním městem Ústí nad Labem" [bod A) usnesení č. 035/85R/2020].
Ve krátké důvodové zprávě k navrženému usnesení krajského zastupitelstva (č. 026/26Z/2020) krajská rada tvrdí, že loni v prosinci "Zastupitelstvo Ústeckého kraje (...) souhlasilo se zrušením tří poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem (...) do 30. 6. 2020 (...) z důvodu nedostatečného financování městských funkcí knihovny ze strany Statutárního města Ústí nad Labem." V současné chvíli však "přes naléhání odborné i laické veřejnosti je Ústecký kraj ochoten dofinancovat provoz poboček v roce 2020, avšak s podmínkou, že bude se Statutárním městem Ústí nad Labem jednáno o převzetí uvedených poboček tak, aby byly od roku 2021 provozně zajištěny Statutárním městem Ústí nad Labem. To bude mít rovněž čas provoz poboček zohlednit při tvorbě rozpočtu na rok 2021" (důvodová zpráva k usnesení č. 026/26Z/2020).
Ředitelka SVKUL nechtěla před schůzí krajské rady hrozbu města komentovat a po jejím výsledku "se k situaci odmítla vyjádřit". Aneb jak mi osobně sdělovala, "bohužel nemám mnoho možností se k celé kauze vyjadřovat. (...) Poskytla jsem k celé situaci několik rozhovorů do médií, jednám s politiky a hledám konstruktivní řešení s vedením města s rizikem, že dnes tu jsem a zítra být nemusím."
Co nyní bránilo knihovně naplnit smlouvu s městem, zřizovací listinu a vlastní knihovní řád? Vzít klíč a odemknout dveře poboček. Nestálo by jí to ani korunu. Disponovala svými zaměstnanci i pronajatými prostory.
Po zasedání rady náměstek Klika podle ČRo Sever prohlásil, že "paní ředitelka zase dostane úkol, aby nejpozději od 1. února ty pobočky běžely." Z následné tiskové zprávy Ústeckého kraje ze dne 10. ledna 2020 se však dovídáme, že "provoz dvou již od ledna uzavřených poboček pak bude obnoven nejdříve v průběhu měsíce února".
Vida, uzavřené pobočky už nemají být otevřeny ještě v lednu, ale nejdříve v únoru. Proč? Co se za dva dny změnilo? To není nikde řečeno. Je to však zajímavá formulace. Jako kdybych Vám za něco nezaplatil a pak Vás uklidňoval: nebojte, peníze uvidíte nejdříve v únoru.
SVKUL teprve dne 13. ledna 2020 oznamuje na svém webu: "Provoz poboček Severočeské vědecké knihovny v Krásném Březně a na Kamenném Vrchu, které byly z rozhodnutí zřizovatele k 31. 12. 2019 zrušeny, bude opět obnoven. Pobočka Hornická by měla zůstat otevřena beze změny. Ústecký kraj přislíbil obnovit jejich financování i pro rok 2020. (...) K znovuotevření již zrušených poboček dojde nejdříve v průběhu února, podrobnosti zveřejníme co nejdříve" (SVKUL 13. ledna 2020). Pokud však vypověděla nájemní smlouvy na pobočky, jak mohla toto tvrdit? PR zpráva tedy sloužila jen k uklidnění veřejnosti, i když se připravovalo něco jiného.
Dne 14. ledna 2020 byla na magistrát doručena "oficiální žádost" SVKUL o navýšení dotace na rok 2020, "včetně povinných příloh splňující právní náležitosti dle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Součástí žádosti byl i podrobný rozpočet na rok 2020 a přehled plánovaných akcí v roce 2020" (důvodová zpráva k usnesení Zastupitelstva města Ústí nad Labem č. 119/9Z/20 ze dne 24. února 2020).
Usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 026/26Z/2020 ze dne 27. ledna 2020
Po "naléhání odborné i laické veřejnosti" bylo prosincové usnesení o uzavření poboček na následném krajském zastupitelstvu změněno. Krajští zastupitelé sice opět stvrdili "zahájení postupného omezení výkonu městské funkce", nicméně uzavření pobočky Hornická odsunuli o půl roku a dvě již uzavřené pobočky měly být uzavřeny taktéž až "k 1. 1. 2021" a pouze "za podmínky, že nedojde k dohodě se Statutárním městem Ústí nad Labem o provozování těchto poboček v režii Statutárního města Ústí nad Labem od roku 2021" [bod A) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 026/26Z/2020 ze dne 27. ledna 2020].
Krajské zastupitelstvo zároveň uložilo krajské radní pro kulturu Jitce Sachetové jednat do 31. 12. 2020 s městem "o převzetí uvedených poboček tak, aby byly od roku 2021 provozně zajištěny Statutárním městem Ústí nad Labem" [bod B) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 026/26Z/2020 ze dne 27. ledna 2020]. Pokud jde o ony "uvedené pobočky", usnesení samozřejmě uvádí "Pobočku Kamenný Vrch, se sídlem: Rubensova 29, Ústí nad Labem - Střekov", "Pobočku Krásné Březno, se sídlem: Krčínova 6, Ústí nad Labem" a "Pobočku Hornická, se sídlem: V Kutišti 299/7, Ústí nad Labem."
Při veřejném jednání krajského zastupitelstva první náměstek Klika opět tvrdil, že uzavřené pobočky budou otevřeny 1. února, tedy v sobotu. Z pléna vystoupil pan primátor Nedvědický ve své pozici krajského zastupitele a uvedl, že podle usnesení Rady Ústeckého kraje č. 043/78R/2019 ze dne 2. října 2019 měl kraj jednat s městem o financování SVKUL až do konce března 2020. A přesto ředitelka SVKUL zrušila pobočky koncem roku 2019 ze dne na den. Podle pana Nedvědického šlo optimalizovat pobočky i jinak než jejich zrušením, např. omezením jejich otevírací doby na jeden den v týdnu. Ovšem pobočku, kam chodí jen 250 lidí, není třeba dotovat.
K prohlášení o nepotřebnosti pobočky pro 250 lidí musíme doplnit, že zrovna ona rušená pobočka Hornická má dlouhodobě menší počty registrovaných čtenářů: 215 (2017), 209 (2018), 233 (2019). Obdobně málo navštěvovaná Klíše "v nemovitosti Ústeckého kraje" pak uvádí tyto registrace: 281 (2017), 257 (2018), 301 (2019). To však nijak nedokazuje, že takové pobočky jsou marginální či dokonce nepotřebné.
Pokud pan primátor nemluvil do větru, pak jeho slova můžeme chápat i tak, že u poboček navštěvovaných více než 250 lidmi město jejich provoz zajistí. Byl to tedy závazek svého druhu, že např. druhou nejnavštěvovanější pobočku v Krásném Březně nenechá padnout? Počty registrovaných čtenářů Krásného Března v posledních pěti letech byly následující: 455 (2015), 460 (2016), 472 (2017), 459 (2018), 482 (2019). Z těchto údajů dokonce vidíme, že v posledním roce byl počet krásnobřezenských čtenářů vůbec nejvyšší. Aneb jak napsala jedna signatářka petice: "Když příjdu do knihovny v Krásném Březně, vidím, kolik lidí ji navštěvuje. Čtenáři různého věku. Chodí tam i mí vnuci. Budou moci chodit do knihovny, když budou muset jezdit až do města? Myslíte na tyto věrné čtenáře? Zachovejte, prosím tyto pobočky" (Venuše Nováková, 2020-01-01).
Usnesení krajského zastupitelstva nás všechny mohlo naplnit klidem. V letošním roce se už neměla vyjednávat dohoda ohledně nějaké městské funkce za 17 milionů, ale pouze ohledně provozního zajištění tří konkrétně uvedených poboček. Takovou dohodu by jistě nebylo těžké během dvanácti měsíců uzavřít.
Údajný přesun poboček do "nových, vhodnějších prostor" v majetku Ústeckého kraje
Ústecká knihovna, která už více než měsíc porušovala svou Zřizovací listinu, svůj Knihovní řád i dotační smlouvu s městem, dne 28. ledna 2020, pouhý den po konání Zastupitelstva Ústeckého kraje oficiálně oznámila, že "otevření střekovské a krásnobřezenské pobočky" se plánuje až "na měsíc březen" a že "obě pobočky se přestěhují do nových, vhodnějších prostor". Zdenka Andree to pak lakonicky komentuje tak, že SVKUL se prostě "rozhodla mezitím již vypovězené prostory poboček Krásné Březno a Kamenný Vrch opustit a pro pobočky v těchto částech města najít prostory nové, vhodnější" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 11).
Na webu SVKUL je v únoru oznámeno: "Jako náhradu za pobočky na Kamenném Vrchu a v Krásném Březně připravujeme otevření dvou poboček v prostorách v majetku Ústeckého kraje. (...) Pobočka Neštěmice bude umístěna v budově odloučeného pracoviště Speciální základní školy a Praktické školy Pod Parkem a věříme, že už v březnu ji tak budete moci navštívit na adrese Studentská 297. Pobočka Střekov je plánována v objektu bývalé praktické školy v ulici Karla IV. 34 nedaleko Novosedlického náměstí. Otevření této pobočky trochu zdrží potřebná menší rekonstrukce, předpokládáme ale, že k uvedení pobočky do provozu dojde ještě během jara."
Pobočka na Střekově, jediná pravobřežní pobočka, už tedy nebude otevřena "nejdříve v průběhu února", ani v "měsíci březnu", nyní je stanoven nový mezník. Byla ještě zima a SVKUL slibovala, že když půjde všechno podle plánů, otevře se Střekov "ještě během jara", tj. do 21. června. A když to nepůjde podle plánů, tak kdy? Během léta, o prázdninách? A proč to? Protože pobočka bude přestěhována do natolik "nových, vhodnějších prostor", že tyto prostory musejí podstoupit "potřebnou menší rekonstrukci". To už jsme tu měli. Když byl zrušen Mojžíř "z důvodu nevyhovujících prostor", taky se plánovalo do půl roku "otevření nové pobočky v ZŠ ve Studentské ulici v Neštěmicích". Ale aktivita byla nulová a fingovaná, umřelo to a na vše se zapomnělo. Kamenný Vrch je rušen podle téhož vzoru. Jak jsem psal už koncem ledna panu primátorovi: "Od města a kraje tak knihovna vlastně získala více než 2,5 milionu Kč pro své vlastní účely. Proč by pobočky otevírala? Vždyť jí k tomu nemůže nikdo nutit" (můj e-mail pro pana Nedvědického z 31. 1. 2020).
Zopakujme: Krajské zastupitelstvo dne 27. 1. 2020 odvolá svůj souhlas s uzavřením poboček "Kamenný Vrch, se sídlem: Rubensova 29, Ústí nad Labem - Střekov" a "Krásné Březno, se sídlem: Krčínova 6, Ústí nad Labem" k 1. 1. 2020. A místo toho rozhodne, že se tyto "prostory v majetku města" uzavřou až "k 1. 1. 2021" a to pouze za "podmínky, že nedojde k dohodě se Statutárním městem Ústí nad Labem o provozování těchto poboček v režii Statutárního města Ústí nad Labem od roku 2021" [bod A) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 026/26Z/2020 ze dne 27. ledna 2020]. Následně krajská rada pro letošní rok zvýší příspěvek na provoz SVKUL o 2 000 000 Kč "z důvodu dofinancování provozu poboček knihovny" [bod A) usnesení Rady Ústeckého kraje č. 033/87R/2020 ze dne 5. února 2020]. Členka Rady Ústeckého kraje, Jitka Sachetová, má navíc za úkol do 31. 12. 2020 jednat s městem Ústí n. L. o "převzetí uvedených poboček tak, aby byly od roku 2021 provozně zajištěny Statutárním městem Ústí nad Labem" [bod B) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 026/26Z/2020 ze dne 27. ledna 2020].
A zatím SVKUL "přesouvá" uvedené pobočky, jejichž provoz má od roku 2021 zajišťovat město, z oněch "prostor v majetku města" do "prostor v majetku Ústeckého kraje". To je jasné porušení usnesení č. 026/26Z/2020, neboť jeho realizaci významně stěžuje. Ony 2 000 000 Kč, které čtenáři knihovně počátkem roku vybojovali, se nepoužijí na "uvedené pobočky" a "dofinancování provozu poboček knihovny", ale SVKUL je věnuje obecně na svůj "provoz pro rok 2020". Slibovaný Střekov samozřejmě vůbec neotevře. Část prostředků z této vybojované částky pak bude postoupena Speciální základní škole a Praktické škole Pod Parkem, jejíž ředitelka pracuje se SVKUL "na mnoha dalších projektech". Snad se někdy dozvíme, jaká byla výše nájmu za onen kumbál v Neštěmicích.
Zdůrazněme ještě toto: Ještě v prosinci 2019 nám ředitelka SVKUL mohla tvrdit (nesprávně), že "je povinna implementovat pokyny svého zřizovatele" a v rámci této implementace musí pominout povinnosti plynoucí ze Zřizovací listiny SVKUL (od téhož zřizovatele). Nicméně usnesením krajského zastupitelstva č. 026/26Z/2020 byl souhlas s uzavřením Kamenného Vrchu a Krásného Března odvolán. Od 27. ledna 2020 tak přichází paní ředitelka o poslední výmluvu, proč neplní čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL. Její "geniální" plán, jak být povinen ustanovení porušovat, selhal. Neprovozování Kamenného Vrchu a Krásného Března je od té chvíle čirou svévolí SVKUL.
Rada Ústeckého kraje (5. února 2020)
Dne 5. února 2020 přijimá Rada Ústeckého kraje rozpočtové opatření Ústeckého kraje č. 2/2020/RÚK, jímž z centrální rezervy krajského rozpočtu přesouvá 2 300 000 Kč "na účelový neinvestiční příspěvek pro rok 2020 pro Severočeskou vědeckou knihovnu v Ústí nad Labem, příspěvkovou organizaci". Kromě oněch avizovaných 2 mil. Kč na "dofinancování provozu poboček knihovny v r. 2020" ještě dalších 300 000 Kč, tentokrát na "oslavy 75. výročí vzniku knihovny". Nádhera, SVKUL teprve v únoru zjišťuje, že letos má jakési výročí. Jinými slovy, loňský rekordní rozpočet SVKUL ve výši 66, 823 mil. Kč, který ze SVKUL učinil druhou nejbohatší krajskou knihovnu v ČR, není schopen pokrýt "oslavy", které tak musejí být řešeny rozpočtovým opatřením. Úžasné. Že rozpočet SVKUL poprvé v historii přesáhne 70 milionů je tím takřka jisté.
Krajská rada současně přijímá usnesení č. 033/87R/2020, jímž "z důvodu dofinancování provozu poboček knihovny" zvyšuje "příspěvek na provoz pro rok 2020 pro Severočeskou vědeckou knihovnu v Ústí nad Labem, příspěvkovou organizaci o 2 000 tis. Kč na celkovou částku 61 340 tis. Kč" [bod A) usnesení Rady Ústeckého kraje č. 033/87R/2020 ze dne 5. února 2020]. Srovnání: na provoz bývalých státních vědeckých knihoven v letošním roce Liberecký kraj dává 45 mil. Kč, Moravskoslezský kraj 48 mil. Kč, Olomoucký kraj 50 mil. Kč.
Zpoplatnění besed v únoru 2020
První "oslavou 75. výročí vzniku knihovny" bylo zpoplatnění cestovatelských besed, dosud pro čtenáře zdarma. Už v lednu panu primátorovi sděluji, že "knihovna od února zavádí vstupné na cestovatelské besedy i pro registrované čtenáře, které jsou podle dramaturgického plánu z přílohy loňské smlouvy s městem financovány i z městské dotace. Platí tedy jednoduchá úměra: čím víc se do knihovny dává, tím víc chce. Nejprve ždíme krajský rozpočet, pak městský a nakonec sahá do peněžek čtenářům. Pro město Ústí n. L. by jistě bylo levnější, kdyby tyto besedy a další akce organizovalo prostřednictvím vlastních organizací (infocentrum, muzeum), jak se to ostatně děje. Nabízí se otázka, zda by se opravdu nemělo začít uvažovat o zřízení vlastní městské knihovny (jak k tomu došlo v roce 2003 v Kladně a v roce 2006 v Karlových Varech). Mám-li použít termín z astronomie, Severočeská vědecká knihovna je taková černá díra" (můj e-mail pro pana Nedvědického z 31. 1. 2020).
Podle Knihovního řádu SVKUL ze dne 15. srpna 2019, příloha č. 2: Ceník služeb SVKUL, měl být vstup na akce SVKUL i v únoru pro registrované uživatele a majitele Rodinného a Senior pasu ZDARMA a pro ostatní za 50 Kč. V únorovém programu akcí s medailonkem Julese Verna na titulu však uvedla, že tyto osoby mají jen nárok na "zvýhodněné vstupné", konkrétně 30 Kč (ostatní 80 Kč). Tyto částky pak opravdu i vybírala. První byla cestovatelská beseda Petra Blahuše "Borneo" konaná dne 11. února. Do konce měsíce přibyly ještě tři další neoprávněně zpoplatněné besedy.
Takovýto postup je v rozporu s knihovním zákonem: Za poskytování služeb spočívajících "v kulturní, výchovné a vzdělávací činnosti" (§ 4 odst. 3) může provozovatel knihovny požadovat "úhradu skutečně vynaložených nákladů" (§ 4 odst. 4), přičemž "podrobnosti poskytování knihovnických a informačních služeb" stanoví ve svém knihovním řádu (§ 4 odst. 7).
Ke změně Ceníku přistoupila knihovna o celý měsíc později. Na svém webu SVKUL oznámila, že "od 1. března 2020 dochází k úpravě Ceníku služeb Severočeské vědecké knihovny. (...) Upravena bude také cena vstupného na akce knihovny – neregistrovaný návštěvník zaplatí 80 Kč, registrovaný 30 Kč."
'Plán Andree' (převádění fondů zrušených poboček do jiných provozů)
Podle našich zjištění se k 3. 1. 2020 na lokaci Krásné Březno (16 374) a Kamenný Vrch (11 779) dohromady nacházelo 28 153 titulů knihovních dokumentů. Tento rozsáhlý fond byl od 20. prosince 2019 nedostupný čtenářům v uzamčených pobočkách. Dne 13. ledna 2020 SVKUL oznamuje na svém webu, že "provoz poboček Severočeské vědecké knihovny v Krásném Březně a na Kamenném Vrchu, které byly z rozhodnutí zřizovatele k 31. 12. 2019 zrušeny, bude opět obnoven". Dne 28. 1. 2020 SVKUL své vyjádření aktualizovala: "Otevření střekovské a krásnobřezenské pobočky je plánováno na měsíc březen, obě pobočky se přestěhují do nových, vhodnějších prostor."
Navzdory těmto zavádějícím ujištěním, SVKUL potají realizuje prosincový 'plán Andree' mající nahradit zmenšující akvizici knih do poboček (tzv. "drastická akvizice", poprvé vyzkoušená na pobočce Mojžíř). Přestože SVKUL získává dodatečný přísun 2 000 000 Kč na "dofinancování provozu poboček knihovny v r. 2020" a provoz zrušených poboček má být obnoven, její zaměstnanci potají přesouvají z uzamčených poboček Kamenný Vrch a Krásné Březno stovky knih. Nejprve přišel na řadu Kamenný Vrch. Do konání městského zastupitelstva dne 24. února 2020, na němž se rozhodne o změně dotační smlouvy se SVKUL, bylo od záčátku roku z Kamenného Vrchu odvezeno 609 knih. Krátce před zasedáním přišlo na řadu i Krásné Březno (během dvou dnů z krásnobřezenského katalogu zmizelo 204 knih).
Usnesení Zastupitelstva města Ústí nad Labem č. 119/9Z/20 ze dne 24. února 2020
Dne 24. února 2020 městské zastupitelstvo schválilo "zvýšení poskytnuté dotace (...) pro Severočeskou vědeckou knihovnu v Ústí nad Labem (...) o částku 600 tis. Kč na celkovou výši dotace 1 200 tis. Kč" a následné uzavření dodatku ke smlouvě o poskytnutí dotace, jejímž účelem je částečná úhrada nákladů na činnost "Příspěvek na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem v roce 2020" (usnesení Zastupitelstva města Ústí nad Labem č. 119/9Z/20 ze dne 24. února 2020).
Důvodová zpráva uvede, že "provoz dvou poboček SVK", jež byl na základě prosincového rozhodnutí krajského zastupitelstva údajně "k 31. 12. 2019" ukončen, "má být, dle informací získaných z tisku, během března (...) znovu obnoven a přesunut do nových, vhodnějších prostorů." Odůvodnění nakonec uzavírá, že "i nadále budou probíhat další jednání ohledně financování SVK." Počátkem února nás navíc informuje paní starostka Neštěmic, že "město o pobočkách s Krajským úřadem a vedením knihovny jedná" (e-mail od paní Tomkové ze dne 3. 2. 2020). Město Ústí nad Labem, které od roku 1992 pronajímá knihovně prostory pobočky Krásné Březno v KD Corso (podle katastru nemovitostí je dosud jeho vlastníkem) a "s vedením knihovny jedná", se o "přesunu do nových, vhodnějších prostorů" dozvídá na základě "informací z tisku"? Mimořádně informovaná jednání.
Příslib "nových, vhodnějších prostorů" se přitom už před konáním městského zastupitelstva ukazoval jako pochybný. Ještě před 24. únorem 2020 vedoucí pracovníci SVKUL čtenářům sdělovali, že "krásnobřezenská pobočka bude mít v neštěmické škole jen jednu místnost, z nedostatku místa tam budou jen novinky pro dospělé a žádné dětské oddělení. Ostatní tituly z Krásného Března se budou stěhovat do skladu, něco si rozeberou ještě jiné pobočky." Již tehdy bylo tudíž jasné, že nejde o "obnovení provozu" a "přesun do nových, vhodnějších prostorů". Prostory byly pro knihovnictví neuzpůsobené a nevhodné.
Další vývoj
Aby toho nebylo málo, během tří dnů následujících po konání městského zastupitelstva SVKUL neoprávněně vybere od čtenářů a dalších zájemců poplatky za návštěvu cestovatelských besed, jež jsou dotovány smlouvou č. SML1022177: 25. 2. Jedny hory a přece tolik odlišností (cestovatelská beseda Radky Tkáčíkové); 26. 2. Expedice Monoxylon 3 (cestovatelská beseda Radomíra Tichého); 27. 2. Uvnitř černobylské zóny (cestovatelská beseda Milana Říského). Vrátí knihovna či město, které tyto besedy dotovalo, jejich návštěvníkům nezákonně vybrané vstupné? Dočkáme se někdy toho?
SVKUL ani po dalším jistém 1, 2 milionu Kč pro letošní rok (tentokrát od města) "provoz dvou poboček SVK" záměrně neobnoví: v rozporu se Zřizovací listinou SVKUL, Knihovním řádem SVKUL, knihovním zákonem a dotační smlouvou č. SML1022177. Připomínáme, že městské zastupitelstvo tuto smlouvu nezrušilo, naopak ji utvrdilo, a SVKUL bude nadále vázána povinností zajistit "celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele Statutárního města Ústí nad Labem v roce 2019 a 2020".
Zopakujme: SVKUL podle smlouvy č. SML1022177 v roce 2019 nakoupí z městské dotace 140 knih do pobočky Krásné Březno a 141 do pobočky Kamenný Vrch (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 62), aby obnovou fondu zajistila "celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele Statutárního města Ústí nad Labem v roce 2019 a 2020". Koncem roku 2019 se od náměstkyně ředitelky SVKUL dozvídáme, že tyto "žádané dokumenty" budou "převedeny do jiných provozů", aby je mohli čtenáři "nadále využívat" (e-mail od paní Andree ze dne 19. 12. 2019). Tento plán je od konce února 2020 prokazatelně realizován, přestože SVKUL se podle téže paní náměstkyně "rozhodla (...) pro pobočky v těchto částech města najít prostory nové, vhodnější" (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 11).
Fond zrušených poboček se navíc nepřevádí "do jiných provozů, aby mohli čtenáři žádané dokumenty nadále využívat", ale za účelem likvidace fondu původních poboček a poškození údajných poboček "náhradních". Teprve před bezprostředním otevřením "náhrady v Neštěmicích" jsou stovky "žádaných dokumentů" z Krásného Března přesouvány do zbylých tří poboček, především Hornické. Do začátku března čtenáři "žádané dokumenty" nemohly využívat vůbec (nacházely se v uzamčené pobočce Krásné Březno nedostupné čtenářům), od začátku března je zase nemohou využívat krásnobřezenští a neštěmičtí čtenáři (neboť se přesunuly do úplně "jiných provozů"). Tento postup je rovněž v rozporu s ujištěním zástupkyně oddělení poboček (toho času též vedoucí pobočky Hornická), že v "náhradě za Krásné Březno" budou právě "novinky pro dospělé" (nakoupené mj. na základě smlouvy č. SML1022177). Jasným záměrem SVKUL tedy bylo "náhradní" pobočky od samého počátku poškodit a zachovat jim pouze "zbytky".
Jak "falešná akvizice" vypadá v praxi? SVKUL v roce 2019 nakoupí do své druhé nejnavštěvovanější pobočky v Krásném Březně celkem 485 knih (meziročně o 393 méně), následujícího roku je tento minimální přírůstek přesouván do nejméně navštěvované Hornické (loni nakoupeno rekordních 505 knih, meziročně o 116 více). Díky této "falešné akvizici" naroste její fond od začátku roku (do začátku března) o 868 knih. "Pobočka Hornická" se má přitom k 1. 1. 2021 uzavřít, nedojde k dohodě ohledně jejího provozování "v režii Statutárního města Ústí nad Labem" [bod A) usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č. 026/26Z/2020 ze dne 27. ledna 2020], přičemž pan primátor na stejném zastupitelstvu uvede, že tak málo navštěvovanou pobočku nebude město dotovat.
Nejlegračnější je, že do Hornické se přesouvají knížky, které už sama má. Poté, co zdvojila desítky titulů kořistí z Kamenného Vrchu, touží i po novinkách Krásného Března: kupř. "Sněžný měsíc" od Michaely Klevisové (Motto 2019) či "Hledám manžela... děti vítány" od Aleny Jakoubkové (MOBA 2019). Jistě výborný literární "vkus", nicméně tyto výtisky bylo nakoupeny pro Krásné Březno, nikoli pro Hornickou. Jde o rozpor s účelem smlouvy č. SML1022177 (a předchozích dotačních smluv), na jejichž základě se nakoupil pro jednu pobočku jen jeden exemplář daného titulu. Jedině tak lze zajistit rovnoměrnou obnovu fondu jednotlivých poboček, a tím "celoroční plnění městské funkce knihovny".
Jen tak pro legraci nabízíme seznam 492 "žádaných dokumentů", které byly mezi 20. únorem a 4. březnem 2020 přesunuty z Krásného Března do jiných oddělení SVKUL (nikoli však do "náhradních" Neštěmic). Jedná se převážně o beletrii. V seznamu je 122 knih z roku 2019 (25%), 70 (2018), 60 (2017).
V důsledku těchto rychlých přesunů stovek knih je "náhradní" pobočka Neštěmice paradoxně připravena i o publikaci "Tak to bylo na Ústecku" (2009) od Petra Špačka, a to zrovna onen díl zachycující "Neštěmice a Mojžíř na starých pohlednicích a fotografiích".
Přesouvání knížek pokračovalo i ke konci prvního březnového týdne, dokonce ještě po knihovnickém plesu a oznámení o konkrétním datu otevření "náhradní" pobočky v Neštěmicích. Do začátku března, kdy šlo sledovat přesuny v katalogu, bude z obou zrušených (a "obnovovaných") poboček Kamenný Vrch a Krásné Březno potají převedeno 1 622 "žádané literatury" do zbylých tří poboček v ostatních městských čtvrtích. Do Neštěmic se z Krásného Března přesune pouhých 2 059 knih.
Otevření Neštěmic (9. 3. 2020)
Dne 9. března 2020 SVKUL otevřela pro veřejnost novou pobočku v Základní praktické škole v Neštěmicích (ul. Studentská 297), údajně "jako náhradu za uzavřenou pobočku v Krásném Březně". Výměnou za to pan primátor ještě téhož dne podepisuje s ředitelkou SVKUL smlouvu o poskytnutí dodatečné dotace 600 tisíc Kč na letošní rok. Provizorně vytvořená "pobočka" v Neštěmicích má tedy vyvolávat zdání (snad po celý letošní rok), přičemž současně bude SVKUL postupnými kroky likvidovat knihovní fond i mobiliář krásnobřezenské knihovny.
Z Krásného Března se do Neštěmic přiveze 2 059 knížek, přičemž podle metodického pokynu Ministerstva kultuy ČR se "minimální rozsah knihovního fondu (i pro nejmenší knihovny) = 2 500 knihovních jednotek" (Standard pro dobrý knihovní fond, str. 8). Co tedy platí pro ty nejmenší vesnické knihovny v obcích s 200 obyvateli, neplatí pro Severočeskou vědeckou knihovnu a městský obvod s 20 tisíci obyvateli?
Při slavnostním otevření školy bylo dokonce řečeno (nikoli jako vtip), že tato pobočka je "přístupná široké veřejnosti nejen z Krásného Března, Neštěmic, Mojžíře a Ryjic, ale i dalších lokalit." Směrnice IFLA obecně uvádí, že "doporučený rozsah celkového objemu knihovního fondu = 2 až 3 knihovní jednotky na obyvatele" (tamtéž). Před nástupem nynější ředitelky SVKUL (k 1. 1. 2017) se na pobočkách Mojžíř a Krasné Březno nacházelo 30 531 knih. To je jistě adekvátní a "vyhovující", proti tomu nelze říct ani slovo. Neštěmice však směrnici IFLA nesplňují a "náhradou za uzavřenou pobočku v Krásném Březně" v žádném případě nejsou. Nyní, po půl roce jejich existence, můžeme naše argumenty bez problémů zopakovat a shrnout:
1) Při slavnostním otevření neštěmické školy uvedla ředitelka SVKUL, že provozem pobočky Neštěmice chce "pilotovat propojení veřejné a školní knihovny". Jako by o dva roky zpět neexistovala knihovna v mojžířské škole, kterou tatáž ředitelka zrušila "z důvodu nevyhovujících prostor a nízké návštěvnosti". Mojžířská družina byla přitom schopna pojmout přes 10 tisíc knih. Ve skutečnosti nedošlo k "přesunu" provozu Krásného Března "do nových, vhodnějších prostorů", SVKUL oprášila jen staré plány uváděné při uzavření jiné pobočky: "Pobočka Mojžíř bude z důvodu nevyhovujících prostor a nízké návštěvnosti zrušena, k jejímu uzavření dojde od 28. června 2018. Do konce roku 2018 plánujeme otevření nové pobočky v ZŠ ve Studentské ulici v Neštěmicích". Jak nám ostatně potvrdila i paní starostka městského obvodu Neštěmice Y. Tomková: "Já zase předpokládala, že se pobočka v Krásném Březně poté, co Krajský úřad přislíbil finanční podporu, znovu otevře. Stejně tak jsme opakovaně informováni o tom, že se otevře v nově zrekonstruované škole v ulici Studentská pobočka nová" (e-mail ze dne 3. 2. 2020).
Během dlouholeté rekonstrukci školy se přitom s vytvořením nějaké knihovny v jejím objektu vůbec nepočítalo (při projektové přípravě výstavby či rekonstrukce knihovny je třeba používat normy a doporučení). Proto se operativně vytvořená pobočka Neštěmice nachází v prostorách nesplňujících knihovnické standardy. Zvláštní věc. Podle SVKUL je ředitelka této školy Mgr. Bc. Martina Brhelová "lektorka naší knihovny. (...) Svými inovativními myšlenkami přispěla ke vzniku Poradenského a edukačního centra. (...) Spolupracuje s námi na mnoha dalších projektech" (e-mail od paní Andree odeslaný na e-konferenci SKIP dne 4. března 2020).
2) Zatímco dosavadní knihovna se nacházela uprostřed Krásného Března, obklopená několika sídlišti a dobře dostupná, nová pobočka je 2 km odtud v oddělené aglomeraci Neštěmic (navíc na jejich periferii). Podle jiného metodického pokynu Ministerstva kultury ČR docházková vzdálenost "nemá přesáhnout 15 minut pěší chůze nebo jízdy veřejným dopravním prostředkem hromadné dopravy nebo autem (...), pokud docházková vzdálenost přesáhne uvedený indikátor, je vhodné zajistit dostupnost knihovnických služeb zřízením pobočky, pojízdnou knihovnou nebo jiným způsobem" (Metodický pokyn Ministerstva kultury k vymezení standardu veřejných knihovnických a informačních služeb poskytovaných knihovnami zřizovanými a/nebo provozovanými obcemi a kraji na území České republiky, č.j. MK 85426/2019 OULK).
Corso je hned u několika zastávek MHD, ale vzdálenost neštěmické "pobočky" od zastávky MHD je asi 400 m. Jde tedy o nejméně dostupné oddělení SVKUL (Klíše, Stříbrníky jsou hned u zástavky max. 100 m od ní, Kamenný Vrch, Hornická 150 m, Mojžíř býval původně 100 m, poté ve škole 200 m, Vědecká část a Lidová část jsou 250 m od veřejné dopravy).
SVKUL dělala vše proto, aby začátky neštěmické pobočky byly co nejtěžší. Čtenářům nikdo nepopsal přesnou cestu a i přímo u školního areálu není úplně snadné pobočku najít. SVKUL její zprovoznění nijak zvlášť neavizovala, na zrušené pobočce v Krásném Březně nebyl jediný informativní leták o přestěhování (pouze o zrušení) a nezaznamenali jsme informace ani v jiných odděleních knihovny. Připomínáme, že ústecká knihovna má své PR oddělení a podle žádosti o městskou dotaci, která je přílohou č. 1 smlouvy č. SML1022177, chtěla 10 000 Kč z dotace použít na propagaci.
3) Pobočka v Krásném Březně byla nejstarší pobočkou SVKUL, existující nepřetržitě 72 let a ve skutečnosti ještě déle (neboť navazovala na pobočku prvorepublikové "menšinové" knihovny v převážně německém Ústí, jež si hned při svém založení přesně před sto lety dala za úkol "by se nejdříve v život uvedena mohla býti česká knihovna v Krásném Březně"). Když se pak první ředitel poválečné ústecké knihovny (skutečný knihovník) rozhodl krásnobřezenskou pobočku v roce 1947 obnovit, komentoval to slovy: "Ústřední knihovna nemohla dotovat pobočky větším počtem knih, vždyť sama zápasila s jejich nedostatkem. Bylo tedy vůbec účelné otevírat pobočky na obvodu města za těchto okolností? Bylo to účelné. (...) Šlo prostě o to učinit první krok, zakotvit nějakým způsobem v odlehlejších částech města, získat čtenáře třeba i pro ústředí" (HEJL, František. Dějiny veřejného knihovnictví v Ústí nad Labem. Část první: do roku 1949. Státní vědecká knihovna Maxima Gorkého, Ústí nad Labem 1987, str. 59).
Po celých 72 let krásnobřezenští čtenáři prokazují udržitelnost své pobočky. Loni se v Krásném Březně registrovalo nejvíce čtenářů za posledních pět let (celkem 482). Dlouhodobě šlo o druhou nejnavštěvovanější pobočku SVKUL, tuto tradici nelze jednoduše "transplantovat" do Neštěmic.
4) Nejsilnější argument: Pobočka v Krásném Březně byla analogicky i druhou největší pobočkou SVKUL: z hlediska prostorového zajištění, velikosti fondu (před čipováním v roce 2019 se zde nacházelo 20 tisíc knih) i jeho obnovy (tisíc novinek ročně).
a) Pokud jde o prostorové zajištění pobočky Neštěmice, ocitujme slova skutečné knihovnice (nahrazující nám řádnou inspekci kulturního odboru magistrátu): "Jedna místnost na regály s knihami a dětským koutem. (...) Jeden PC pro čtenáře. (...) Do dětského prostoru se vejde tak 5-6 dětí (bez maminek), návštěva třídy o 30 dětech je skoro nemožná. (...) Pro dospělé je tam podlouhlý stůl a asi 4 židle na sezení. Je to zkrátka malé, stísněné a připadá mi to jako provizorium. (...) Pro oblast Mojžíře, Neštěmic a KB je to dohromady nedůstojné." A trochu si i zaspekulovala: "Pro mnoho nemocných, špatně pohyblivých a starších to nebude vůbec, od autobusu je to skutečně daleko. Na rozdíl od KB klesnou výpůjčky i návštěvnost."
Dle metodického pokynu MK ČR knihovna má mít k dispozici "nejméně 60 m2 na 1000 obyvatel obce nebo spádové oblasti", přičemž "v případě knihovny sloužící určité části obce, hodnotí se počet obyvatel této části" (MK 85426/2019 OULK).
b) Pokud jde o velikost fondu, z Krásného Března bylo do Neštěmic přestěhováno nejprve 2 059 knížek a poté přibylo ještě dalších 1 800 titulů. Ke dni 18. září 2020 se zde nachází: 3 954 titulů. To jest údajně "náhradní" pobočka je schopna dosáhnout jen 23 % kapacity knihovny v Krásném Březně! Z toho rovněž plyne, že SVKUL nadále upírá svým čtenářům asi 21 tisíc knih z Krásného Března a Kamenného Vrchu, které jsou uloženy na neznámém místě (proto došlo i k jejich vyškrtnutí z katalogu). Pokud k tomu přidáme 8 699 knih z pobočky Mojžíř zrušené o rok dříve, kterými ústecká knihovna prokazatelně disponuje, máme tu 30 tisíc pobočkových knih aktuálně nedostupných čtenářům. To je trochu jiná kvalita než 3 tisíce knih, které si můžeme půjčit v Neštěmicích.
I vesnické knihovny mají větší a kvalitnější fond, např. knihovna v Povrlech umístěná rovněž ve škole pojme 5 739 knih. Další srovnání: ještě 20. února se v Krásném Březně nacházelo 3 222 knížek pro děti a dalších 923 publikací pro mládež. V Neštěmicích není taková nabídka ani pro všechny.
c) Pokud jde o akvizici nových knih, katalog uvádí pouze 138 novinek (knih publikovaných v letošním roce). To je v ostrém kontrastu se slovy, kterými nás začátkem roku uklidňoval pan hejtman Oldřich Bubeníček, tedy že se vedení kraje dohodlo s vedením města "na určitém kompromisu, tedy na zvýšení částky na nákup knihovního fondu" (dopis pana Bubeníčka ze dne 19. prosince 2019, sp. zn. KUUK/172145/2019/KP).
"Náhradní" neštěmická pobočka má letos nejhorší akvizici ze všech zbylých poboček SVKUL (do Hornické nakoupeno 2x tolik, do Klíše 3x tolik, do Stříbrníků 6x tolik, a to nepočítám stovky knih přesunutých do nich z uzavřených poboček).
Podle metodického pokynu MK ČR "knihovní fond vyžaduje soustavnou obměnu, aby si zachoval svůj společenský význam a přiměřenou aktuálnost", přičemž se doporučuje "minimálně 7% roční obnovy knihovního fondu novými přírůstky. Při stanovení základu pro výpočet procent obnovy se vychází z toho, že knihovna má mít minimálně 2 knihovní jednotky na obyvatele" (MK 85426/2019 OULK). Kdybychom akceptovali tvrzení SVKUL, že pobočka Neštěmice obsluhuje celý městský obvod Neštěmice a dokonce i obec Ryjice (kde naštěstí existuje samostatná Místní knihovna Ryjice, provozovaná danou obcí), pak by měl podle metodického pokynu činit roční přísun novinek 3 500 knih (tj. asi tolik, kolik se v Neštěmicích právě nachází!). Čtenářům by úplně stačilo zachování standardních nákupů z předchozích let: v roce 2015 Krásné Březno 934 nakoupených knih (a Mojžíř 290, Kamenný Vrch 758, dohromady 1 982), v roce 2016 Krásné Březno 893 (a Mojžíř 223, Kamenný Vrch 594, dohromady 1 710), v roce 2017 Krásné Březno 1 029 (a Mojžíř 162, Kamenný Vrch 737, dohromady 1 928).
SVKUL, která letos hospodaří s druhým největším rozpočtem ze všech krajských knihoven České republiky (cca 70 mil. Kč), si velice inovativně vykládá svou "povinnost zajistit základní služby i obyvatelům části města ve svých pobočkách" (čl. VII odst. 7 Zřizovací listiny SVKUL). Pojem "základní" tedy v pojetí ústecké knihovny znamená "nejnižší možný". Dosavadní standard, na nějž byly desítky let Ústečané zvyklí, bezdůvodně končí.
Záměrné snížení návštěvnosti
Tím, že SVKUL umístila "náhradu za pobočky na Kamenném Vrchu a v Krásném Březně" do nevyhovujících "prostor v majetku Ústeckého kraje" na periferii Neštěmic, chtěla zjevně docílit snížení návštěvnosti původních poboček, čímž by pak odůvodnila i konec této "náhrady" (jako to učinila "z důvodu nevyhovujících prostor a nízké návštěvnosti" v případě Mojžíře). Z hlediska veřejných financí je provoz pobočky Neštěmice samozřejmě plýtváním, proto je třeba ji přestěhovat do skutečně "nových, vhodnějších prostor".
Z aktuálních čísel plyne, že drtivá většina krásnobřezenských čtenářů opravdu nepovažuje novou pobočku za adekvátní, či dokonce "vhodnější". Katalog uvádí k 18. 9. 2020 pouze 322 aktuálně vypůjčených knih z Neštěmic, což odpovídá tak 50 návštěvníkům! Tj. 10 % návštěvnosti Krásného Března. Stříbrníky dnes vykazují 10x větší návštěvnost, Klíše a Hornická 3x větší. Připomeňme: Do "nízce navštěvované" mojžířské pobočky chodilo až 70 lidí, kteří tam ročně učinili přes 3 tisíce výpůjček. A to při mnohem kratší otevírací době (8 hodin týdně, Neštěmice jsou otevřené 22 hodin týdně).
Jak jsem psal panu Richterovi, toho času řediteli Národní knihovny ČR: "Být v pozici města, nepřestávám usilovat o znovuobnovení Krásného Března. I sama knihovna začíná ustupovat ze své rigidní pozice a při otevření Neštěmic překvapivě přislíbila, že zajistí 'v Krásném Březně znovuotevření této pobočky', pakliže o to bude mít město zájem. Ano, zde se vracíme z obláčků na zem."
Nezanesení do knihovního řádu
Obě pobočky uzavřené dne 20. 12. 2019 zůstávají nadále uzavřené, ačkoli platný Knihovní řád SVKUL, upravující vztahy mezi knihovnou a čtenáři, i dnes neoblomně tvrdí, že "SVKUL poskytuje služby pro veřejnost (...) na pobočkách na území statutárního města Ústí nad Labem: Hornická, Klíše, Kamenný Vrch, Krásné Březno, Stříbrníky". Neštěmice 'de iure' vůbec neexistují. Nejde tedy o knihovnu pouze "na papíře", ona není ani na "papíře".
Tím, že SVKUL nezanesla neštěmickou pobočku do knihovního řádu, vyvstává otázka právoplatnosti zde učiněných výpůjček a vracení. Pobočka též není vybavena bezpečnostními branami a samoobslužným asistentem Selfcheck CK RFID, které byly loni nainstalovány do Krásného Března z důvodu ochrany fondu a snadnější obsluhy. Vybavení poboček Krásné Březno a Mojžíř (selfcheck, dvě brány a dvě RFID čtečky) vyšlo Ústecký kraj na 427 130 Kč.
Žádná náhrada za Kamenný Vrch
Dodejme, že obdobnou provizorní "náhradu" za Kamenný Vrch knihovna raději vůbec neotevřela, i když vytvoření pobočky na Střekově slibuje už od ledna. Ani teď v září vedoucí PR oddělení SVKUL "nedokázal říci", za jak dlouho bude "znovuotevřena střekovská pobočka". Přestože podle vyjádření prvního náměstka hejtmana Ústeckého kraje měla tato pobočka "od 1. února běžet", knihovna bude o její znovuotevření jen "dál usilovat" (Enter UL, roč. 7, č. 68, září 2020, str. 70). SVKUL se krom toho snažila uklidňovat: "Stejně jako každá naše činnost, tak i provoz poboček závisí na financích, kterých v souvislosti s krizí kolem COVID-19 teď není tolik, kolik by bylo zapotřebí. V tuto chvíli se však žádnou další pobočku zavírat nechystáme" (tamtéž). No, to jsme si oddechli. Kolik poboček jim ještě zbývá zavřít?
Soustavné porušování dotační smlouvy s městem
V únoru 2020 městské zastupitelstvo rozhodlo o zdvojnásobení městské dotace a související změně dotační smlouvy č. SML1022177 za příslib SVKUL, že provoz dvou uzavřených poboček Kamenný Vrch a Krásné Březno bude "během března ale znovu obnoven a přesunut do nových, vhodnějších prostorů". K naplnění tohoto slibu však vůbec nedošlo. Kamenný Vrch nebyl obnoven vůbec. A Krásné Březno nebylo přesunuto do "vhodnějších prostorů". V důsledku toho byl "fond zrušených poboček (...) částečně převáděn do jiných provozů". Navíc letošní obnova těchto fondů je zcela nulová (neexistující Kamenný Vrch) či téměř nulová (Neštěmice).
Podle smlouvu o poskytnutí neinvestiční účelové dotace č. SML1022177 ze dne 23. ledna 2019, ve znění Dodatku č. 1 ze dne 9. března 2020, poskytlo město "příspěvek na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele Statutárního města Ústí nad Labem v roce 2019 a 2020" (čl. II odst. 1 smlouvy) v celkové výši 1 800 000 Kč (čl. I odst. 1 smlouvy). Pokud příjemce dotace "nebude již akci realizovat, je kterákoliv ze smluvních stran oprávněna smlouvu vypovědět" (čl. VI odst. 5 smlouvy), přičemž takovém případě je "příjemce povinen vrátit dotaci a to v plné výši" (čl. VI odst. 6 smlouvy). Jak se zachová Statutární město Ústí nad Labem?
Pět opatření k nápravě situace
SVKUL musí začít dodržovat Zřizovací listinu SVKUL, Knihovní řád SVKUL, knihovní zákon a dotační smlouvy s městem. Své služby musí nabízet v prostorech vhodných pro knihovnictví.
A) Okamžitě obnovit pobočku Krásné Březno. Vlastníkem Corsa je město, může tedy knihovně poskytnout součinnost. Současně sem navrátit původní fond knih. Rád poskytnu seznam všech 16 363 titulů, které se zde ke 20. únoru 2020 nacházely.
B) Pobočku Neštěmice, která bude náhradou za zrušenou pobočku Mojžíř (s jejím provizorně uskladněným fondem), přestěhovat do oněch slibovaných "nových, vhodnějších prostorů" splňujících knihovnické standardy (nejlépe do centra Neštěmic poblíž zastávky MHD). Měly by mít kapacitu minimálně jako Mojžíř, tedy 10 tisíc knih. Menší pobočka nemá smysl. Pobočku současně zanést do Knihovního řádu SVKUL, aby uskutečněné výpůjčky a platby byly právoplatnými.
C) Obnovit pobočku Kamenný Vrch či otevřít slibovanou pobočku jinde na Střekově v oněch "nových, vhodnějších prostorách". Toť podmínka. Tyto prostory by musely být totožné kvality jako Kamenný Vrch. Nebude-li pobočka obnovena, město by mělo požadovat navrácení aktuální městské dotace, neboť ta byla určena "na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele Statutárního města Ústí nad Labem v roce (...) 2020".
D) Vyvrátit podezření, že SVKUL dotaci z aktuální smlouvy a smlouvy z roku 2018 použila v rozporu s jejím účelem, jak naznačují její výroční zprávy. Tj. nákup 828 knih do Lidové půjčovny a 547 knih do Dětského oddělení v roce 2018 (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2018, str. 50), přestože dotace byla určena na "celoroční činnost poboček Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem a na nákup fondu (akvizici)". A nákup 4 knih do Vědecké půjčovny a 5 knih do Studovny literárně vědní v roce 2019 (Zpráva o výsledcích SVKUL za rok 2019, str. 62), ačkoli dotace je určena "na celoroční plnění městské funkce knihovny pro obyvatele statutárního města Ústí nad Labem". SVKUL též přesně doloží, co pořídila za 154 640 Kč neutracených za nákup knihovního fondu. Použití dotace v rozporu se stanoveným účelem je závažné porušení rozpočtové kázně a příjemce je povinen poskytnutou dotaci vrátit v plné výši. SVKUL by rovněž měla návštěvníkům únorových cestovatelských besed (hrazených též z dotace podle smlouvy č. SML1022177) vrátit vstupné, které vybírala v rozporu s § 4 knihovního zákona a Knihovním řádem SVKUL.
E) Pro příští rok vyjednat s Ústeckým krajem dohodu ohledně provozování "Pobočky Kamenný Vrch, se sídlem: Rubensova 29, Ústí nad Labem - Střekov", "Pobočky Krásné Březno, se sídlem: Krčínova 6, Ústí nad Labem", "Pobočky Hornická, se sídlem: V Kutišti 299/7, Ústí nad Labem" tak, aby byly od roku 2021 provozně zajištěny Statutárním městem Ústí nad Labem ve smyslu usnesení č. 026/26Z/2020. Nezbytné náklady uvedených tří poboček činily dle žádosti SVKUL o městskou dotaci ze dne 12. září 2016 celkem 1 768 261 Kč. Tato částka víceméně odpovídá nákladům na tři pobočky Krajské vědecké knihovny v Liberci, které v roce 2019 průměrně činily 1 556 025 Kč. Město Ústí n. L. by tím meziročně navýšilo svůj podíl na zajištění "městské" funkce SVKUL (podle § 11 odst. 4 knihovního zákona).
Následnou dotační smlouvu s SVKUL navázat striktně účelově. Pobočky musí předem splňovat všechny knihovnické standardy. Nebude-li pronajímatelem město, SVKUL předloží nájemní smlouvu na prostory poboček a doloží splnění standardů. Následně bude evidovat jednotlivé položky nákladů (osobní náklady, spotřebu energie, nájem, nákup knihovního fondu) a přesně je vyúčtuje. SVKUL bude knihy nakupovat rovnoměrně do všech poboček. Knihovní fond musí být chráněn v souladu s knihovním zákonem. Do daných poboček vrátit technologii RFID, kterou pro ně nakoupil Ústecký kraj.
Následně v příštích letech s novým vedením Ústeckého kraje vyjednat obdobnou dohodu o provozním zajištění zbylých poboček: Stříbrníků, Klíše, popř. Neštěmic po jejich přestěhování do "nových, vhodnějších prostor". Úhradou nákladů všech poboček bude zajištěna celá "městská" funkce SVKUL (v souladu se Zřizovací listinou SVKUL). Podobně město Liberec či České Budějovice vážou své příspěvky výhradně na pobočky. Takový podíl města po libereckém vzoru bude z hlediska § 11 odst. 4 knihovního zákona nanejvýš uspokojivý. SVKUL se v rámci své zbylé "městské" funkce může soustředit na Lidovou půjčovnu a Dětské oddělení ve svém sídle. Tato oddělení tu vždycky budou, kdežto pobočky SVKUL dokáže uchránit jen město samotné. Nikdo jiný.
Nedojde-li s Ústeckým krajem k dohodě ohledně výše příspěvků města a bude-li hrozit uzavření (neotevření) poboček, rozdělit SVKUL na krajskou a městskou část, jak k tomu došlo roku 2003 v Kladně a roku 2006 v Karlových Varech. Město Ústí n. L. si zřídí vlastní městskou knihovnu, která od Ústeckého kraje převezme provoz poboček a Lidové části (podle kladenského a karlovarského vzoru). Při této transformaci může dojít k zavedení tzv. společné průkazky, na základě níž by čtenáři mohli navštěvovat obě knihovny (obdobná praxe existuje v Pardubicích).
Napsal: Abd el Kader, září 2020
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář