Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nejzapšklejší a nejzatrpklejší člověk naší země v Bruselu

- projev Václava Klause zrcadlící se ve svých reakcích
           
           
                     
(poznámka: na začátku má Richard Falbr na facebooku status: "is at the plenary, listens to Mr. V. Klaus /a hanba ho pri tom fackuje/")
             
             
11:13:44
Přicházím sem mezi Vás z hlavního města České republiky, z Prahy, z historického centra české státnosti, z jednoho z důležitých míst rozvoje evropského myšlení, evropské kultury, evropské civilizace. Přicházím k Vám jako představitel českého státu, který byl ve svých nejrůznějších proměnách vždy součástí evropských dějin, státu, který se mnohokrát přímo a významně na jejich utváření podílel a který se na nich chce podílet i dnes.
Český prezident k Vám z tohoto místa promluvil naposledy před devíti roky. Byl to můj předchůdce ve funkci, Václav Havel, a bylo to čtyři roky...
(potlesk z dolní části pléna, poprvé a naposled; Klausův kyselý úsměv)

V. K. mluví, jak je jeho špatným zvykem, v první osobě množného čísla, např. že "pro nás vstup do Evropské unie neměl a nemá alternativu", že "se nás nepříjemně dotýkají v poslední době zesilující a množící se útoky na naši adresu". Nebo oznamuje z čehože "občané České republiky vycházejí".
              

                    
11:20:47
Různé bariéry a překážky nadále přetrvávají a rozhodování na úrovni Bruselu je jistě více, než by bylo optimální. Určitě je ho tam více, než lidé žijící v jednotlivých evropských zemích požadují. Jste si toho, páni poslanci a paní poslankyně, jistě vědomi i Vy. Spíše jako řečnickou otázku se proto ptám, zda jste si – při každém svém hlasování – jisti, že rozhodujete o věci, o které je nutno rozhodovat právě v tomto sále a ne blíže k občanovi, tedy uvnitř jednotlivých evropských států?
(potlesk a výkřiky menšiny nacionalistických poslanců, mnozí zdola se otáčejí za sebe, aby viděli, kteří kolegové tak ohromeni)

11:22:59
Historie nekončí. Považovat status quo, tedy v dnešní době existující institucionální uspořádání EU, za navždy nekritizovatelné dogma, je omyl, který se bohužel stále více šíří...
(potlesk, už se nebojí zatleskat jako v prvních osmi minutách, no)


11:24:09
Ani existující stav, ani postulát nespornosti přínosu nepřetržitého prohlubování integrace pro žádného evropského demokrata nezpochybnitelné nejsou, resp. by být neměly. Jejich vynucování těmi, kteří považují sami sebe – řečeno se slavným českým spisovatelem Milanem Kunderou – za 'majitele klíčů' evropské integrace, není možné akceptovat.
(potlesk)
             


                     
11:26:20
Dnešní systém rozhodování v Evropské unii je něčím jiným než historií prověřenou a v historii osvědčenou klasickou parlamentní demokracií. V obvyklém parlamentním systému je část podporující vládu a část opoziční, ale to, pokud se nemýlim, v Evropském parlamentu není. Zde je prosazována alternativa jen jedna a kdo uvažuje o alternativě jiné, je považován za odpůrce evropské integrace.
(zatím nejdelší potlesk, Klausův potměšilý úsměv)
V naší části Evropy jsme ještě nedávno žili v politickém systému, kde byla jakákoli alternativa nepřípustná a kde proto žádná parlamentní opozice neexistovala. Získali jsme trpkou zkušenost, že tam, kde není opozice, ztrácí se svoboda. Politické alternativy proto existovat musí.
(potlesk)
A nejen to. Vztah občana té či oné členské země a představitele Unie není standardním vztahem voliče a politika, který jej reprezentuje.
(bručení)
Mezi občany...
(nesouhlasné projevy)
Mezi občany a představiteli...
(Klaus se rozhlíží)
Mezi občany a představiteli Unie je navíc vzdálenost (a to nejen v zeměpisném slova smyslu), která je podstatně větší než je tomu uvnitř jednotlivých členských zemí. Označuje se to různými termíny – demokratický deficit, ztráta demokratické 'accountability', rozhodování nevolených, ale vyvolených, byrokratizace rozhodování, apod. Návrhy na změnu dnešního stavu – obsažené v zamítnuté Evropské ústavě či v od ní fakticky málo odlišné Lisabonské smlouvě – by tento defekt ještě zvětšovaly.
(potlesk)
Při neexistenci evropského démós - evropského lidu - není  řešením tohoto defektu ani eventuální posilování role Evropského parlamentu. To by tento problém naopak zesilovalo a vedlo by to k ještě většímu pocitu odcizení občanů evropských zemí od unijních organizací. Řešením...
(pískot, potlesk)
Řešením není ani přitápění pod „tavícím kotlem“ dosavadního typu evropské integrace...
(11:30:00 - moment dne - opravdu, ale opravdu hodně poslanců se zvedá ze svých křesel a odchází; Klaus však v pohodě pokračuje dál)
...ani potlačování role členských států pod heslem nové multikulturní a multinacionální evropské občanské společnosti...
(odchod a výkřiky nespokejných poslanců)
To jsou pokusy, které v minulosti vždy selhaly, neboť nebyly projevem přirozeného historického vývoje.
(projevy nesouhlasu)
Obávám se, že pokusy integraci dále urychlovat a prohlubovat a rozhodování o podmínkách života občanů členských zemí ve stále větší míře posouvat na evropskou úroveň mohou svými důsledky ohrozit všechno pozitivní, co bylo za poslední půlstoletí v Evropě dosaženo.
(potlesk těch, co zbyli)

11:30:42
Nedopusťme vznik situace, ve které by občané členských zemí žili s rezignovaným pocitem, že projekt Evropské unie není jejich projektem, že se vyvíjí jinak, než si přejí, a že jsou pouze nuceni se mu podřizovat. Velmi snadno a velmi rychle bychom se ocitli zpět v dobách, o nichž jsme si zvykli říkat, že už dávno patří minulosti.
(potlesk)
To úzce souvisí i s otázkou prosperity. Je třeba otevřeně říci, že je dnešní ekonomický systém EU systémem potlačovaného trhu a nepřetržitého posilování centrálního řízení ekonomiky.
(potlesk)
Přestože nám dějiny více než dostatečně ukázaly, že tímto směrem cesta nevede,  my dnes tímto směrem opět jdeme. Míra omezení spontaneity tržních procesů a míra politické reglementace nepřetržitě narůstají. K tomuto vývoji v období posledních měsíců přispívá i mylné interpretování příčin dnešní finanční a ekonomické krize, jakoby ji způsobil trh, zatímco skutečnou příčinou je pravý opak – způsobilo ji politické manipulování trhu...
(bez potlesku, ozývá se smích)
Znovu je třeba připomenout...
(nakonec potlesk, Klaus zase jak potměšilec)
Znovu je třeba připomenout historickou zkušenost naší části Evropy a poučení, které jsme si z této zkušenosti odnesli.

11:35:06
Nezbytným důsledkem rozsáhlého zavádění takových opatření je ekonomické zaostávání Evropy a zpomalování, ne-li dokonce zastavování ekonomického růstu. Řešení je jen a jedině v liberalizaci a deregulaci evropské ekonomiky.
(potlesk a bouchání do stolu v poloprázdném sále)

11:36:13
Zřejmě nejdůležitější pro tuto chvíli je požadavek, aby svobodná diskuse o těchto věcech nebyla považována za útok na samotnou myšlenku evropské integrace.
(potlesk)
Vždycky, vždycky jsme si mysleli, že smět o těchto vážných otázkách diskutovat, být slyšen, hájit prostor každého k prezentaci jiného než jediného správného názoru – byť s ním třeba nesouhlasíme – je právě ona demokracie, která nám byla po čtyři desetiletí odpírána.
(potlesk)
My, kteří jsme si nedobrovolnou zkušeností převážné části svých životů ověřili, že svobodná výměna názorů a idejí jsou základní podmínkou zdravé demokracie, věříme, že tato podmínka bude ctěna a respektována i v budoucnu. Je příležitostí a je nezastupitelnou metodou, jak udělat Evropskou unii svobodnější, demokratičtější a více prosperující.Děkuji vám za pozornost.
(potlesk nacionalistických poslanců, někteří jako Vladimír Železný vstávají a tleskají vestoje, konkrétně Železný tleská jako pominutej)
                         

     

                    
   
  
(poznámka: na konci má Richard Falbr ve statutu: "had to leave plenary before the end of the speech...")
 
  
Klausův projev proběhl mezi 11:12:32 a 11:38:58, 19. února 2009 v Evropském parlementu v Bruselu a "byl to  jen další příspěvek k tomu, aby si o nás v Evropské unii mysleli, že jsme pěkní blbci."

 
 
 

 
 

 
 
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ještě jedndo díky...

author,3. 3. 2009 16:53

ad 1a) IGO - Pokud EU není IGO, tak co by po tom byla? EU je organizací "svého druhu", ale rozhodně je mezinárodní organizací. Mezi IGO je řazena v učebnici mezinárodního práva i kdekoli jinde, je tam řazena protože splňuje definici IGO (sdružení států s trvalou povahou, zřízené MS, se subjektivitou MP, vykonávající pro členské státy dané úkoly a za tímto účelem je vybavena nezbytnou organizační strukturou - co se této struktury týká, tak v OSN i RE nalezneme parlamentní i soudní orgán či administrativní aparát typu EK). Jinak podle čl. 10a Ústavy ČR můžou být pravomoci orgánů ČR přeneseny pouze na "mezinárodní organizaci nebo instituci". Nikdo tady neříká, že EU je typická IGO, ale naprostá negace je taky lež. ad 1b) parlament "sui generis" - Smysl mé reakce byl stejně v něčem jiném a sice v tom, že EP neni PČR, protože nebyl vytvořen ani jako zákonodárný orgán ani jako orgán státu, proto logicky nejde mluvit o typické vládě a opozici.
ad 1c) miliony Evropanů - když hovořím o milionech lidí, nemyslím tím: tady a teď, i když bychom mohli mít kampaně "je nás půlmiliardy, ty jsi ten strom", myslím tím, kolikže Evropanů se za myšlenku evropské integrace pralo v její půlstoleté historii, že je to historie mnoha peripetií, mnoha slepých cest i mnoha nadějí. Hele my jsme EU a jak říkal Che Guevara, potřebujem více lidí, kteří by více pracovali a méně kritizovali, kteří by více stavěli a méně bourali.
ad 1d) Evropský sen - cokoli můžeš za něco označit, ale neznamená to, že jsi tím něco řekl, tím, že označíš EU za "elitářský projekt s neoliberálně-konzervativním pozadím." řekneš stejně málo jako bys ji přirvnal k SSSR, RVHP nebo ozančoval za "socialistickou"; znám jinou slavnou knihu, je od Američana Jeremy Rifkina a její titul hovoří rovněž za vše (Evropský sen, 2005). Evropský sen má podle něj sílu, protože vytváří nový historický rámec, zaměřený na kvalitu života, udržitelnost, mír a harmoničnost. Je cestou, jak řešit problémy dneška, vyplývající především z procesu globalizace. EU klade důraz na vzájemné vztahy členů společenství a ne na autonomii jednotlivých států, na kulturní různorodost a ne na asimilaci, na kvalitu života namísto hromadění bohatství, na udržitelný rozvoj nikoli na neomezený materiální růst, na univerzální lidská práva a práva přírody místo na práva vlastnická a na globální spolupráci místo jednostarnného výkonu moci.
ad 2) ale po tom to neni takový
ad 3 a 4) Citát - Má-li dojít k odstranění demokratického deficitu, pak posilování jediného přímo voleného orgánu EU je přece na místě. LS dojde k dalšímu posílení EP (ale nikoli snad na úkor členských států), dojde k zvýšení případů, kdy je třeba spolurozhodovacího legisl. procesu, tedy kdy má EP právo veta. Jsem si myslel, že o tomto tě nemusím poučovat. Jsem myslel, že iura novit curia, tak to promiň.
ad 5) Když "prezident je prostě prezident" tak je vše ostatní mimo jakou diskuzi, ne? I když cosi si dovolím říct - nemá jen práva ale i povinnosti: zastupovat stát navenek (kontrasignovaná pravomoc) a zastávat svůj úřad v zájmu všeho lidu. Je-li zájmem lidu, aby se na nás na Čechy ostatní dívali skrz prsty, pak na něj hrdý buď!

Národní hrdost II

Odoaker,1. 3. 2009 19:49

Vyjádřím se k tvojí kritice, a to jen v úzce vymezeném pojetí.
ad 1) EU rozhodně není IGO. EU je útvar suis generis. Od IGO ji odlišuje EK a právě EP (nezapomeňme na ESD). Věc je taková, že EU nesměřuje k tomu stát se plnohodnotným státním útvarem, třeba federací. A ani by neměla.Čímž se dostávám rovnou k poslednímu ad. EU není výsledkem snahy milionů lidí. Naopak. Jedná se o elitářský projekt s neoliberálně-konzervativním pozadím. Jako takový byl projekt odmítán radikálními socialisty a komunisty až do prvních voleb 1979, kdy tito lidé okusili možnost vokalizace svých postojů a idejí a integrační projekt "adoptovali". Podstatná část jednání se děje mimo zraky veřejnosti, která zhusta není inforomována o souvislostech jednání. Skutečné pozadí a motivy byly před Evropany skrývány i za cenu lží po desetiletí. Odtud titul slavné a skvělé knihy Bookera a Northe Velký podvod. Na tomto podvodu se podílela řada politiků a osobností, a to nejen kvůli neznalosti. Např. před referendem o vstupu UK do ES bylo národu tvrzeno, že se jedná jen o "jednotný trh", nikoli organizaci, která bude od teď vykonávat nezanedbatelnou část suverenity. Smlouvu o vstupu schválila sněmovna dříve, než ji kdokoli četl. Dále každému referendu předchází mohutná, státem dotovaná propagační kampaň, která nezřídka obsahuje sporná až lživá tvrzení, mající ukonejšit veřejnost. Evropský projekt zkrátka není iniciativou zdola, ale intelektuálním konstruktem elit, jehož nedílnou součástí je zatemňování faktů, propaganda a politické vydírání.
ad 2 - kritiku absence opozice považuj za mou.
ad 3 Hlavní směr bývá skutečně udáván na IGC nebo na summitech Evropské rady, ale EP má významnou legislativní úlohu. Rozdíl mezi vnitropolitickou shodou ohledně zahraniční politiky je jiný případ - stát je suverén, zastupující zájmy lidu a EU je jen jedním z nástrojů, jak má stát zajistit "dobré bytí" svým občanům. Zahraniční politika slouží státu jakožto suverénu, je definována v pojmech národního zájmu. Konsensus v zapol je tedy způsobem, jak zajistit dobré bytí konkrétním lidem v konkrétním útvaru. Shoda v EP by měla také zajistit dobré bytí všech občanů EU, ale často zajišťuje dobré bytí pouze samotnému EP. Tento konsensus je namířen proti národnímu státu, reálné oslabování národních institucí (například parlamentů) je považováno za úspěch EP. Jeho legitimita je totiž také zpochybnitelná a musí se prosadit právě proti národním institucím, které duplikuje.
Žeňme Pötteringa jako psa dveřmi pro čeládku!!!
ad 4) trvám na tom, že se stydím především za poslance, kteří koneckonců reprezentují i mně, že nejsou schopni potlačit své ego. Prezident je jeden, jistá míra egoismu je snesitelná. Poslanců je hodně a pozornost získají jen když odejdou (nebo trapně tleskají). Jim egoismus odpustit nelze. S tou televizí - prezident nepřišel pobavit poslance, vnutit se jim, na rozdíl od televize. Citát, který jsi dal, jsi označil za blbost, ale neuvedl jsi žádný argument! Vpodstatě jsi tím urazil svého oponenta - mně, jelikož já to za hloupost v žádném případě nepovažuju.
ad 5) prezident je prostě prezident, způsob jeho volby je demokratický a to, že není volen přímo, mu na legitimitě neubírá. Kritizuješ okolnosti jedné volby, ale co okolnosti volby do EP? Nejsou tak známé a probírané, protože nikoho nezajímají (účast ve volbách má střídavě klesající tendenci od počátku a dnes se pohybuje okolo 30% - co to je za mandát?). A proto legitimita poslanců nemůže být větší. Na svého prezidenta jsem stále hrdý.

Díky za komentář!

author,1. 3. 2009 2:56

1) ad EP obecně - Evropský parlament není typický parlament, prostě proto, že EU není stát, ale IGO. Výtky typu "není zde opozice" se týkají EP v původním charakteru, tedy pouhého poradního orgánu, a souvisí to se sílou EP; "nejzapšklejší a nejzatrpklejší" tu paradoxně kritizuje to, co opěvuje (a naopak). Řeknu to takhle - dá-li Bůh a Evropa se někdy promění ve federaci, potom to pochopitelně bude parlament padle mého i tvého gusta. Takže, kéž by. Evropská integrace posiluje kompetence EP každou novou smlouvou, jen tak dál Lisabone; jen houšť.
2) ad opozice - kritika, že někde není opozice, je od politika opoziční smlouvy opravdu příhodná, asi jako když mává irským referendem člověk, který přímou demokracii vždycky odmítal
3) ad evropská integrace - o tom, kam EU směřuje rozhodují členské státy mezinárodními smlouvami nikoli EP svou činností, proto není nějaká shoda uvnitř EP úplně to nejvíc podstatný; jinak ano, v EP jsou dvě silné frakce lidovci a socialisti a o to jde, že to jsou frakce, že se v jednotlivostech liší - PES např. nikdy nepodpoří nedávnou směrnici o pracovní době, tady ta opozice existuje, protože je rozdíl mezi levicí a pravicí; v těch klíčových otázkách (jako je integrace) je shoda a to je - zdá se - taky dobře (jen tak na okraj - Kdo vyčítal opoziční ČSSD, že nepodporuje vládní návrh na zahranční mise? Neměla by být v těch životně důležitých věcech shoda?); jinak doufám, že PES po volbách EP ovládne, je třeba těm pravicovým poslancům typu Pötteringa ukázat, co znamená PES
4) ad odchod poslanců - oslím můstkem uvedu, že se jednalo víceméně jenom o poslance PES a s lítostí taky uvedu, že to byla ostuda pro Klause i pro ČR (nejrůznější lidé z 27 států EU se zvedají a bojkotují projev prezidenta ČR a já vidím ty záběry a vážně se stydím, že musíme mít tuhle hlavu státu).
Pro upřesnění - poslanci odchází po Klausových slovech, že řešením demokratického deficitu, byrokratizace rozhodování apod. není "posilování role Evropského parlamentu. To by tento problém naopak zesilovalo a vedlo by to k ještě většímu pocitu odcizení občanů evropských zemí od unijních organizací." Kdybych slyšel takovou blbost, tak tu televizi přepínám na jinej program, se vážně nikomu nedivim, že ho nebavilo poslouchat ty kecy a hlavně dementní ovace Železnýho
5) ad demokratický deficit - Čí funkce má větší legitimitu - Klaus volený nepřímo (a díky korupci a mafiánskejm praktikám) českým parlamentem, nebo poslanec EP volený přímo občany?
6) ad Klausovo vědomí reality - to je vtip? nejenže neznám zapšklejšího a zatrpklejšího člověka v našem státě, ale už ho počítám mezi největší senily; Klaus rozumí evropský integraci (a rovněž fungování institucí EU) asi jako globálnímu oteplování. Je to vážně lůzr; jako nezlob se na mě, ale jeho boj proti environmentalismu a europeismu, stejně jako libertiánské bláboly v druhé části projevu, komentovat odmítám, už jenom kvůli duševní hygieně. Musel bych bejt sprostej a to se mi nechce. Dobře, tak přece jednu poznámku - Klaus (hloupě) kritizuje existenci EU, ale nepřináší žádnou alternativu. Jde o pouhé hledání nepřítele, nic víc. Nemá žádnou ideu, proto se mu Evropa, pro se mu my Evropani smějem - evropská integrace, to je šedesát let vývoje, to je snaha miliónů lidí o něco lepšího, my jsme tvůrci té ideje a naopak nás zase nově sjednocuje. My jsme držitelé klíčů. My máme tu ideu. Klaus nemá nic, než jen sebe (a blonďatý letušky).

Národní hrdost

Odoaker,27. 2. 2009 16:13

V Klausově projevu byly patrné prvky provokace, mající za účel vyvolat emotivní reakci v auditoriu. Hromadný odchod části europoslanců považuji za potvrzení Klauzova (a nejen jeho) tvrzení, že v EP nefunguje opoziční princip. Ono aby taky fungoval, když obvykle okolo 2/3 poslanců sdružují pouhé dvě parlamentní frakce, které sdílejí podstatnou část svých zájmů. Zatímco v národních parlamentech je prvek soutěžení myšlenek a postojů přirozeně podporován soutěživou podstatou politického systému, v EP toto neexstuje. Poslanci, resp. frakce mezi sebou nesoutěží - volby do EP standardně odrážejí vnitropolitickou situaci a diskuzi, s činností EP z principu nesouvisející. Soutěž mezi politickými programy taktéž nefunguje, jelikož v EP panuje v zásadě konsensus ohledně budoucího vývoje EU založeného na posilování rozhodování nadnárodních institucí na úkor národních a zahrnujícího, světe div se, posilování role EP v institucionální struktuře. Není nečekané, že odpůrci tohoto přístupu jsou označováni jako nacionalisté nebo radikálové. Mimo jiné také proto, že že v situaci, kdy je EU velmi nepopulární především v některých konkrétních zemích, jsou to populisté typu Železného, kteří mají větší šanci se do EP dostat.
Klausův projev byl psán i přednesen s vědomím reality EP, což potvrzují jeho provokace. Je jich však v projevu MÁLO. Většina toho, co poslance tolik popudilo nebyla provokace. Ve skutečnosi Klausův projev jako celek považuji za vyvážený a docela umírněný, vezmu-li v potaz to, co se od něho dalo očekávat. Obsahuje vstřícná prohlášení na adresu EU, kriticky se vyjadřuje pouze k jistým aspektům jejího fungování, mezi které EP patří. Odchod části poslanců tak považuji za projev dvou znepokojivých momentů - 1. moment nerozlišování - poslanci považují kritiku EP za drzou, tradičně považijí totiž sebe za hlavní nositele demokracie v Evropě, nazývá se to spasitelský komplex. S tím, že je brán zástupci EP smrtelně vážně, se lze setkat SNADNO A ČASTO. 2. moment - odvozen od prvého - je-li EP vlajkovou lodí demokracie, zárukou demokracie v EU (proto nesouhlas se zmíněním tzv. "demokratického deficitu"), instituce na národní úrovni ztrácejí svůj význam a není třeba je tudíž respektovat. Jakkoli ČR formálně zůstává suverénním státem, na poli nadnárodním je brána pouze jako členský element, mající především povinnosti. Proto kritika a nesouhlas z této úrovně politiky není považován za zcela legitimní. Nejzajímavější část projevu VK byla výzva poslancům, aby se pečlivěji zabývali otázkou, zda legislativní opatření jimi schvalovaná je skutečně zapotřebí vytvářet na evropské úrovni. Nikomu se nelíbí, když mu někdo připomíná, jak by měl svou práci dělat, obzvláště tehdy, pokud to vědomě a programově dělat odmítá. Ve výsledku jsem tedy na svého prezidenta hrdý!