Jdi na obsah Jdi na menu
 


Authorův Diář - Vánoční koncert s rozsvěcením stromečku, Doksany, 6. 12. 2008

  
Z Authorova archivu:
"Patnáctý prosinec je na svém konci;
archandělé s neviditelnými zvonci
a lidé, kteří snědli vánočku,
vytvořili vánoční atmošku.

Kryptou doksanského chrámu
radostně zněly koledy zpívané dětmi,
pak jsme odešli ke krámu,
opili jsme se punčem a jinými věcmi."

  

Předchozí verše z 15. 12. 2007 se dají použít i na tu dnešní událost; šlo o totéž, ostatně bylo by to docela divné, kdyby měla být každoroční tradice netradiční ---
                    

Obrazek



V sobotu 6. 12. 2008 se v Doksanech konal Vánoční koncert s rozsvěcením stromečku, koncert pěveckého sboru Gymn. Lovosice se uskutečnil v kryptě doksanské klášterní bazilky Narození Panny Marie od 16 hodin, ale pro mě začal až o půl hodiny později, protože jsem až o půl hodiny později přijel (né že bych nechtěl přijet dřív, dokonce jsem z Prahy pospíchal), dobrá no, stihl jsem už asi jenom šest písniček, ale zase bych řekl, že o to víc jsem byl vnímavější. Na konci, jak známo, bývá to nejlepší ---

Obecně lze říct, že "něco je v tom" (Lao-c'), tahle akce má vždycky něco do sebe ---

Celý mi to přijde jednoduše úžasný a úžasně jednoduchý ---

Mně se to líbí ---

A na konci, když se lidé rozprchli, tak ty děcka začli "bim, bam, bim, bam" a něco do toho, ale hlavně "bim, bam, bim, bam", přestě tohle je totiž v Mahlerovi, úplně mě to dostalo ---

Pak se přešlo k obecnímu úřadu, kde se každý mohl zahřát, např. klobásou ("Ale Andělé mastný jídlo nejedí, protože pak by se nemohli vrátit do nebe") nebo něčím k pití ---

Ještě před samotným rozsvícením stromečku zazní projev starosty - pokaždý je hodně vtipnej; a letos řekl pár slov i nový doksanský farář, či má-li být přesnější administrátor doksanské farnosti Mgr. Pavel Zemek, člen řádu premonstrátů, někdejší převor strahovského klástera a generální vikář plzeňské diecéze (na konec řekl, "děkuji, že jste mě všichni poslouchali", no nevím jestli ho někdo poslouchal, asi ne, já jsem se snažil, ale přes ruch mluvících lidí, to byla marná snaha) ---

Nakonec se stromeček rozsvítil a na řadu mohla přijít mikulášská nadílka pro děti ---

Byl tam mikuláš a anděl. A už nikdo. Jenom děti. A ony dostaly pochopitelně nadílku, třeba ten jeden kluk "Já chci ještě za tím andělem!" (žádostivě) --- Já jsem se mu nedivil, anděl byl vážně krásnej ---

Tak jsem si posteskl, že bych taky chtěl dárek od mikuláše a pan administrátor (farář) na to zareagoval tak, že bych se měl zmenčit ---

"U mě to není potřeba!" ---

Důležitá je víra, trpělivost pak přináší dárky. Mikuláš chtěl po mně básničku. Má být krátká, říkal anděl. A tak jsem jednu řekl, jmenuje se Pozdrav z Řípu a napsal jsem ji pro Andělu po týdnech nicnedělání na konci srpna. Anděle určitě nevadí, že jsem jí řekl, té spíš bude vadit, že o ní mluvím. Když není o čem. I já jsem měl dneska pocit, že jsem se zbláznil. Moc si všechno beru, moc jsem se na ni upnul ---

Všechno jsem zkazil, to není, ale to nejhorší. Napravit se dá cokoli. Nejde o to, že jsem to zkazil, jde o to, že nadále kazím ---

Jde o to pochopit - jsou andělé všude? nebo spíš - jsou ještě někde jinde? ---

Důležitá je víra, trpělivost pak přináší dárky. ---


P.S. Já chci tu fotku s andělem!