Jdi na obsah Jdi na menu
 


Otevřená korespondence s Oldou

 

(řazeno sestupně od nejnovějšího mejlu po nejstarší,dále pro ty méně chápavý, moje majly jsou zvýrazněny tzv.tučně, Oldovy nikoli)

             


Já jsem ta panna, která se červená po puse na tvář; některý věci na mě doléhaj totiž víc než by měly. Když ti teď budu vyprávět o sobotním výletě s esvéčkem, vzpomínám na Goetheho při návštěvě Zwingru, "můj úžas předstihl vše, co jsem si představoval". Přesně tak a jenom dodám, že - a to vím s palčivou jistotou - až zase někdy pojedu do Drážďan, vybaví se mi tenhle výlet, bodat mě bude myšlenka "pamatuješ, jaks tu byl s ní; támhle šla; támhle se usmála, támhle jsi jí fotil; támhle v tom skleníku s Viktorií královskou na nás šprechtila ta němka; támhle na tý jezdecký soše krále Jana seděl ten vágus; támhle na tý balustrádě jsme seděli my; támhle letělo těch 99 luftbalonů", myšlenka že tehdy o tom výletu s ní jsi byl šťastný... jedno jsem pochopil, Drážďany jsou vystavěny z pískovce, z kamene, člověk sám tam nic nenajde, a dneska zase nedokážu pochopit, proč mě baví výlety sama se sebou, jsou tak mělký jako Ohře pod doksanským mostem a ještě mělčí... když jsem četl Zweigovu Netrpělivost srdce, tak ta kniha vydala za nejmíň deset průměrnejch, sobotní výlet byl něco takovýho (taky vydal za několik průměrnejch) a ještě mnohem víc... čas odkvapí, vzpomínky vyblednou a tenhle výlet si zanedlouho budu pamatovat jenom z fotek, ale ten pocit štěstí, ten mě bude provázet pořád (tak je to vždycky)... je to dva dny a už si toho nepamatuju o moc víc, vybavují se mi jenom útržky a záblesky, vylíčit ti o čem jsme se bavili nebo kde jsme všude byli je už teď složité... je to jako sen, když se probudíš; i tehdy to bylo jako sen, byl jsem třeba v katedrále a říkal jsem si, jseš tu s ní, je to neuvěřitelný, tohle si zapamatuj, zasnij se... ale nic, připadalo mi to běžný a tak pochopitelný že je tam; jako ve snu... a ve snu snít nejde...
byl to výlet na celý den, celý - tzn. že byl možná delší než být měl, při tom plánování (když jsem pochopitelně ze svý sobeckosti chtěl, aby byl co nejdelší) jsem opomněl důležitou skutečnost a sice tu, že nepojedu sám a že osm hodin procházky po drážďanech je pro hubeňoučké děvče příliš... ve 23:38 mi poslala smsku, že uléhá do postele a že je úplně mrtvá... teď mi to přijde legrační, ale faktem je, že celou zpáteční cestu (jenom pro zajímavost, cesta vlakem z Drážďan do Prahy trvá přes tři a půl hodiny) už s touhle unavenou dívkou nic nebylo...
ještě než jsem v Roudnici vystoupil, řek jsem jí: "Mně se to líbilo" a ona? Neříkala, že jí taky? Hmm.. A když jsem potom kráčel pod hvězdnatou oblohou, možná jsem si uvědomil, že tak to má být, takovej ten pocit, jako když nad světem kde se ti všechno sere (a sere se to zejména proto, že člověk si sám hází klacky pod nohy, jako s toho němčinou, jen tak mimochodem - nejčerstvější zpráva, vypadá to tak, že by mi mohli povolit individuál, nechci to zakřiknout, ale hnedka mam lepší náladu), tak nad tadyhletim světem vysvitne slunce a ty vidíš jak by to mělo být, jaký by měl bejt tvůj život... to mě nenapadlo, to mě napadá teď, všechno je tak mělký a vadný, den střídá den, všechny jsou stejně fádní a pak jednou jsem s esvéčkem v Drážďanech a jsem z toho hotovej... asi to nebude tak divný,co?... lehce se takovýmu člověku stane, že si něco oblíbí, nebo se zamiluje do kohokoli, kdo mu dá šanci... esvéčko miluju jako přítele (sic!)... je krásná a moc se mi líbí jaká je i jak vypadá, ale vážně nechci bejt stejně rozesranej jako minulej rok
dobře, tak jsem se vypovídal, ale zpátky do reality, konkrétně do tý sobotní, když končil den a bylo tak pět hodin, tak jsme si sedli dolu na pravý břeh Labe u kašny s nymfami (či nymfomankami?), je to nedaleko Japonského paláce, vidíš tam na Semperoper i Frauenkirche (já vím, že to neznáš, ale chci ti předložit atmosféru saského města alespoň těmi názvy), já si jenom povzdechl: "Ty jo, já jsem chtěl poslat pohled ještě Oldovi."
"Tak se tam vrátíme a koupíme i známku," řekla.
"Ale ne, když on mi taky z Bratislavy nic neposlal, to ho vytrestá!"
Tak jsem ti nic neposlal... a tak ti píšu aspoň tenhle mejl... když budeš hodnej tak ti pošlu nějaký fotky, abys aspoň viděl jak dresden i esvéčko vypadají, možná ti napíšu ještě něco, jestli si na něco vzpomenu... třeba, že to přísloví zní takhle: "Když se nechce, je to horší, než když se nemůže.".. to mi řekla než jsme se sedli na tu pískovcovou balustrádu ve zwingru... nebo v tý botanický zahradě, to mám taky jeden příběh, vlastně jsem to už nakousnul, byli jsme v jednom skleníku, procházíme se tam a najednou jedna návštěvnice na nás: "Die Blume" a zase znova... teď jsme se na sebe podívali (my s esvéčkem jsme se na sebe podivali, chápeš?) a co jako?... jako fakt nevim co by jinýho mohlo bejt v botanický zahradě, možná ještě der Baum a ona nám pořád něco ukazovala, říkala die Blume a nějaký archiepelágia něco.. a anděla už to nevydržela a řekla "wir verstehen nicht"... a tamta zase ukazovala, zase blume a pak řekla "Flower"(asi myslela že jsme úplně blbí)... no tak jsme se dozvěděli, že v botanický zahradě jsou kytky - smáli jsme se všichni tři :-)... ale teď mne zase něco napadá, když jsem se ve čtvrtek s esvéčkem přes icq domlouval, ať koupí na nádraží ty lístky, psal jsem řekni prostě "Sone plus za 490 Kč a nazdar" --- "To nazdar neřeknu" --- "Jasně to se říká, už na začátku jako pozdrav" --- "Tak já řeknu 'Vlakové železnici nazdar' a pokladní řekne 'Zdar' "... málem jsem spadnul ze židle, tolik mi to přišlo legrační... jo a tu zpáteční cestu, jak byla unavená, oba jsme byli unavení, ale já jsem byl ještě vtipnej a ona smutná... "nebuď smutná, já nechci bejt smutnej, kvůli tomu, že seš smutná"... já jsem byl organizátor, nechtěl jsem vidět smutnej obličej (ono šlo ještě o to, že v děčíně jsme museli přestoupit strašně rychle a nevědeli jsme, jestli to vlak stihne a byl to poslední vlak a bylo to takový napínavý a dramatický jako indiana jones), tak jsem se jí snažil rozveselit... "chceš rozveselit?"... "ne"... a ona má strašně smutnej výraz, bylo to takový srdcervoucí... už v průběhu výletu, jsem si říkal, jaký to bude, strávit s jednim člověkem celej den, jenom s ním a jenom on bude se mnou a bylo to fantastický, byl to prostě nejlepší výlet, kterej jsem v poslední době zažil a tímto konstatováním končím toto stručné vypravování
nejdelší mejl, kterej kdy napsal, Vám zasílá Jiří Jan

     
Ahoj, navždy,
doufám, že ses z rajchu vrátil v pohode a ve zdraví a že žádná debata o letadle nebyla. vyprávej mi o tom neco. Možná ti pak preposlu další kus konverzace s K. Což mi pripomíná, jak jsi ríkal, že žádný K. nemáš. To jsou kecy, máš SV, to je taky káčko. A jestli ne, dá se K. sehnat. Viz moje vize digisveta. Predpokládám, že mi dneska prijde odpoved od K a že si s ní domluvím rande na čtvrtek nebo pátek. Sice nevím, jestli to bere jako rande, protože porád nevím, jestli má bojfrenda nebo nemá bojfrenda, ale objektivne posouzeno to rande bude. Teda jestli bude, ale to mi nejdrív musí odepsat.V posledním mejlu jsem se dost rozpovídal, tak doufám, že nemá pocit, že jsem ukecanej. Fakt nekdy píšu nebo mluvím strašne košate a obrazne a jako nonšalantne, takže pak pravdepodobne vypadám jako debil. A vona píše dost krátký mejly, tak nevím. (zas ten rým, neunikl ti?). Jo a s poplatkama to dopadlo docela dobre, mám tu trvalej pobyt, tak už ho po me nechtej. Na druhou stranu mi už ale nic nevrátej. Škoda. Taky me mrzí, že nám tu už topej, protože jak je tu teplo, tak se mi chce spát a ne makat. Asi ztlumím topení a otevru okno, protože jinak si tu ustelu rovnou na stole, ani nebudu vedet jak. Tak zdar.

            
(bez oslovení i bez pozdravu rychle navazuji na tvůj email, aby nikomu neunikla nit a nepřetrhla se myšlenka)... takže když píšeš mě místo abys psal káčku (to "káčko" to neni žádnej můj výmysl, tak se sama označuje, jak moc dobře víš), děláš jedině dobře... psát o ničem je docela těžký, na to musí mít člověk den a dnešek jím pro tebe rozhodně není... oldo, oldo, kampak se s tvého mejlu vytratil obsah? kdybyk z něj dělal rešerši, tak napíšu:  obsah E-Mailu od Oldy z 26. září 2008 pražádný, prakticky o hovně... jo dlouhos mi napsal, tak možná, že už nevíš, jak se to dělá s tím přísudkem a podmětem, ale to jen na okraj, hlavně nevím, jak vůbec žiješ, třeba, vem si to o těch poplatcích jaks platil... no já vůbec nevim... představ si situaci jak zejtra pojedu z esvéčkem do drážďan... cesta bude dlouhá a za chvilku mi dojdou témata ke konverzaci, pak si vzpomenu na tebe a začnu říkat :"ten můj kamarád olda, ten nejmilovanejší na světě, já vůbec nevim jak to s nim dopadlo, o mi psal bezobsažný mejly, třeba naposled mi psal o tom jak někomu píše, vlastně spíš takový jako dá se říct... jako že jedný holce... chápeš?...no a o těch polatcích nic." a ona se zeptá:"Jako vážně nic?"
"No nic, já taky nevim, taky se mi to zdá divný," řekne Honza.
"Asi ho to už netrápí," řekne esvéčko a pomyslí si, že jí ty polatky vážně zajímaly.
"Asi", pokračuje Honza.
"Hm", řekne esvéčko.
"Hele, podívej se venku letí letadlo", řekne po minutě ten chlapec a ta dívka po třiceti vteřinách (když pořád myslí, jak ji ty poplatky zajímaly) odpoví:"Kde".
Ale letadlo už tam nebude. Už odletělo.
dobrej příběh, viď... tak to byl takovej ten flešbek, teď já nevim jak se tomu říká v těch ztracenejch když je to do budoucnosti, to bude něco "vpřed". prostě tohle bylo něco jako ztraceni... to se mi líbí s tím časem, je to trochu Virginie Woolfová, ta si taky ráda hrála s časem, teď jsem si koupil v levnejch knihách Virginii, jsem tam po dlouhý době byl... jsem si chtěl udělat radost, když mi ve středu nevyšla ta zkouška... jo představ si, nevyšla mi ta zkouška... chtěl jsem ti to napsat, měl jsem i plno vtípků v rukávu, ale předevčírem jsem nemoh a včera se mi nechtělo... jak říká andělina babička "když se nechce, je to horší, než když se nemůže"... tak nějak to zní, asi to mam blbě, ale co na tom... kdybych se podival do historie icq tak tam by to bylo, ale to se mi chce ještě míň, než se mi chtělo včera napsat ti majl... spíš se jí zeptám zejtra, až mi dojde dech...
tak já nevim, už nevim co psát dál... teda vůbec se mi nechce psát, ale musim, kvůli tobě... jo s tou tvou káčou, jestli jí posíláš takový mejly jako mě a věc se má tak, že ti na ně odpovídá, tak to je hodně podezřelý... jako já dokážu si představit, že dokážeš psát i takový ty milý, chápavý (takový to "to je škoda, to mě vážně mrzí") a zároveň vtipný a legrační a s tim mírným podtextem, to si dokážu představit, já bych je dokázal psát taky, ale já nemám žádný káčko... jo je to podezřelý, asi jí je tebe líto... když ti někdo odpovídá na mejly, je to vždycky ze soucitu... jako já teď... takový lidi mám rád... ta holka se mi začíná líbit... to jsem toho napsal co, a bylo to míň o ničem než mejl na který odpovídám... napsal jsem toho hodně a aby to bylo kratší tak jsem nepsal smajlíky, takže si je musíš přimyslet... dosaď si je, jak je libo
navždy s láskou Jirka

               
Zdar, honzo. Úmyslne začínám mejl nadávkou, protože jsem práve zjistil, že jsi mi už dlouho nepsal. Je pravda, že jsem spíš já mel napsat tobe, ale kdo jsem já, abych to posuzoval? Nadat ti ovšem mužu, protože nadávání je červum povoleno. Doufám, že te dobrá nálada opustila, protože jinak muj mejl - zdroj tvé neskonalé radost a vdečnosti, vyjde docela naprázdno. Copak není zbytečné tešit nekoho, kdo už utešen je?
Samozrejme že není, jen te tak zkouším. Ale doufám, že ses nad tím aspoň na chvíli zamyslel. Já totiž ne a nekdo to pritom udelat musí.
Je taky k zamyšlení, jaký hovadiny človek píše, když neví, co má napsat, a neco se mu napsat chce. Semi dneska chtelo napsat Katce, tak jsem to udelal. Email je zadarmo, no, já za to nemužu. Ale kupodivu reagovala príjemne, až me z toho lehce mrazí. A pritom o nic nejde, si pripadám jak červenající se panna, kterou políbil kamarád na tvár. Chápeš to? Kamarád, a ješte k tomu na tvár. honza.
Je pokrivené, že bych ti to zase poslal, proste jak to človek udelá jednou, už ho to k tomu táhne. Teda dokud má pocit, že je čím se chlubit. Ten pocit mám, čím se chlubit ovšem ne. Chápeš? - pocit jo, skutečnost ne. No doufám, že svuj denní prídel blbostí už jsem ventiloval a stejne tak doufám, že tvuj prídel, kterým me ve své odpovedi oblažíš, nebude delší než tento ;) blbost má človek totiž jen jednu a nerad by o ni prišel predávkováním.
Zajímavý taky je, že píšu tobe, abych nepsal Katce, protože mám chuť neco napsat, ale nechci psát hned jí, protože by si zase myslela, že nemám co na práci. Já práci samozrejme mám, ale psát holce je dycky zajímavejší, ne? A oni tady se z toho neposerou, stejne už je pátek, tak co. Tím chci ríct, že času už snad uplynulo dost, tak nenechám dámu čekat. Zdareetz

 
Teď jsi me fakt uzemnil a rozveselil, až z toho nevím, co bych napsal. A jelikož to jindy vím, počkáme si na to jindy, ok? zdar

 
No já sice říkal, že tě chci rozveselit, ale v úmyslu jsem měl tě nasrat... jsem rafinovanej a ty neumíš číst mezi "riadky"... (zlá slovenčtina, čo?)... ba ne, poslal jsem ti videa a ty sis je nepustil a pak brečíš na špatnym hrobě a řikáš ty, ty, du, du a je to jako bych měl za tebou přijet a ty videa ti pustit, protože ty seš kus neschopnýho člověka... divil bych se kdyby tvým heslem nebylo "Jsem nasranej, ale mě to baví, vážení. Vyližte mi všichni prdel"... jo a že seš sprostej? tak se nauč nemluvit tak, protože je to vážně trapný, ty krétene, kdo je na tvoje blití asi tak zvědavej?... vidíš teď se do tebe nepokrytě opírám a přitom tě rozveseluji... vážně sem rafinovanej... ale s tebou je to jak s drogou, aby tě někdo rozveselil nebo nasral tak musí zvyšovat dávky, protože včerejší porce je už malá... tenhel svět je vážně zvrácenej... růst Růstu... podívejte se naše HDP, vidíte jak roste?... no a ti Němci vykřikují  "Gib nicht nur auf der Autobahn Gas. Geh runter von der Bremse."... nevim co to znamená, ale je to zvrácený (eskimo change)... ale ti němci jsou jinak vážně boží, to si pusť, já měl fakticky slzy na krajíčku... "Neptej se, co udělají druzí pro tebe. Ty jsi ti druzí. Německo jsi ty."... ale zpátky k těm dávkám - o tobě psal Honoré d. B. v dívce se zlatýma očima, jseš jako ti zkurvený pařížani..."Vy prevíti. Vy krkouni nenažraný. Vy ksindlové, vy kurvy. Teď jste se přihasili všichni, když víte, že už ho máte z krku, křupani. Máte ho na svědomí, vyžírkové. Vás by měli zavřít na izolaci. Ty vaše bacily jsou ještě horší. Že se nestydíte, poserové. Vy..." (to neni od Balzaca, ale to je jedno)... vidíš jak zvyšuju dávky... a ono... nic... chápeš?... nic... nic se neděje, nic se nestalo... třeba vem si toho Tyla, když napsal Rozervance, tak tehdy to mělo smysl, kydal na Máchu hnůj, říkal podívejte se na Hynka na tu ubrečenou holčičku, zřejmě nemá co na práci, když píše tyhle sračky o svém srdéčku a zklamaný lásce... no dneska by si tý Tylovy kritiky nikdo nevšim, lidi už nic nezajímá, nás nic nezajímá, tebe nic nezajímá... ale konec plků o ničem (to jako myslím o tobě, že ty seš nic, chápeš?)... když s tebou už neni ani ta sranda :-(
píšu drsný mejly,co? :-)... hele teď už vážně a k věci, já už jsem se vypovídal a tak mám docela dobrou náladu... zrovna jsem si psal s esvéčkem a docela mě to potěšilo (to docela je vtip, chápeš?, jako kdyby Masaryk říkal "Jsem docela rád, že máme to Československo"), sice psala, že ve středu bude doma v zajetí těch svejch jihočeskech rybníků, takže až budu děla zkoušku, tak nebude držet palce mý, ale svý (to se jen tak říká, že někdo drží palce, to se vůbec neprovozuje takováhle činnost) -- jako nepsala to touhle formou, to jsem si přibásnil, ale obsah takový byl... no ale stejnak jsem si ji ještě prověřil, jak se u nás říká "Ich habe geprüft", co teda s touhle sobotou, pojedeme do těch drážďan, napsal jsem jí... a ona, tu její smsku ti musím přepsat -- "Jak chces ty ja bych klido jela"... jak chci já!... já tuhle Jihočešku zbožňuju... to je smska měsíce... jenom jsem si představil Marxe jak za nim někdo jde a říká "Víš co bych rád, spíš bych svět měnil než vykládal, Karle" a skupinka upocenejch dělníků na něj "Můžeme uspořádat revoluci, konečně ty buržousty svrhnem, ale záleží na tobě, jak chceš ty!"
jestli teď ještě vyhrajou teplice na spartě, tak já budu asi mít nefalšovanej orgas... (ať si každej domyslí co chce)
tak ahoj, puso

               
Co se týče tý cenzury, tak me šlo hlavne o to, co ríkám o lidech ode me, ne o sv nebo podobne. Takže na tu krávu klidne ser, vole, pičo, honzo. Jo, honza to je pekná nadávka, to jméno se mi nikdy nelíbilo. Takový tuctový.
Jako prítel ti dám prátelskou radu - už se prosím te nesnaž nikoho rozveselovat, nemá to ten správný účinek. Vlastne to má účinek presne opačný ;) Ale já oceňuju i tvou snahu. Ta historka taky nebyla zrovna k popukání, i když bych se jí pri správném podání možná i zasmál. Na videa se podívám pozdeji, protože, svete div se, mám dneska spoustu práce. čau

       
No tak to tě musím nějak potěšit, když je ti tak smutno... já se sice taky necejtím úplně funny, ale to možná bude právě tím, že "všechno své si nosím s sebou", jako kdysi ten mudrc, ale já nejsen ten mudrc... vlastně ani nejsem ten abrhám (jak jsme mluvili posledně, víš?), sice jsem ten film neviděl a tak spíš mluvím jako obecně, o takovejch archetypech... (a v tom byla ta pointa, každej abrhám by nad každym zdeňkem zavřel oči a šel by dál, nad všema zdeňkama se prostě oči zavíraj, protože zdeňků je všude jako máku, všude je nějakej kterej je lepší než ty, no a abrhámům je to jedno, jestli jim to neni jedno, tak to nejsou abrhámové)... všechno ve smyslu slov astrologa Seniho, když říkal Valdštejnovi "Hvězdy tvého osudu jsou v tvém srdci"... příčina byla a je ve mně... a to mě sere...
teda ve skutečnosti mě serou i jiný věci a některý i víc...
jinak mě ta moje svatá do svýho nitra moc nahlédnout nenechá... ale to je dobrý znamení,ne?... třeba má se mnou nějaký tajný plány :-) ...taky jsem nezmar,nemyslíš?... ale co se skutečnýho nezmara týká, tak já se pokusím (abych ho jako potěšil) jeho vulgární až sprostou mluvu při publikaci na mejch stránkách trošku přizpůsobit, bude-li třeba...  takže to tvý "Konec prdele, vole, ty ji znáš nebo to na me jenom hraješ, pičo?" bych třeba změnil na přístupnější větě "Konec honzy, honzo, ty ji znáš nebo to na me jenom hraješ, honzo?"... neni to moc nápadité, ale tolik to nebolí ne?... a todle tvoje "Ser na ni, na krávu, je to děvka!", bych upravil na "Honzuj, na honzu, je to honza!"... a já tam k tomu ještě připíšu následující ---- ((pozn. authora: "Dívka, o které je řeč, je to nejlepší, co mě v poslední době potkalo, proto musím odmítnout výrok svého nejlepšího přítele (pozn. authora 2 :'Miluju jenom ty nejlepší!'); i on to však řekl pouze proto, aby mohl říkat, že to říká proto, že 'se cítí pak jako frajer', navíc mluvil o někom jiném!"))...
však jak známo (z GG - nikoli Gilmore girls ale Grundgesetz) "Eine Zensur findet nicht statt"... tedy neděje se.. já si cenzuruju co mě napadne... tedy uvidíme, jak to dopadne... je to námět pro diskusi, co nechat a co vyhodit... nemusím tam dávat nic, ale to by byla docela škoda, ptž Honzovy stránky jsou zejména pro Honzu, rád se k tomu našemu vracím... jo a to Honza v kontextu "Honzův web" neni nic sprostýho, však příště až Mě budeš chtít poslat do prdele (mě to nevadí že píšu sprostě, já jsem sposťák, já nejsem abrhám), tak mě pošli spíš do honzy... ať má censor míň práce s překladem :-)... i když, čím kontroverznější věci, tím líp... nejsme přece bratři Grimmové, tak ať to má šťávu, ne?... já třeba teď napíšu, že všichni kdo čtete tyhle řádky, tak všichni dojednoho jste buzny (jak by řekl sv.Pavel)...  né že bych si to myslel, ale rád provokuju (zdeňkové by mohli vyprávět)... stejně jako ten hradní klimatolog... ale ještě k těm zdeňkům, nekteří jsou divní, nemyslíš?... a esvéčko, ač taky tíhne k introverzi, má těch kamarádů docela dost... třeba když jsme se setkali poprvý v letošním roce, tak mi vyprávěla, jak potkala jednoho známýho, šla si v praze po ulici, pozdravila ho a šla dál... on se za ní rozeběh (nechal ladem japonce či jaký lidi provázel - chápu že tahle inf je mimo linii příběhu, ale neodpustil jsem si jí) a prej, odkud se znaj a tak (ptž ten tragéd si ji nepamtoval)... ona mu to teda řekla a on hned jestli má večer čas a tak... bohužel čas neměla, začala jí škola a musí se učit (to byl asi vtip dne, mám to ale hodnou kamarádku)... a ten kretén se pak vrátil k těm svým... takže happy end a esvéčko hned na mě "Já jsem si myslela, že tobě to nepřijde, ale mě to přišlo strašně legrační"... no a mě to nepřišlo, to znám legračnější věci, třeba tamto o tom moři (nebo tamto o tý tramvaji, o tý tvý, s tim revizorem), tajto mi přijde strašně ubohý... ale stejnak jsem ti to napsal, abycht tě rozveselil... však když už něco pro zasmání, tak si pusť tohle video, to je legrační
http://www.youtube.com/watch?v=vM2RtIQrV5M&eurl
Chavéz je prostě borec, ale kam se hrabe na Fidela, kterýho jsem viděl dneska v reklamě na primě (fakt mi spadla čelist), tady je
http://www.youtube.com/watch?v=6iEKdDfGFwM&feature=related
no ale když už jsme u tý němčiny, tak bezkonkurenčně nejlepší je "Německo jsi ty!", nemoh jsem jinak a dal si tohle video i na svůj blog
/clanky/nemecko
bye,bye... jo a s tou zimou je to vážně neparktický, jak je chlad a tak, aby se mnou esvéčko na ten plánovanej výlet někam jela, nikdo přece nemá rád zimu, řekne "Je zima na výlet", musím jí ještě prověřit... třeba včera jsem ani nešel na fotbal, jaký byla zima... a pršelo a bylo hnusně, no a když ani já to nesnesu, co potom křeké děvče?... ale abych tenhle mejl, kterým jsem se snažil odpovědět na oba Tvé předchozí mejly, ukončil radostně, tak píšu, že jsem se asi už smířil s tím, že budu opakovat třeťák... teda né, že bych to už zabalil, zkoušku mám až ve středu, takže času dost :-), ale tak nějak jsem se smířil s tím, že jsem čůrák, a to neni k zahození... chtěl jsem napsat "trouba", ale proč bejt slušnej, navíc co může být horšího, než si skutečnost zamlžovat vlastními slovy?

        
Teda zdar. Nechci to zakriknout, ale zdá se mi, že zima klepe na dvere. Možná ne ani tak na bílým koni, ale podle stupňu. Už minulý týden jsem uvažoval, jak dobre horí parkety, které jsou tady všude na podlaze. Moje dnešní myšlenky smerují k tomu, jak težké je vylomit je a kde seženu potrebné náčiní. Je tady kosa jak v prdeli chcíplý kočky, to ti povím. Vubec se tu totiž netopí. A já si zapomnel čepici a co víc, ostríhal jsem se na vražednou dýlku vlasu. Aspoň naše sekretárka začala nosit hezčí veci než když bylo teplo. Je to sice paradox, ale reálnej. Tak aspoň neco človeka sem tam zahreje. I když s tema vlasama by si taky mohla neco udelat, nemyslíš?
No a jak se jinak máš? Já se krom výše popsaného mám totálne na hovno. Práce na bakalárce vázne a pohádal jsem s Luc jak nikdy. Mám strach že je vymalováno, dokonce mi rekla, že jsem jak její bejvalej (teď už asi bejvalej), což je asi nejhorší vjec, kterou mi mohla ríct. Taky paradox, ne? Včera byl vubec supr den. Potom extempore s ní prijela kámoška, co s náma bude bydlet na privátu a šli jsme do mesta na jídlo. Byla nedele, já nemel drobný, tak jsem jel šalinou na černo a hádej koho jsem potkal. Tak jsem vylpáznul sedm kil, prejedl se v restauraci - nemel jsem pochopitelne vubec chut neco jíst, žaludek cvrklej jak hercova peneženka, a vyrazil na východ dobývat svet. Fakt nevím, kam to speje. Jestli bych nemel na čas ujet do novýho sveta a tam "začít znova". Škoda, že bych si všechen ten hnuj vezl s sebou. Mej se.

To nechtej, jestli víš, o čem mluvím. Ten vtip je dobrej, a pokud pro neho nenašla pochopení, tak proto, že se bere strasne vážne jako spousta dobrejch holek. Vlastne skoro každá, se kterou nechceš bejt jenom kamarád. No a když se bereš strašne vážne a máš pocit, že necháváš druhýho nahlídnout do svého nitra, které z buhvíjakého duvodu považuješ za vzácné a cenné, tak si z tebe nebude nikdo utahovat. A pokud jo, pošleš hdprdl. V takovým momente musíš bejt opatrnej, protože když se ti holka otevre, je to desnej pruser. Jednak to znamená, že ti v živote dá nanejvejš tak pusu, a to ješte jen v prípade, že si bude myslet, že jsi gay, a pak musíš bejt hodne vopatrnej, co vypouštíš z klávesnice. Je to sice cyber, ale lidi mají tendenci lži považovat za pravdu, a čím vetší je to blbost, tím víc na ní lpej. Na dobrý a propracovaný lži nemusíš lpet, ta se prosadí sama, ale tu blbou musíš hnát emocema, aby ji nekdo nezpochybnoval. Ta tvoja svatá (SV) by nikdy nepriznala, že byla blbost ti to povídat kvuli tomu, že to narušilo predchozí prubeh. Maximálne si postezuje, žes ji nepochopil, tím pádem toho zalituje kvuli následnému vývoji.
Ten cyberprostor, o kterým jsem psal, je možná víc otevrenej a společnej a pro bdící proto, že je bez hranic a pokrytectví. Pokud je všude strojenost a pokrytectví, pak ani jedno z toho nemá smysl. Jakýkoli atribut má smysl pouze pri existenci jiného, ideálne opačného, atributu. Když jsi v cyberu, jsi spojen s celým lidstvem poutem dosud nepoznaným, a pritom se nehneš ze své hlavy. Takže mužeš spát snít, kdy chceš a stejne tak bdít. Musíš to brát tak, že Zdenek je proste super chlap, protože neexistuje. Je to egal, jakej je, protože všechno to jsou lži. Teda pokud ti záleží i na analogový SV, tak to tak neber, ale pokud bys s ní byl jen v digi, bylo by to uvolnující. Mohl bys poslouchat a všelijakejch chlapech, který má ráda a ze kterejch teče jako ze Zdenka a pritom být jimi. Byl bys jimi, protože oni neexistují v digi o nic víc než ty. Jasne že sex je lepší než masturbace, ale dobrá masturbace a hodne špatnej sex nejsou vubec daleko od sebe.
Navíc ten vtip byl fakt dobrej :) Jo a prosím te, než to dáš všechno na net, tak prestože si nemyslím, že nekdo normální bude číst tyhle bláboly na tisíc stránek, tak existujou i cvoci. Že nekdo četl Ságu rodu Forsythu, F.L. Veka nebo Vojnu a mír, poprípade Solženicynovo Rudé kolo nebo to o Židech, to bud mi varováním. No takže bych prosil trochu editorsko-cenzorských úprav. Treba mužeš zmenit jména nebo uplne vynechat ty pasáže, ve kterejch sproste nadávám lidem, dík :) Ono je kolikrát lepší striktne oddelovat analog od digi, protože ty svety mají jiný pravidla. Treba v digi ti nikdo nedá po hube :)) rozumíš, ne

 
no jasně vsadíme se, že má brejle a že přijde zklamání... když to tak bude, já budu mít výhru, když ne, budu rád za tebe... na druhou stranu, když to tak bude, ty prohraješ i budeš mít zklamání... ale pozor, jde do tuhýho - já sásky (ten překlep se mi líbí) neprohrávám... pamatuješ tuhle na Kolibu, na tu servírku, jak sis myslel že je mladší... ještě mi dlužíš pivo... ale ostatně já nejsem moc dobrej exekutor... S.V. mi pořád dluží těch půlkila pistácií... teď už je to v takovym stádiu, jako že "Pistácii, ehm, co to je" nebo "Koupím ti ze svý první mzdy"... zase se potvrzuje, že kdo se kam nenacpe, tam se nedostane... fakt je ten, že pistácie nejsou tolik sexy, třeba mi dá něco jinýho... jednim dechem musím dodat, že jestliže vidíš v týhle poslední větě nějakej dvojsmysl, pak je to jenom tim, že seš zvrácenej, myslím to zcela nevinně... navíc jak říká Malý princ (to je taky literární postava) "Člověk nikdy neví!", člověk neví kdo bude číst tenhle mejl, až ho dám na svůj blog, jako ty všechny ostatní naše, snad zanikne v moři nekonečna, v moři informací, ale pořád je tu riziko... proto opakuji "Nevinnnně"... žádnej dvojsmysl v tom není, spíš to znamená, co to znamená... dát něco jinýho, znamená dá jinou věc... je to stejný, jako to heslo "Evropě to osladíme", to přece neni taky žádnej dvousmysl (to je přece taky jednoznačný sousloví, který znamená že něco někomu natřeš)... na druhou stranu nejsem paranoia-man jako ty (já vim že nejsi, já jen narážel na to minulý), takže je mi jedno,co se na blogu objeví, S.V. to nebude číst, jí by to připadalo trapný, že čte cizí deníček... že nahlíží cizím lidem do soukromí, to by jí vadilo... ale tamto o těch trapnejch vtipech, to ti můžu zasadit do kontextu... představ si že si píšeš přes icq, třeba šest hodin v kuse nebo já nevím jak dlouho to trvalo, no a představ si že poprvý v životě neni tolik jízlivá, vlastně je milá, píšeš ji a ona píše tobě, až seš na takový vlně, že si říkáš, že nikdo na světě nerozumí tobě jako ona, a že nikdo nerozumí jí, jako ty (musím trochu přehánět, abych tě dostal do toho kontextu), píšeš o všem, no a nakonec ona začne mluvit o kamarádovi Zdeňkovi, kterej ji posílá mejl z Palestiny, prostě ti to říká, protože si myslí, že tě to bude zajímat, protože seš na stejný vlně... ale v tom okamžiku jsi z tý vlny slez, protože upřímně "Co je mi do nějakýho kamaráda?Proč mi to říká?" a ještě upřímněji - objevila se oblíbená méněcennost "Ptž Zdeněk je báječnej, pracuje tam v uprchlickym táboře"... myslela si, že ti může říct všechno a ty začneš žárlit na nějakýho úplně neznámýho člověka kvůli holce kterou skoro taky vůbec neznáš (dostal jsem tě do kontextu, je to píčovina, co?)... no a pak jsem se prej začal navážet do Zdeňka, kterej je abys věděl... blablabla
takovej střípek z mozaiky, třeba napsala "Píše, že maj úplně mokrý oblečení" a já na to "To jako, že když šly do tý Palestiny, tak zjistili že mezi Evropou a Asií je moře?", prostě klasickej vtip, však "básník" zůstal nepochopen...
pointa je taková, že bych chtěl bejt jako Abrhám a nemít takový sebestředně zkurvený vlastnosti, když vlastně o nic nešlo... jo a byla to taky mozaika z kyberprostoru kterej stojí za prd, na nějaký vytváření valstních světů nabo tak nějak je stejnak pozdě, když máš vlastní svět dávno vytvořen, je to jako v tom Komenském, absolutní introverze a odmítnutí labyrintu světa... teď byla anketa na webu Sedmá generace "Vyznáte se v labyrintu dnešního světa?" no odpověděl jsem "Moc se nechytám, ale mám vlastní svět"... k tomu zbývá už jen jediné, připomenout si co říká na tomhle webu v rozhovoru V. Bělohradský: "Společnost komunikační hojnosti nám dává možnost nahradit nepoddajný společný svět poddajným soukromým světem, střiženým, abych tak řekl, na míru. Myslím, že žijeme v epoše akční nabídky vlastních světů: místo abychom se angažovali ve světě společném, emigrujeme do světů vlastních, dobře vybavených. Na obálce knihy cituji jeden z nejznámějších filozofických zlomků, Herakleitovu větu: 'Pro bdící je svět jeden a společný, ale každý ze spících se obrací k světu vlastnímu.' Jeden společný svět pro bdící se dnes propadá do tmy, zato akční nabídka vlastních světů pro spící roste závratně. Jen je instalovat a uvelebit se v nich.... Největší problém mladé generace je nenechat se uspat do vlastního světa, ale hádat se o svět společný. Uspávači jsou dnes strašně mocní!"
tak ahoj, já jdu spát

        
Stejne seš dobrej, a o ty brejle se mužem sadit. Řikám, že je nemá. Nakonec jsem jí napsal, ale nejsem si úplne jistej, že to byl dobrej nápad. Je totiž jasný, že píšu z práce, a pak vypadám jako flákač, co nemá co na práci. A ona mela náročnej den, že prej nevedela kam driv skočit. Jako to uvedomení si, že není dost dobrá, cloveka tak nejak neliterárne, bez úcty k románové tvorbe, bez respektu ke Garcíovi, prijde až ráno. Protože ranní svetlo je nelítostné a ty vidíš, že ta holka vedle tebe nevypadá tak pekne jako večer v prítmí po šešti pivech. Ne že by se mi tohle stalo doslova, ale podobnou zkušenost mám. Ale s Katkou to bude jiný, i když to určitý zklamání predpokládám. Ale neberu to jako zklamání, ale jako návrat do reality. Mužeš si predstavovat, že nekdo lítá, ale když se s ním pak potkáš, nemužeš bejt zklamanej, když zjistíš, že to neumí. Ta holka z knížky byla asi brainwashed z toho, jak ho dlouho nevidela a byla vystavena jen své fantazii. To se me nemuže stát (!). Neco podobnýho bylo, když jsem šel poprvý na rande s Luc. Asi týden jsme se nevideli, možná dýl, ale psali jsme si.Sraz jsme si dali na zastávce a já šel pozde a byla zima, takže mi bylo trapne. Ale ríkám si, že ona stejne není tak hezká, jak si ji maluju, že to nestojí za ty nervy, a když bude naštvaná, že se na ni múžu vysrat a zkusit to jinde. No a pak jsem došel k tý zastávce a zjistil jsem, že je ješte hezčí, než jak si ji pamatuju. No a to samý se mi stane s Katkou. Jestli mi neveríš, tak seš pekne trapnej. Jo a s tou vtipností te chtela vdova akorát nasrat, usadit nebo co. Vetšinou seš sice desne trapnej, ale občas se fakt i zasmeju. Zrovna tuhle to bylo,... nekdy na jare, to byl takovej vtip, až jsem se musel usmát. Jo a asi tak pred rokem, to jsem se vyložene smál!!! Si delám prdel, smeješ se? Ser na ni, na krávu, je to devka. Me pomáhá mluvit sproste, jakože fakt hodne sproste, citím se pak jako frajer.
Jako uvedom si, že žijeme ve virtuálním veku, kterej jde daleko za hranice knížek. Rád tragédie? Proč je prožívat jen prostrednictvím knihy? Film se nabízí hned, ale to je jen jiný médium, není to nutne silnejší. Ale co takhle opravdická realita - tzn. virtuální realita? Uvedom si svou existenci v cyberworldu, už máš blog, tak proč nemáš profil na líbímseti.cz? Nebo inzeráty všude po seznamkách na netu, co jich tam je? Mužeš mít vlastní virtuální svet, je to jako parit nejnovejší gamesu na suprkompu. Mužeš si z lidí delat beztrestne prdel, protože i oni si ji budou delat z tebe, takový jsou holt pravidla hry. Naučíš se veci o tom, jací lidi doopravdy jsou. O tom jsem predkum ani nesnilo. V analogovým svete žijeme formalitama - pozdravíš, prohodíš cosi o počasí, dáš najevo účast s neúspechy, rozloučíš se a jdeš. Chováš se slušne nebo mírne neslušne, ale všechno má dvojí podobu - forma je neoddelitelná od obsahu a obojí se doplnuje. Tón hlasu, intonace, tempo, gestikulace, to je chování, mající význam bez ohledu na obsah toho, co sdeluješ. V digisvete je jen obsah a zároven jen forma. Nikdo te nevidí ani neslyší, netuší, jak vypadáš, i když jí to popíšeš, protože je to lež. Pokud te nevidí, je jedno, jak se jí popíšeš, protože to není pravda, skutečnost. Ta existuje jen v tom, co vidíš a na co si sáhneš. V digi to nejde, všechno je cyber, virtuální. virtually znamená skoro. Tohle skoro je to hlavní, protože obsah je to jediný, co existuje, protože nic není hmatatelný, jsou to slova bez hlasu, reč bez rečníka. Všichni neco predstíráme, aby nás ostatní brali, ale v digiworlde existuje jen ta pretvárka. Nemužeš nikoho odhalit pri lži tím, že se mu podíváš do očí a poznáš to. Neznáš úmysly a motivace. Protože všichni lžou a predstírají a v digi jim to dokonale prochází, jelikož je nikdo nekontroluje. Jelikož všechno je lež, nemá obsah smysl a všechno je jen forma. Mluvit o počasí znamená chci s tebou spát, líbí se mi ten porad v televizi znamená jsem buzna. Ale ty to nevíš, protože nemáš jak to zkontrolovat, žádné analogové oči, do kterých by ses díval. Jen ty z jedniček a nul. Všechno je obsah a všechno je forma, v tomhle supr svete. žádnej kompromis jako u nás. Protože je všechno lež, je to zároveň i pravda. Protože pravdu od lži poznáš jen temi zpusoby, které v digi nemáš, takže nemá smysl je oddelovat. Stejne jako nemá smysl delit nulou. (teda Chuck Norris to umí, ale to je jiná story).
Ty sám jsi dokonale zamlženej, nevíš, kdo jsi, ale v digi mužeš být kýmkoli a nikým zároveň. Tak nasaď usmev na svou tvár (pokud ti ho už nenasadil Joker z Dark Knight) a vyraž dobýt cybersvet, pak nebudeš mít potrebu číst si o me a Katce. Je to jen na tobe. Make your own luck. Pokud to neudeláš, je to jen zbabelost a strach z trapnosti, nemužeš tvrdit, že by te to nebavilo. To jsou veci, které mají smysl jen v analogovým svete, ty musíš nechat cyber, aby te osvobodil. Stejne nám budou brzo vládnout stroje, tak nemá smysl se bát.
Jo, tak jsem Katce napsal jeden desne trapnej mejl, ani ti ho posílat nebudu, protože se za nej hrozne stydím, a ona napsala, že jsem nezmar se smajlíkem. No a pak popsala krátce, co delala v práci. Jelikož nezmar není mý oblíbený zvíre, tak ji nechám dneska plavat a napíšu jí možná až večer. Ale možná jí napíšu jen na facebook, kde má profil. rád bych totiž zjistil, jak vypadá.

        
Tady je někdo paranoidní, ne? Jak můžu znát někoho, koho vůbec neznám? Vážně to přestává bejt funny, jak by řekla ona ("Oldo ty seš funny"), ale s těma baptistama s mě dostal (jako tím že sis to přečet na netu... ale co ty víš... dokud nevíš, tak neřikej... třeba vím víc... abych tě nedostal já)... jinak jako baptisti jsou v poho, já stejnak všechny denominace (to se tak říká, ty troubo, zejména u baptistů) hážu do jednoho pytle - "padouch nebo hrdina, my jsem jedna rodina", chápeš?... a brejle prostě nosí, z toho se nevylžeš... mi připadá nebo spíš napadá, abys nedopad jako v garcía marquezovský Lásce za časů cholery, když ta jedna postava (holka) psala pořád ty zamilovaný dopisy tomu svýmu, prostě vášnivá korepondence, když se dlouho nemohli vidět, pak se po čase sešli a ona byla v šoku, že její ženich je takovej tragéd,byl úplně jinej než v jejích představách... a tak se rozešli, sotva se zase viděli... nakonec byl sice happy end, ale až po nějakej zkurvenejch dvěstěpadesáti stranách, když byli jako důchodci a to mě nebere...
mě berou ti tragédi a ty nenaplněný touhy a tak, ale teď jsem myslel jako že né ty budeš ten tragéd, ale ona... ty jí uvidíš a řekneš si "po týhle jsem toužil? pche!"... doufám, že jsem tě teď povzbudil, aby sis nepřipadal vedle ní jako ňouma, když vlastně ona neni nic extra, když vlastně ty seš ten exluzivní, chápeš?... ale napsals jí,ne?... mě to strašně zajímá, když žádný podobný zážitky nezažívám... já si tak můžu maximálně vymejšlet kolik je komu let, zda nosí brejle a zda je v ČBCE... to už mě taky neba... ještě ti snad můžu říct zprávy z domova - v neděli prohráli Brozany na hřišti Blšan 2:1, ale je to stejnak prdel, před dvouma rokama hrály blšany gambrinus ligu se spartou, slavií a tak a dneska hrajou divizi s našema borcema... ale jak by řekl sv. Pavel "všichni jste trapní dojednoho" (i ty, i já, i ty buzny novinářský třeba mladofrontní, jako dobře tědkons MfDNES zahájili kampaň proti Tlustýmu, na čí pokyny asi?)... spíš mě děsí, že lidi nejsou schopni si svoje špatný vlastnosti přiznat, pak by je museli řešit, nebo hůř - museli by je přijmout jaký jsou a přesto si jakžtakž věřit... todle je zatraceně těžký, je to prostě jungovskej problém o přijetí sebesama nebo dokonce kristovskej ("co nemenšímu jste učinili, mě jste učinili" - a co potom, když ten nejmenší z všech, ten nejnestoudnější ze všech je člověk sám?)... jednou jsem psal S.V. omluvnej mejl a nakonec jsem připsal "moje vtipy jsou vážně trapný, se divim, jak se jim někdo může smát" a ona odpověděla "taky se jim nikdo nesměje"... pravda je krutá... stejnak jde o ty hérakleitovy protiklady, proto jak říká Bergmann ve scénáři Fanny a Alexandra "Buďme šťastní, když jsme šťastní"... a když se někdo směje tvým vtipům, něco to znamená (Jess)
Jan Baptista

 
Nerad, presto te musím zklamat. Jeste jsem ji nenapsal, ale díky tobe určite napíšu! 29 jí nebude v zime, ale v breznu, kalendárne jsi se spletl asi o týden. Taky bych ji koštoval na prítele, a to pekne váznýho, ale zas na druhou stranu takovej by pro ni moh bejt jak koule na noze, proto ho mít nemusí. No s tím náboženstvím seš taky úplne vedle. Je babtistka. Teda podle toho, co píšou na netu. Ty seš takovej lúzr, jak sis moh myslet, že by vona, haha (je to desne smesný), byla bratrí.
Konec prdele, vole, ty ji znáš nebo to na me jenom hraješ, pičo?
Vlasy má celkem rovný, ale ne úplne. No a brejle vole si už nejsem jistej, ale myslím, že jo. Takový ty se širšíma obroučkama.
Napiš Linde, že je buzna, ona bude ráda, že ses jí ozval... ;)
A dovol mi ujistit te, že pusobíš prinejmenším dvakrát tak trapne jak ty dva. Jak ríká Chýlková v Díky za...ráno: jsem trapná jsem trapná jsem trapná. voe. A já taky. zatial

       
No jasně napiš (doufám žes ji už napsal!)... ono obecně je lepší věci dělat, než se trápit nad tím, že je neděláš... a i když se člověk chová trapně (nebo spíš si to myslí že se tak chová), tak je to pořád lepší než by se nechoval nijak... "Nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech." (to už jsem někde slyšel)... ale třeba v tý Evropě (jako v tom filmu) přeložily tuhle biblickou větu naprosto kokotsky... ten překlad byl prej vůbec divnej, on jinde říká "Nejsem s druhou stranou" a snad tam má být "Nejsem na ničí straně" a ta ženská řekne "No právě"... ale nic, tamto byl citát ze Zjevení sv. Jana (pěkný jméno, nemyslíš?)... to určitě bude K. znát, když je taková zkušená, mohla by to bejt dokonce křesťanka, myslím nějakýho evangelíka, asi bude patřit k českým bratřím... jo a s tim rokem jsem se samozřejmě sek, aby to nevypadalo že jsem děd vševěd, takže je ji 28, ale tak někdy v zimě ji určitě bude už 29 (to je dost,co?... 7 let, co bude za sedm let?... tak jsem se zasnil, víš?... nad sebou)... no tak dobře nemá rovný vlasy (jinak s alexis bledelovou jsem se viděl nikdy, takže nemůžu posuzovat), nemá rovný, ale určitě nosí brejle, brejle jsou fajn - brejle se daj sundat... jo nosí brejle na dálku... jestli má přítele fakt netuším, ale něco mi říká, že jo... ale tady si nejsem tak jistej, takže to může být i ne... no a jak jsem psal úvodu "Kdo nedolejzá,nežije", vždyť kam se dneska nenacpeš, tam se nedostaneš... myslíš, že tě někdo někdy někam pozve?... v dnešní době? (včera na čt24 v pořadu před půlnocí byli takoví dva maníci, studenti žurnalistiky či co a dávali tam dobrý hlášky, dobrý hovada, jsem si říkal, snad takhle trapně nepůsobím i já, třeba jeden "No v dnešní době jsou ty potraty fakt potřeba"... ty byly potřeba vždycky, ne?... novináři jsou vážně buzny)... prostě a jednoduše - čekat můžeš jenom na smrt...
J.

      
Budeš se, vole, divit, ale nevymyslel jsem si to. Teda ty svoje party jo, ty mi nikdo neradil. Jako Rory vlasy jsou dobrý, ale úplne hotovej bych z nich asi nebyl. Ale jak sis tipoval, ty krávo to byla haluz, chvíli jsem veril, že o ní neco víš. Ono jí totiž je 28, vypadá tak nejak jak já stará a vlasy má dlouhý a hnedý. S tím smyslem pro humor nevím, snažila se mi prvne ríct nejakej vtip, ale zmotala to a nerekla pointu. Vtip bez pointy docela divnej, ale v jejím podání to bylo fakt roztomilý. Nejhustší ale bylo, když jsem si o ní četl na netu. To sem si pripadal jak Rory poté, co jí Paris o prázdninách rekla, jak se od deseti let pripravuje na Harvard a porádá dobročinný akce atd aby je mela do cv a Rory z toho zacla cvokatet. Katka má v cv proste uplne vsechno - zahraniční pobyty, dobročinnost, studentskou samosprávu, publicistickou činnost, delala u Človjeka v ťísni a ted je v Občanském Belorusku. Když jsem jí psal první mejl, tak byla v Litve, v dobe, na kterou jsem ji zval na to kafe má zase bejt v Bruselu. Pripadám si vedle ní taakhle malej, o to víc je ale šokující, jak je úplne normální, skoro naivní a tak. Takže me desne dostalo, že jsem ji pobavil a že se mnou chce nekam zajít a treba to i bude brát trochu jako rande. No ale na tom jeste zapracuju. Chtel bych jí dneska napsat, ale nebude si myslet, že dolejzám? Taky bych chtel k ní na facebook, protože už ani nevím, jak vypadá, ale to taky nejde hned. Navíc já tam nemám žádný fotky a když se mi tam podívá, tak zjistí, jakej jsem desnej looser, a tohle zjišťení chci co nejvíc oddálit. Tož kurva čest práci!                

    

Tý jo, to je hustý, ty seš vážně číslo... přiznej se, že sis to psal sám :-) ... ale v jednom má pravdu, vážně seš legrační; dej mi její mejl, já jí taky něco napíšu, ať zjistíme kdo z nás je vtipnější... ba ne, dělám si srandu (taky umím dělat srandu,co?)... kolik je jí vlastně let? a nakolik let vypadá? ... já si tipnu ,jo? je jí 27 a vypadá na 23, má dlouhý rovný vlasy (dneska jsem poprvý viděl v GG díl, kdy se Dean ženil, dobrá je ta jeho hláška u Luka "Rory, ty její vlasy, nikdo nemá takový vlasy"), má dlouhý vlasy, ale neni to blondýna... a má smysl pro humor, pro ten tvuj, to je dobrý... ale né že ji začneš hned nudit u toho kafe, nebo co tam budete dělat... takže Café či Hotel Imperial nebo tak nějak, prostě u bílý labutě - maj to tam takový úplně secesní, káva za šest pětek, hlavně výborná snobská obsluha; tam se jí bude líbit, mě se tam líbilo ze všech míst v praze ,kde jsem byl na kávě (teď mě jenom oblil pot, při pomyšlení, že bych si dal třeba ještě dortík, nebo nedej bože zmrzlinku)... vlastně jsem moc jinde nebyl, moc to v praze neznám... albert na václaváku,bontonland, levný knihy,billa - tak tady moje znalosti končej... praha je totiž zlá, v praze jsou divný lidi - ichtylové a úchylové, každej den kdy zůstaneš v praze naživu je šťastnej den, některej místům už se třeba vyhýbám, třeba františkánská zahrada je nebezpečná, tam se ke mě jednou přitul jeden chlap a žádal mě abych udělal dobrej skutek a na půlhodinky ho vyslechnul, jaký že má trápení... no a já vstal z lavičky a víckrát se tam nevrátil... nevim proč jsem si na to vzpomněl... občas je praha fajn... třeba je tam národní muzeum nebo obrazárna pražskýho hradu... ale tam asi nepudete, co? ale když píšeš "nebo co budeme dělat", tak možná jo... uvidíš kam tě zatáhne... a kdyby to bylo do toho muzea, tak pozor, tam to s tou legrací moc dlouho prodlužovat nejde, tam neni moc legrace, zachvilku to už nikoho nebaví, jednou jsem tam vyrazil s S.V. a jako dole dobrý, tam můžeš říkat vtipy o těch sochách v tom panteonu nebo v čem... třeba je tam nějakej ten sochař barokní (jako jeho busta tam je), teď si nemůžu už vzpomenout kterej... no a ona řekla, to sou divný sochy, já nikoho neznám, no a já řek, ale to je ten nějakej malíř... teda sochař - no a byla legrace... nebo o tom járovi cimmrmanovi (to zase ona byla vtipná)... pak je tam ta archeologie, tam to rychle projdeš, něco i vtipnýho řekneš, ale pozor(teď už opravdu) nahoře jsou vycpaný zvířata, pak je tam ta velryba a tak, ale je toho hodně, tam je to drsný, tam si třeba může povzdechnout "zase ty vycpaný ptáci", a na to vtipnýho nic říct nejde, to chápeš ne? pak jsme šli ještě k těm minerálům, ale odtamtud nás hnala už nějaká baba, a to bylo zase veselo... ale jak vidíš, žádná legrace... to už spíš ten pražskej hrad - tam je to malý, krásný... tam se mi to líbilo, teda jí ne, ale to je to nejmíň podstatný... třeba byl tam takovej barokní obraz přes celou stěnu "Pád Saturnovy vlády" a S.V. jenom řekla, "škoda že to neni pád Topolánkovy vlády"... jí se víc líbí moderní umění a nějaký renesančně-barokní mazanice jí asi moc neberou... asi jí příště vezmu do národní galerie... na knížáka, víš?... nebo ne, vezmu ji do Zwingru a bude trpět!... ale o tom výletu, ti samozřejmě napíšu

jo a ty jeden komunisto, strč si tu tvojí koncovku .com pod záda do zadku, jo?


          
         

Jo chlapče, ale teď jsem zabodoval. Teda ne u Luc, ale s tím se nedá nic delat, pres ni stejne vlak nejede, ale u Katky. Hotový butterflies in my belly, voe. Jako nejde o víc, než že jsem ji rozesmál, teda pokud to jde po mejlu poznat. Tak aspoň pobavil. Nejdrív jsem ji ukecal, že se "nekdy sejdem". no a kus konverzace ti pošlu, obsahuje potenciální top10 joke of ól tájms.

Ahoj Oldo,

 to jako že si chceš poslechnout historky už téměř šedovlasého veterána? ;)
K.

Ahoj K.,
zkušenosti táhnou, nemyslíš? Až budeš v telce coby doopravdy šedovlasý veterán, budu moct říct vnoučatům děcka, s tou sem byl na kafi. ;) Nebo na pivu nebo co budem dělat :)
Olda

Super. Aby sem to ale u nějakého mladého agilního politika na obrazovce svým potomkům nemusela ukazovat já. :)

Tak se ozvi, až budeš v Praze.

K.

(pozn. slyšíš v tom taky tu skoro blahosklonnost? prej tak se ozvi. no ale musíš bejt jak jezinka, nejdrív prstíčky...)

Jsi tak laskavá, nazývat mě mladým, i když už budu starej ;) Jo a doufám a pevně věřím, že "mladý agilní politik" nerovná se "vypatlaný pako" :))
 Mám teď docela přehled, kdy se asi dostanu do Prahy (čím to asi bude). Pokud mi dají v pátek volno, tak od ctvrtka druhýho do nedele. Dáma si může vybrat dobu, je-li svolná (a nebude-li na úprku před agenty FSB či KGB:).


No, zatím jsem neudělala nic tak významného, abych se o mě agenti zajímali, ale s padesátiprocentní pravděpodobností budu 2.-5.10. v Bruselu… Ozvi se těsně předtím, třeba nakonec budu v Praze.

 Zatím!

 K.

(slyšíš ten seriozní a vjecnej ton? to je des, co, ale ted to prijde;)


No jasně, nemusíme stanovovat datum jak pro vobly prezidenta USA. Člověk nikdy neví, co bude už zítra, třeba přiletěj emzáci a odvezou všechny ty agenty (a my si budem muset sehnat jinýho prezidenta).
PS Omlouvám se za svůj humor, pokud je trapný. nobody likes a smart ass
Čau, K.
Olda


Jsi legrační. :)

Co jsou emzáci?

 A bacha, abych nepráskla Fondu, že v pracovní době píšeš jeden mail za druhým :)
K.


Z toho bych si vzal ponaučení a holky bych proháněl až po pracovní době :))
emzák = MZ = mimozemšťan neboli ýtý

Ty jsi číslo… :)

Všiml sis toho pokroku? Od stroze vecného tonu k vyložene duvernému "ty jsi číslo... :)". Já si snad nastříkám do gatí.

Chtel jsem se s tebou pratelsky rozloučit, ale koukám, že to yahoo máš u skopčákú, ty sudeťáku! :)




čoveče sázíš postrehy a poznatky jak víno. jedna radost číst to. Ženský jsou takový, že rády mužský jako skálu - že se muže oprit, protože tam furt stojí, ale když se oprit nechce, tak se na ni ta skála zbytečne nelepí, chápeš? Ony cítí emoce, ale moc ti je neríkají, protože si myslí, že jsi skála, která to nepotrebuje slyšet. On to potrebuje slyšet každej, ale ony to právo uzorpují pro sebe, takže ty nejen že musíš pres hory a posraný doly, abys byl s ní, nejen že jí to nemužeš ríct, protože by to znelo jako že jí lezeš do zadku a chceš odmenu, ale ješte jí musíš dát najevo, jak jsi rád, že ji vidíš. Jasne že ne moc, skála nesmí bejt prilnavá. To jako že až si pujdu dat druhý meno, nebudeš prekvapenej, jaky to bude, že ne? :)
Na borce se jí asi fakt neptej, ale zkus jen tak mimochodem mluvit o nečem, pri čem by ti o nem rekla. Já jsem takhle delal do jedný kámošky, fakt hodne jsem se snazil, i jsem si myslel, že mám uspech, ale pokaždý mi rekla, že nekoho má, prestože jsem sondoval jak steklej a vycházelo mi, že nemá. To je jak s Katkou, zkoušim si ji voťuknout a zatím vím prd, možná má ze me jenom prdel, ale to prekonávám, na to se musí srát. At se klidne smeje, kdyz mňe nakonec dá.
No v tom mejlu, co sem napsal Luc, jsem samozrejme rozmáz fakt asi to nejblbejsi co sem moh. Jasne že vona ví, že sem ten abrhám, uvedomuje si to furt, ji serou moje vlastnosti který s tím nesouvisí. Takže jsem jí sice rek, že ji mám moc rád, ale co je mi to platný, když vona si tim je zasrane jistá i bez toho. Aby to šlo do pohody, musel bych dát najevo, že jsem dokonale pochopil, o co jí šlo ten večer, a musela by pochopit, že se to znova nestane, protože jsem moudrejší než predtím. Jenže já vím prd co ji žralo, nebo to není neco, s cím by se dalo pracovat. no a ponaučení jsem si z toho taky nevzal, protože když do me bude hučet zase treba hned zejtra, tak budu zase stejne nasranej, to je jasný.
Nikid je nejvíc podle Forbesu, což je ekonomickej magazín, co delá všecky pošahaný žebríčky jako nejbohatší lidi, nejlíp placení apod hovadiny. Umeleckou hodnotou se fakt nezabejvaj :) Počítaj to, kolik dolaru vydelaj filmy hvezd v pomeru k jejich honorárum. No a Nikid vydelala (vloni) svým filmum sotva tolik, co brala na honorárích. Pritom nekdy v 06 dala osum bucks za jednu z honoráre. Napr. honorár 5 mil, trzby filmu 40 mil. no a letos 5:5. Proste picovina.
No a ta Luc mi pozdejc odpovedela. Prej že neví co mi na to rict a bavíme se od tý doby o úplne jinejch vecech. Proste picovina.



Jestli ti ještě na ten majl neodpověděla, tak ti určitě odpoví... ale i jinak... Lidi jsou mnohem víc empatičtější a chápavější než si myslíme... Hlavně člověk si myslí, že všechny zná (já si myslím že vím co si druzí myslí), ale nezná nic, protože jenom všechno vstahuje k sobě... nevím jestli je v tom jakási sebestřednost nebo sobeckost nebo co... ale představ si situaci - jedu za někým, abych se s nim setkal, na všechno se vykašlu a jedu za ním (jedu protože chci, protože musím, protože jsem s tím člověkem rád a šťastný, ale to je jedno), jedu přes hory a doly, pak se s ním setkám... a pak si pomyslím "Jsem tady, co? To jsem dobrej, co? Víš jaký mě to stálo úsilí, sem jet? Tak řekni, že mě ráda vidíš? Řekni, že to pro tebe něco znamená?" atd. ... a nikdo nic neříká... nic.. to znamená, že to pro ni nic neznamená?... proč tu proboha jsem? co jsem si myslel?... proč nikdo nic neříká?... no a v duchu si pomyslíš společně s Leonardem Woolfem "Kdybych tě neznal, nazval bych tě nevděčnicí"... a kdyby ses jí odvážil něco takovýhleho dokonce říct, tak je to něco horšího než facka... "Já a nevděčná?" (Virginie)
realita je taková, že někteří (možná všichni) lidi nemají vůbec potřebu, vyjadřovat svoje pocity... je to úplně prosté - proto jsem asi přišla, ne? že tě ráda vidím; proč bych ti to měla říkat, to je samosebou... přesně tohle by řekla S.V. a byla by dotčená, že se jí vyptávám a nejvíc z toho, že jsem takovej hňup, kterej nic nepozná... v tom by měla pravdu, jako v nic jinýho věřim v sílu slov a slovy sv. Jakuba říkám, že láska bez důkazů není láska... (je tak na okraj, než se zase vrátím k tématu - mě ta S.V. nejde do hlavy, teď jsem o tý její slaměnosti přemejšlel a nevím... ta slaměnost, to musí znamenat něco jinýho, faktem zůstává, že jsem se jí nevyptával vůbec přímo, mluvili jsme o těch vdovcích a tak, o tom večerníčku... nezeptal jsem se jestli někoho má, nebo ne... zeptat se jí nato, byla v tu chvíli ta nejtrapnější otázka)
prostě, lidí jsou chápaví a vědí víc... žes jí napsal hned email, bylo dobře... žes jí napsal, že tě to mrzí, bylo taky dobře... ona to samozřejmě ví... ale těžko říct, co cítila, když jste se rozloučili, třeba byla naštvaná i na sebe, co říkala a tak, a bylo jí to líto (ale ona ti těžko bude psát nějakej omluvnej mejl, nebo bude škemrat, abys jí odpustil)... ty seš ten Abrhám, ty seš ten hodnej... proto tě má ráda, protože to ví... bez ohledu na nějaký drsný rozlučení...
A já v tomhle nejsem žádnej amatér, protože jak víš, jsem tak zkušenej borec, že když se jede do Jetu, tak já si beru bílý tričko, aby mi svítilo... jsem Travolta, diskoborec...
A Nicole Kid. že je nejpřeplacenejší? jako v poměru, ke kvalitě svýho herectví? a co taková Julie Rob., ta ne? Já Nicole Kid. zbožňuju, takže mě těší že má hodně peněz, taky si to zaslouží... tamtoho dánskýho režiséra vůbec neznám, takže nějaký další jeho filmy neznám taky, viděl jsem jenom tu evropu, a to byl retro-kousek, s takovou kafkovskou atmoškou ... možná tam byly nějaký asociace na tu Kafkovu Ameriku, ne?... ale to já bohužel neznám, ke čtení už se poslední dobou nemůžu vůbec dočkat, naposled jsem čet povídky od zweiga a pak taky Paní dalloweyovou a Mezi akty - oboje od Woolfový a řeknu ti, dost náročný...
si představ, že brouzdám po internetu, narazím na stranu Severocesi.cz , která bude kandidovat do krajskejch voleb... zajímavý uskupení ve stylu těch Mostečanů Mostu, třeba na předním místě kandidátky někdejší ústeckej senátor Doubrava (KSČM), místostarosta Litoměřic Landa (KDU-ČSL, ale má fajn dceru, už si na ní moc nepamtuju, ale dřív byla fajn)... no a na devatenáctém místě brozanský Václav Bešta... takhle se dělá politika... co se mě týká, já budu ve volbách volit maximálně Bar. Obamu, stejnak si myslím, že se beze mě, ty prevíti stejně obejdou

jiřan



Znám, je dobrej, ale zase tolik me neuchvátil. Teda na netu ho strasne chválili. Já mám radši ty filmy o ženskejch, jako je Breaking the Waves nebo Dancer in the Dark nebo Dogville. To je ten jak tam šukaj Nicole K., co je podle Forbesu nejpreplacenejsi herecka.
Drsný to asi bylo, ale ne tak, jak to možná vyznelo. Ono to nikdy neni tak drsny v realu jako to bejva v telce. Nejdriv jsem rek servirce, že zaplatime. To Luc asi už trklo, že se blíží prdel, a konečne se zmenilo tema. Vlastne jsme pouze opustili tema a jen trochu tlachali, resili placeni atd, ovšem ne to, co budem delat až vylezem. Tváril jsem se, že asi pôjdu na to nádraží. Ona se zeptala: "to teď půjdeš na nádr, když ti to jede až za půl hodiny?" možná se zeptala spíš "přece nepůjdeš na nádr, když tam budeš čekat půl hodiny." Druhá varianta je pochopitne bolestnejsi, ted s odstupem. Já totiž neco zahuhlal, jako: "no, ehm, nechci tě nějak to, ale asi to bude lepší"
Nevím, jak by to vzal nekdo jinej nez ona, ale ji jde hlavne o obsah, takze at už jsem huhlal nebo ne, rekla jenom tak čau a šla si po svým. Myslím, že taky brečela. Ona me má totiž ráda a je zranitelná. Já na to zapomnel, a chtel jsem, aby me treba presvedcovala, at nechodim. ale hlavne jsem to nechtel vubec rict, proste to samo vyletelo. Asi jsem chtel zazit nejakou pekne patetickou scenu jak z telky. Ono neni nikdy lepčí jít pryč, prípadne prásknout dverma, aspon ne s ní. Už jsem byl takhle párkrát vytočenej, možná i víc, ale vždycky jsem zustal, zmenilo se tema, a i když hádku nic neodestojí, všechno líp vyzní. Proste se strasne blbe navazuje na posrany rozloučení. Už jsem jí teda napsal, hned po tobe, takze rano, ale porad mi neodpovedela. Takze ji asi napisu neco dalsiho. Bohužel je taková, že když se jí omluvím a priznám, jak me mrzí moje vlastní chování, ji to neobmekčí, navíc by mi dala za pravdu. "Sorry, choval jsem se jako kretén." "To jo." Nerekne to tak natvrdo, ale bude si to myslet a hlavne uveri tomu, že co se stalo byla hlavne moje vina, ze ona jen reagovala. Tohle mi rekla uz kolikrát, když to mezi náma bylo blbý. Jako je to sice pravda, ale jednoho takový prohlášení nasere a zneuctí, no ne? At si to klidne myslí, stejne jako já si myslím, že je to její vina, ale mne at rekne, ze ji to všechno taky mrzi. No tak se snažím dát najevo jen omezenou a cílenou lítost a snahu zlepšit ovzdusí a povídat si s ní. Nejhorší je vzdycky nezájem, a u ní dvakrát. To ti mužu poradit s jistotou, ačkoli sám amatér. Nikdy, ale fakt nikdy nedávej najevo nezájem holce, se kterou si duševne spríznen. Klidne se na ni rozčil, vynadej ji, bud i hnusnej, protože to je taky emoce. No já včera utek jako srab - teda v dusledku utekla vona, ale jen v reakci na muj utek od ni. Chtel jsem ji naspat sms. Ovšem ne o tom, jak me to mrzi, ale jak me ona nasrala. Potlacil jsem to v sobe, nechtel jsem to hrotit, kdyz jsem videl, ze ji to vzalo. Jsem proste kreten, kdybych ji porádne vynadal, i kdybych rikal hnusy jako "tys byla úplne mimo", "si jak bacená", "bylo to fakt neprijemný", nebo "zničilas mi celej posranej život, ty bestie", bylo by to lepší. Mlčet je hnusnejší nadávat. No a dneska je pozde. Rozcílit už se nemužu a žehlit to jde taky na hovno, protože je jasný, že včerejšek není dorešen. Ono utýct není konec ale jen intermezzo. Jako když prerušíš chcaní v púlce, protože máš zánet močovejch cest a bolí to. Lepší se vychcat na ráz, postavit se tomu jako chlap. Kurva.




No to bylo drsný, když jsi jí řek něco ve smyslu, že radši budeš čekat na nadráží. Kdybych tohle od někoho slyšel, tak se snad rozbrečím. Ale ono je vždycky úplně jedno kdo za co může, kdo co zavinil, kdo koho vyprovokoval, podstatný je že člověk nějakou tu kravinu řekne. Řekne a pak ho to mrzí. Aspoň má člověk o čem přemýšlet... Ne přemýšlet jako "přemýšlet", ale přemýšlet aby některý věci příště nedělal... stejnak když s někým mluvíš, tak nejde o to, abys říkal něco zajímavýho, nebo abys poslouchal druhýho, jak mluví o něčem zajímavým, spíš jde o to, aby se lidi cítili dobře že se mluví... často pak druhej den vzpomínáš, o čem ses to s tím člověkem bavil a už nevíš, jenom víš, že ses cejtil dobře... stejnak když posloucháš nejrůznější rozhovory (i ty vlastní), tak to jsou nejneuvěřitelnější banality, to jsou takový píčoviny o čem lidi mluví... nejsme lidi z románů,komunikace je těžká, aspoň pro mě, já jsem introvert (teda podle S.V. nejsem, "protože furt mluviš o sobě"... spíš je to tak, že jsem introvert, kterej mluví jenom o sobě), fakt je ten, že nikdo nikomu neříká to podstatný, maximum je obcházet kolem horký kaše... ale jak jsi říkal s tím Abrhámem, tak já bych třeba chtěl bejt hodnej jako on, mě by se to líbilo... a někomu jinýmu určitě taky... lepší než bejt pro druhýho za ťuňťu... Jung píše něco v tom smyslu, že ženy chtějí jistotu,skálu o kterou se opřít, hrdinu a muži že hledaj tajemný sprostý kurvy... nevím jestli má pravdu, ale s tím tajemstvím souhlasím, tajemná vyhrává... S.V. je nejtajemnější člověk, kterýho znám... jinak je mi taky strašně podobná :-)... ale k tajemnosti kus té slaměnosti patří, takže máš pravdu, když říkáš, že je to jedno... co se tebe týká, pochopitelně jsi to zařídil správně, dokonce jsem se i o tobě zmínil (za odměnu), respektive jsem mluvil jak jeden můj kamarád je v Bratislavě a musí tam denně platit městu padesát korun a jak si byl na tý cizinecký policii, vlastně jsem převyprávěl celej tvůj osud (aspoň jsem po dlouhý době nemluvil jenom o sobě), no jí to vážně zajímalo, asi je to vážně hezkej příběh... možná že tohle bylo to nejzajímavější co jsem ji za ten den řek :-)... ale ona je chápavá

ale jak si ty říkáš, že by sis měl najít jinou babu, tak to ti pochopitelně přeju, ale my introverti nic nehledáme, my se necháváme najít, vlastně já čekám, až někdo zaťuká na dveře... on sice nikdo nezaťuká, ale to je jedno, stejnak plánuju že s někym začnu chodit, až tak za deset let, jo to bude ideální, jde o svobodu ne?... hele, nadávno mě napadla takováhle strofa: "Oplešatíš časem, dávno už máš vrásku, stránky s bílým masem, nenahradí lásku."... tak je pravda, že ta láska je asi důležitá, ale na druhou stranu, já jsem ještě na lásku mladej... občas mívám takový teskný období, ale to patří k životu

Tak zas jindy, třeba ti napíšu něco o filmu Evropa, jak jsem ho zhlédnul... je od Larse von Triera... určitě znáš, já už taky

 

Hoj




Zdar víťezi, jsem rád, že jsi taky víťez. Já se totiž s lúzrama nebavim ;) Takže jsem ti to setkání vymyslel a domluvil dobre? Beze mňe bys byl úplňe vyrizenej. Asi budu psat bez diakritiky,už me to sere. vidiš, nekdy se holt neubráním.
Na slamenou vdovu z vecernicku si nepamatuju, ale kdyz to rika, bude to asi pravda a meli bysme ji verit. Jestli tomu ale rozumim, neni problém jestli je vdova nebo vdovec, ale že je slamená. To znamená, že jindy slamená není, že. To jednoho nasere. Znáš toho slamáka? Mohli bysme mu vypustit duši na kole nebo nasprejovat neco sprostýho na okno. "nech slamenou na pokoji, vidláku" by bylo moc pekne, ne?
No a nebo ne, mužeš se vysrat na slamenost a dal s ni kamarádit jako do ted, nebo i líp. Holky jsou totiž obvykle desný kurvy, i když se tvárej desne slusne. Musíš bejt jenom dost velkej hajzl. Videl jsem ted o víkend Krásku v nesnázích, resp. poslední hodinu a fous. Jak ten její kriminálník byl docela drsnej, tak jí to bralo, kdežto dobrák Abrahám byl sice požehnání, ale rozhodne ne do postele. Treba jak mu v tom výtahu ríká: "proč musíš bejt tak hodnej, hergot", to není jak by to obyčejný divák, treba moje máti, pochopil. Ríká tím, že ji mrzí, že je tak hodnej, že ji kvôli tomu nebere s nim šukat. A to se chlapovi nesmí stát, pokud nechce dopadnout jako DA (taky mám rád zkratky, tahle treba v aj znamená District Attorney - státní návladní, bylo to v Batmanovi a co bylo v Batmanovi to je zasraňe kúl). Treba já jsem byl včera na večeri s Luc a meli sme fajt. Taková blbost, a rozloučili jsme se ve zlým. To se nám snad ani ješte nestalo. Hlavne jsem jí rek, že radši budu hodinu čekat na nadru než byt dal s ní. Nebo neco v tom smyslu. Práve jsem otevrel mejl, že ji napisu neco hezkyho. Chápes, hezky psaní pro hezkou holku, stejne jako teplý pivo pro teplýho kočího (Cesta z mesta). Ale byla to její chyba, desne dlouho do me cosi hustila a me to nezajímalo, nevedel jsem, co ji mam rict, aby už prestala a zmenila tema. Když pochopila, že se blíži do prúseru, bylo pozde, protože se to ve me nahromadilo, a i když se pak snažila zlepšit ovzduší, bylo pozde a nereagoval jsem na to. Vlastne to pochopila až tehdy, když jsem si vyžádal platit, prestože nás tam v pohode nechávali. No a to je dost pozde, protože to už jsem jí mel plný zuby. Nejhorší je, že me to mrzí a je to i moje vina, a doted to mezi náma bylo hrozne fajn, skoro jako když jsme spolu chodili. Furt si rikám, že si mušim nalíst jinou babu, ale vono to nejde, protože každou začnu nudit. A to nejpozdeji ve chvíli, kdy ji začnu balit.
Treba jsem sel včera po meste a myslel na jednu známou, že bych ji mohl potkat a zajít s ní nekam a neco na ni zkusit, že se treba chytí. No a v tu ránu jsem ji potkal. Jakože určite zajdem, ale dneska ma prednasku, takze asi nekdy jindy, tak jsme si vymenili cisla, znáš to. Já šel na nádr pro in-kartu, a ona že ji má a ted mi  ní začla vyprávet, no proste jako znamení z nebes. A pak když jsem šel z nádru tou samou ulicí zpátky, tak jsem jí zase potkal, že prej hodina byla úvodní a hned je pustil dom. Hlína. Na kafi jsem zjistil, že asi fakt nejsem zajímavej, protože čím dýl jsme tam meli, tím se hur kecalo a i vona se prestala tak usmívat, a že vona se usmívá hodne, aspoň na me. Teda když me vidí chvíli a jsem ješte vtipnej a zajímavej. Krome toho, že se pekne usmívá, má taky kozy jako vozy, což není opominutelné. A to taky zkoušim komunikovat s mnohem tezsím kalibrem - holkou, co tu byla predminulej týden z Prahy. Dobre sme pokecali a taky se na me usmívala, ale jednak je starší a hlavne delá velký vjeci na Východe. Pracuje totiž v tý Havlem založený nadaci Občanské Bjelorusko a furt tam ňekam jezdí a rzeší politiku a studenty a disent a potkává zajímavý lidi, byla i na Kavkaze jak se furt válčí... Ale byla hrozne fajn a odpovedela mi i na první mejl, což je co rict, protože ty bejvaj hodne trapný. Chtel jsem napsat nejtrapňejší, ale jeste jsem nenapsal druhej, tak abych nebyl moc optimista. Jak tak koukám, sem popsal už dost papíru, tak zas ňekdy zdar, víťezi.
Natri to zas ňákýmu ridiči,
Orloj



"Slaměná vdova je to samý jako slaměný vdovec", řekla slaměná vdova.
"Ale to se přece neříká, neříká se 'slaměná vdova', vdovec jo, ale tohle ne, to nic neznamená", řekl dotčeně a smutně (tak nějak). Každopádně si všimni, jak je tam "neřÍká" a nikoli "neřIká".
No to je jedno, ona mi pak vyprávěla o tom večerníčku, kde byla vdova slaměná. Jak tam byla ta stázina, ty vodníci, jak tam dělali tu mlhu, pamatuješ?
No tak tam byla i ta slaměná vdova, říkala. Ale ona možná nebyla slaměná vdova, jenom ji tak říkali, víš? Ta v tom večerníčku. A ta se kterou jsem se bavil, ta asi slaměnou vdovou je. Když to říká. Teda ona není, až od neděle bude. Slaměná.
Na druhou stranu, je to přece celé úplně jedno. Já budu ten poslední, kdo by druhým říkal, co mají dělat (jestli maj být s.v. nebo nemají). Možná proto, že nevěřím, že by mě mohl někdo poslouchat.
Ale zase jsem rád, že jsem s.v. po dlouhý době viděl. (mě baví psát to s.v., je v tom kus jamese bonda, nemyslíš?, a taky infantility,co?, nebo nostalgie?) Si představ že mi řidič roztrhnul moji průkazku na autobus. Byla už prý neplatná. Normálně ji rozdělil na dvě půlku, jednu s mojí fotku mi nechal, ale tu druhou mi zabavil. Abych si ji nemoh slepit izolepou. Chytrej řidič, vid? To bych neřek! Sice nevěděl co to znamená akademickej rok a když jsem mu říkal že je úplně mimo, tak on neříkal nic. Byl to zlej frajer. Když jsem mluvil o tý infantilitě, tak mě zrovna napadla tahle situace, neboť když jsem se s ním bavil o tom, že nám škola končí až v září, tak jsem poočku sledoval tu druhou půlku průkazky a myslel na to, že si tyhle průkazky schovávám na památku. Měl jsem mu to říct, nemyslíš? Zničil dítěti hračku. Stejnak jsem ho pokořil, když jsem odcházel, řekl jsem mu "nashledanou", a on čuměl jak puk a nic neříkal. Spravedlnost vlastně zvítězila, byl jsem morální vítěz.
Zejtra ti zase napíšu, ale teď už musím přestat.
Snad to pochopíš.

Morální vítěz. :-)





Tak jsem zabrousil na ty lidovky a hned první titulek pecka: Kim prý po operaci částečňe ochrnul, Soul potíže svého przedáka popírá. Inu, járzku, chybu môže udelat kdokoli, jenže po otevrzení tohohle článku na me jukla další pecka: Kim Čong-il se uzdraví, ukliňuje Soul. V tom okamžiku jsem pochopil, jak jsem zabedňený - KLDR stihla bez mého vjedomí, aniž bych to zaznamenal, ukončit przímňerzí s KR, dobýt ji a učinit svým hlavním mňestem Soul. A nejhorší je, že nebejt lidovek.cz, nic bych o tom nevjedel. Takže dík, hoši z LN!




A pak že já ňeco načnu a nedokončím. O Andjele se asi jen tak ňeco nedozvím, teda dokud nezačnou djelat takový mejly, který múžeš psát dlouhý jak chceš. ;)
Ješťe za tebe doplním novinky.cz, sice je to djesnej bulvár, ale mají supr zahraniční sekci, stejňe jako v novinách. Jo a múj favorit, ješťe oblíbeňejší než tyden.cz, je aktualne.cz, což jsem ti ale možná rzíkal. Je supr, že serou na českou tiskovou končetinu, protože to je píčus. Lepší je Reuters (to jsou rýmy, co). Hlavňe je na tom aktualne.cz takový sociální cíťení, zabývají se tam konkrétními vjecmi, snaží se analyzovat trzeba situaci Romú nebo byl supr seriál o klecových lúžkách. Ihned a idnes ani moc nesleduju, pokud tam nejsem ňekým odkázán, a na respektu a lidovkach jsem dneska prvňe, nejsem fanda ani jedňech novin (i když furt lepší než MF Blesk....teda Dnes) S tou spjatostí máš pravdu, ješťe se dá pokračovat Právem a HN, ty sou taky spjatý. Vlastňe skoro každá strana má svý noviny. Akorát snad Lidovci ne :)
Teď vyšplouchli Ježka, zrovna když jsem se stal zastáncem blbobu. Ne že by se mi to líbilo, ale sere mi, jak do toho furt každej mele a hrzeje si polívčičku, bééé (m)
O ťech bankovkách jsem ti chťel napsat, ale včera jsem na to zapomňel, tak jsem o tom radši vúbec nezačínal, abych ňeco nenakusoval. Škoda tý dvacky, co jsem s ní dneska platil, už nevím, kdo na ní je. Tu je list:
50 Sk - sv. Cyril a sv. Metod
100 Sk - Madona Majstra Pavla (asi gotická socha nebo obraz, možná normalizační popová spevačka)
200 Sk - Anton Bernolák (konečňe ňekdo slavnej)
1000 Sk - Andrej Hlinka (že by przíbuzný Ivana?)
Štefánik je búhví na čem, možná na dvoulitru, co já vím. Určiťe se to dá najít na netu. Teda za chvíli to bude už jenom na netu. Slovenská mňena ale pjekňe posílila, nedávno byla za cca 32 a dneska je fixní kurz (určený dohodou, resp. rozhodnutím EK) cca 30,1.

Jsem rád, že se ti zalíbili ti zatracení Lost. Charlie Pace dneska definitivňe vyšumí, to je fakt, ale zemrze dojemňe a hrdinňe. Taková krásná smrt, to by človjek ani nechťel, aby se z toho dostal, vždyť by o to przišel. Budou dávat i čtvrtou sérii? Ta je hustá, ale začátek hned ne, ten mňe nebral, hlavňe mi srala Naomi. Ješťe že ji Locke oddelal, to byla záslužná vjec. Taky bylo hustý, že Jack by ho fakt voddelal, kdyby tam byl náboj, co. Ale nedávno jsem zase kouk na Gilmorky i já. Ale prziznám se, že tato kapitola je skutečňe uzavrená. ne že by mňe to nebavilo, ale už to není to co drzív, to jsem z toho fak tek. Teď teču z Californication, což je drsňejší, reálňejší a vtipňejší. Ale zase je to docela krutý, človjeka to zrovna na duši nezahrzeje, jako to delaly GG.
Môj mejl se taky zaplnil, ale ješťe przed rozloučením jednu maličkost - na weekend jsem doma, przijedu zítra dopol.
Čus studentagency




Ať si každej říká, co chce... ať si každý laje a zlořečí... klidně říkejte druhým, jak maj psát mejly... stejně už nikdo nikoho nebere vážně... já nevím, já tě třeba mám namíchlýho ale rozhodně ne namíchanýho... vlastně mi nikdo jinej na tuhle adresu nepíše, tak to bude asi tim... a i jinak by mě to nevadilo... sám by ses měl kát!.. jinak ti odpouštím, aby mi mohl Bůh odpustit zase tu vinu mou... ale teď rychle ke psaní...

a píšu, co mě napadá - To je úžasný že se tvoje ségra vdává... jak se říká ve Skřiváncích na niti "Tak se vožeňte", prostě když se někdo chce vdát, tak já jsem pro... na druhou stranu, i když nechci bejt cynickej, jako zbloudilá katolická ovce v manželství nevěřím, přijde mi to jako blbost... ale teď mluvím velice obecně a zase jenom ze svýho pohledu... vlastně já mám na všechno spoustu zdeformovanejch pohledů, z některejch věcí se asi nevymaním, možná jenom cítím hořkost ze všeho a z ničeho... vždyť to znáš

jinak se mi líbí to psaní spřežek, zrovna jsem si minule říkal, že ses moh vrátit do časů před Husem, když ti něco nejde psát... podívej se na poláky, žádnej Hus... a jak to tam s tím jazykem dnes vypadá... no k těm osobnostem - doufám že mi pak někdy napíšeš o těch postavách na bankovkách, jak jsem se ptal prve

a o tý policii a poplatku mě to taky zajímá... něco nakousneš, necháš člověka napnutýho... ty to teda umíš s lidma... jako ti scénáristi seriálu Ztraceni... normáně díl končí v půlce... je to normální?... odpovím si sám - není!... no oni teď v opakování běželi ztracení hned po gilmourovkách, tak jsem několik dílů shlédnul a musím říct... zajímavé... po pár dílech jsem se už chytal... nejlepší je ten Hardy, Harvy... ten tlustej jak říká každýmu draku... no jména jsem si ještě nezapamatoval, ale už jsem v obraze... třeba dneska by měl umřít takovej ten ušatej, ten kytarista... jak má o něm desmond ty vidiny... dneska je totiž poslední díl nějaký tý třetí nebo který řady... vždyť víš

co se týká tohlo dopisování-blogování... no jasně, vždyť to proto dávám i na svůj blog, aby si každý mohl... cokoli... když jsem jednou vyhledával něco na nějakym vyhledávači, tak se mi tam objevil odkaz na naši otevřenou komunikaci... fakt jsem koukal, jak jsme známí... a nějakej Fendrich z Týdne?... teda docela mě zaráží, když je z Týdnu, že není levicovej :-)... tyden.cz ale neni zas tak špatnej, líbí se mi ta grafika... tohle zpravodajství mám s respektem.cz nejradši... asi budu internetovej pravičák :-)... člověk ostatně nemá moc na výběr :-(... dobrý jsou literarky.cz a Sedmá generace, ale to jsou spíš takový periodika, ale zase tam člověk najde zajímavý články... ihned.cz je silnej podprůměr a idnes.cz se ni ani hodnotit nechce, natožpak lidovky.cz - ty jsou na úrovni haló novin a nemyslím tím kvalitativně, ale tou sepjatostí s určitou stranou

Tak jsem toho napsal ještě víc a už mi rovněž nezbývá místa psát o čemkoli jiném, natožpak o Anděle

Tak si počkej... zajíci

tschüss




Co sem ti kurva řikal, voe, o tom jak se posílá mejl, kurva :-/ Teď smňe jako mladej pjekňe namích. Už ťe mám rozházenýho po celý složce a môžeš si za to sám, picho. No co se dá delat. Armstrongovi neverím, že to dokáže vyhrát, ale slušňe zabodovat by moch. Na Řípu jsem byl nedávno taky, ale na kole. A celej jsem ho vyjel, aniž bych musel sesednout. Jel jsem s Pavlem od Hanky. Ten to nedokázal. Byli tam ňáký lidi, šli akorát dolú a prej mu rzekli: ten przed tebou to nevzdal, voe. To poťeší, co myslíš? Mňe to poťešilo. Przipadal jsem si jako machr. Taky jsem. Teda byl. Ale po cesťe dolú jsem si udelal porzádnou vosmu na zadním kole, která je tam doteť, protože jsem hned další den jel sem do pryč. Furt ale lepší než Pavel, ten totiž píchnul. Prej že mám koupit burzty a udeláme si voheň s pivem. Tak jsem šel do Tesca, co je u bunkru (tam ten Pavel píchnul). Koupim burzty, zaplatím, a výjimečňne si vemu lístek, bo jsem kupoval za jeho prachy (víš koho, žejo). Už jdu ven, když si uvjedomím, že mám v hňápje košík. Járzku tak ho vrátím jako slušnej človjek, nebudu ho nechávat venku. Ke svému przekvapení jsem zjistil, že jsem se opjet ocitl za turniketem, kterej se točí jen jedním smňerem. Inu, co to budu obcházet zas jak blb kolem kasy, kde je stejňe fronta, no a tak podlejzám v mísťe, kudy normálňe podlejzá vozejk a o helmu mi bouchnou ty platový cancoury. Zrovna když se raduju, že moje nezamčený kolo na mňe počkalo, za mnou bježej dva borci jak skrzíňe, jestli jsem to prej nevobešel. První je mozek, tak mluvím s ním. Usmívá se, ale evidentňe stačí málo a jde po mňe, tak nasadím úsmňev a vokážu lístek, takže si pak voba przipadáme trochu jak blbci. Na závjer rzíkám, jako starej debil, co spláchnul mozek do hajzlu: to bych przece nepodlejzal, když je tu tak málo lidí a každej by si toho všim. Kus debila. Ale hlavňe že bylo.
To víš, že se moje sestra vdává? Teda zatím ne, až v októbru. Jo a jinak čtu teď blog na Týdnu od Fendricha a je to docela úža. Úplňe ňeco jinýho než fejetony od Fridricha, který jsou ale taky pjekný, doporučuju. On blog je docela podobnej fejetonu, stopro se vo tom budou decka učit, než bys rzekl švec. Jako komentátora ho zas moc nemusim, tebe by asi fakt sral. Balšinek to sice není, ale pravičák jo. Ale zase je reformovanej krzesťan a je to sympaťák.
Jo a na policajtech dneska ok, jen furt nevím, jak s tím poplatkem. Teď nevím, jestli jsem ti o tom psal, ale jestli ne, tak už stejňe nebudu, protože se mi nechce a napsal jsem toho dneska už docela dost.
Na závjer mňe napadá, že to naše dopisování je vlastňe takový blogování. Ne?
Jestli sis našel čas na to dočíst se až sem, tak máš určiťe dost času i na to, abys mi napsal ňeco o Andele. seťešimvoečus




Počkej ještě, musím se napít... mám strašnou žízeň, víš?...

dobrá tak jsem tu... a začnu nejčerstvější informací a tedy sice tou, že je venku docela teplo, prostě je takovej pěknej den, o takovýmhle dni by napsali seifert nebo nezval určitě pěknou básničku - něco ve stylu "viděl jsem hory plné ledu, však zpívat o nich nedovedu" nebo "sbohem a šáteček-vyplň se osude"... je přesně takovej den, kterejch bylo a kterejch bude ještě moc, kvůli kterej je hloupý zůstávat doma... ale co, takovejch dnů ještě bude... nedávno jsem byl na Řípu (a dodnes mám na něj památku, nějak mě pobolívá pravej palec na noze), no a taky bylo docela hezky, a tehdy mě napadl taková filosofická baseň - už jsem ji uveřejnil na blogu, takže to není tak aktuální, prostě se mi zase vybavila... jmenuje se Pozdrav z Řípu... ale nějak mi nejde připojit se na ty mý hezký stránky... no nic, je to takhle:

Kolikrát ještě se z Řípu rozhlédneš?
Kolikrát měsíc v úplňku zahlédneš?
V úplňku měsíc? Stokrát a víc? Možná... Kdo ví?
A přece se život neomezeným jeví!

Nelíbáš naposled něčí tvář, něčí rty?
Či budeš do sta let pořádat večírky,
milovat děti nevlastní i vlastní?

Kéž bychom byli šťastní, když jsme šťastní!


... jo a rotunda ještě stojí!... maj slováci taky nějakou památnou horu, co myslíš?... musíš se na to někoho zeptat... nebo tak mě napadlo - koho maj vůbec na bankovkách... na pětistovce je štúr, ne? a jinak... nemaj tam třeba cyrila a metoděje, nebo nějaký jiný takový... třeba si vem jak máme tu svatou anežku... celej život žila v chudobě  a teď je zobrazená na penězích... slušný paradoxy, co?... ale tak už to u nás chodí... je slovensko taky dekadentní země?... na sme.sk teď třeba píšou, že "Rómovia chcú v sobotu protestovať proti zlej sociálnej situácii" a dále že "Za Fica sa bohatým darí lepšie" a nakonec "Fico nechce mať vo vláde antisemitu"
...ale jsou to pravicový noviny a pravicovejm novinářům jak známo nevěřím ani nos mezi očima... ale třeba na webnoviny.sk je tenhle článek
"Armstrong sa vracia, pôjde na Tour de France"


...no to je zpráva,co?...
měj se...



Opeť zdar ti. V prvé rade jedna technická - když mi budeš psát vždy tak, že vyhledáš môj posledný mejl a zadáš "odpovedet", krásne se mi to tu seradí a budu mít naši konverzaci pekne pohormade.
Mel jsem prave zajimavý rozhovor. Abys pochopil ten vtip, tak my tady máme vnitrní telefonní okruh, takže když se ti nechce chodit do kanceláre toho, komu chceš neco ríct, jedoduše mu zavoláš. Protože to tady není tak velké a protože jsou tu všichni mladí, moc to nepoužívají, tak jsem mel první takový hovor teprve včera. Zato dneska už mám druhý, a to pokaždé od stejné spolupracovnice. Zajímavé je na tom to, že sedí ve stejném patre pouze asi 15m ode me a já mám otevrené dvere, takže když si voláme, docela dobre ji slyším stereo - jedním uchem ze sluchátka a druhým z chodby. Škoda, že tu nefunguje potrubní pošta, to by teprve bylo ňeco.
Jelikož se ti tak líbila story o písmenech, dám ti nášup. sice tu nejsou zmínená naše písmena, ale navíc je tu ň, a i další znaky, jako jsou závorky, musím chvíli hledat. Vyložene k sežrání je fakt, že tu není apostrof, který používám v témer všech svých heslech. Musel jsem tedy najít nejaky exemplár na netu, nejlépe anglických stránkách, a zkopírovat ho. Nakonec jsem ho našel i tady na klávesnici, ale k mé cti byl opravdu dúmyslne schovaný do kombinace kláves "Alt GR" + "P".
No, aspoň jsem teť o ňeco moudrejší. Maj sa.



No opravdu jsi mě překvapil, zrovna jsem Ti chtěl napsat email, a heleďmese - můj Přítel mě předešel... jinak se těším na čerstvé reportáže z ciziny, takže můžeš mi hezky psát... a můžeš psát co chceš, stejnak to nikdo nečte :-) to je vtip, chápeš?... já to přece čtu!... abych se něčím pochlubil také já, tak se s tebou dělím o zážitek dnešního dne

dá se to třeba vyjádřit následovně: kdyby se mě někdo zeptal, jak dopadla ta dnešní zkouška (to by ten tazatel pochopil, že jsem byl na zkoušce, neboť jsem měl kravatu a tak), odvětil bych: "dnešek nebyl zrovna úspešným dnem, ale tak už to chodí"... no mám docela problém s tou němčinou, chápeš?... a ten papírový most, kterej jsem si postavil ze svýho sebeuspokojení, kterej jenom vykřikoval: "to je borec, to je borec, vždycky zvládnul zkoušku na poprvý", tak tenhle most shořel... a teď už je pozdě na nějaký přemýšlení, mám už jenom poslední pokus, prostě jsem si to všechno zkazil sám... čeká mě čtrnáct dní, abych se moh něco naučit, a to se upřímně naučit nedá... teda někdo by dokázal přečíst korán za jediný den, ale já ne!... nechci propadat nějaký skepsi, ale jediná zkouška všechno mění... moh bych opakovat třeťák, ale to bych spad do kreditního systému a ten je úplně jinej, musel bych dělat zkoušky, který oni maj a my ne... byl by to záhul... ale na druhou stranu - proč ne?... jestli na tuhle školu nemám, ať se to ukáže!... a nebo ať se ukáže, že na ni mám!... dnešek prostě stál za prd... ani jsem se nesetkal s andělou, která je nemocná... sice ji neznáš, ale to je jedno, přece nikdo po tobě nechce abys cokoli chápal, jde jen o to - že já píšu a ty čteš...
zase ti něco napíšu, a bude to optimističtější, třeba o tom jak jsem byl s andělou na výletě (samozřejmě se ten výlet musí uskutečnit, ale to je na budoucnosti to pěkné, že nevíme, co nás čeká za dalším kopcem)

The Show Must Go On...

znáš Moulin Rouge?... ach Nicole Kidman...

a s tím ě, ř, ů to bylo dobrý :-)

Ahoj z Brozan



Píšu Ti z Poszony, což je velmi hezké město v severních Uhrách. Dalo by se říci, je to zajímavé maďarské mesto, stejně jako je Praha zajímavým ňemeckým. Behem chvil, které tu trávím jaksi bez práce, jsem si uvedomil, jak málo jsme si v poslední dobe psali. Je tomu zkrátka ňejaký ten péntek. Pokud ťe zaráží ňeco na tomto mejlu, dá se to vysvjetlit velmi jednoduše. Zaprvé: píšu na slovenské, jinými slovy zkurvené, klávesnici, která nezná ě, ř a ů. Pokud se ptáš, jak jsem tahle písmena mohl teda napsat, tak odpoveď je, že jsem prosťe šikovnej. Další vec (vjecä, která ťe mohla zarazit, je neobvyklá jelenkor maďarských szó v textu. To se dá naozaj vysvetlit ťím, že se asi učím trochu magyárosz. Šéf je totiž jeden z Nich. Našťestí jako jedinej z Nich všech tady. Dokonce je tu jeden z Nás. Ostatní jsou Slováci. Nebo spíš Slovenky, jediní muži jsme tu já, Jirka a Kristóf. Je to tu bomba, mám zadarmo extra super skvjelý kafe a vlastní kancelár, takže jsem vlastňe taky Šéf. Ale úplňe spešl šéf, kterej pokyny pouze prijímá, nikoli vydává. Taky jsem tu vydán napospas neblaze híres poszonské byrokracii a cudzineckej polícii. Ješťe že umím Slovensky. Maj sa zatial.

      

         

(Letní prázdniny)

     

          

Si přestav, že jsem tu moji čtyřku z evropskýho práva uhádal na trojku. Je to taková zajímavost,no. On ten chlápek, teda vedoucí katedry, je úžasnej borec. Měl mít konzultační hodiny dneska od 12:00 do 14:00, tak jsem si řek, že se tam podívám. Ale sotva jsem k němu vstoupil, tak mě přivítal slovy "co sem lezete, co si myslíte, teď tu nikdo není, já mám konzultační hodiny v pondělí."
"Aha... tak to se omlouvám."
"To jsou vážně způsoby."
"No já myslel, že když je to napsáno na dveřích," řekl jsem smutně.
"Co tam je?"
"No, čtvrtek"
"Tak to je potom něco úplně jiného, to mění situaci, tak se tady hezky posaďte a ten test najdeme."
Ten test jsme našli a zjistili jsme, že mi chybí dva body na ke trojce. Jen tak mimochodem jsem se zeptal, za kolik bodů maximálně mohla bejt třetí část testu (úvaha na téma). On řekl, že 15 a já měl jen 6. A to mě zarmoutilo. Taková pěkná úvaha! "Asi se vám to moc nelíbilo,co?", zeptal jsem se.
"No tak se na to podíváme... hmotněprávní a procesněprávní předpoklady ke členství v Evropské unii... hmmhmm... ve smlouvě o EU to není upraveno vůbec, to je pravda... předpokladem je, aby se jednalo o demokratickou zemi, ano... schopná začlenit se, ano... přijmout, ano... no, to není na šest bodů, to je dokonce velmi dobré." A tu šestku škrtnul a napsal mi tam čtrnáct bodů. Pak se mě zeptal, zda mě to nějak pomohlo a já odpověděl, že ano. "Ano!". Všechno to spočítal a dal mi trojku. A tu trojku mi napsal do indexu, heč. Já tuhle školu vážně žeru. A nejsem sám.
Určitě chápeš, že jsem ti musel tyto mé nejčerstvější dojmy zprostředkovat. Mimo jiné i proto, abys poznal, jak to chodí na jiných školách. Jakou hodnotu má například známkování. Ale zejména proto, že považuji řečenou situaci za docela komickou a také vím, že můj přítel Olda má smysl pro humor. Rád jej tudíž pobavím.
s vřelým pozdravem Jiří Jan Křtitel
                                                           Tak teda zejtra, dobrou noc!          

 

hele tak ti zase píšu... dobrý, co?... já si teda myslím, ať si teda každej dělá co chce - já jsem totiž volnomyšlenkář (úplně jako jistý klimatolog z Hradčan - ten se asi teďkons raduje jak malej kluk... zrovna jsem slyšel něco o tom, že irové v referendu zamítli lisabonskou smlouvu... no jo to je ta přímá demokracie... co se dá dělat... teda jak jsem se učil na to evropský právo, tam psali že stejně tak irové odmítli niceskou a že se referendum muselo opakovat... irové jsou takoví negativističtí, co? to bych nečekal... no vidíš, co se v tom světě děje... třeba teď na novinkách.cz píšou, že je to blbý vzhledem k našemu předsednictví nebo rozšíření o Chorvatsko a Albánii... ti novináři jsou fakt pitomí,co?... třeba vůbec nevěděj čemu se to předsedá... bursík mluvil o evropský radě a předevčírem v televizi nějakej reprtér o evropský komisi.. taková neznalost, co... pche!... nojo kdyby byli ti novináři jenom nevzdělaní a hloupí, ale oni mnohdy lžou a k tomu vědomě... nebo třeba fotěj nahatou Jiřinu... to je teda úroveň... co taky čekat od státu, kde je prezidentem ten klimatolog)... ale dost, Evropa je už za mnou... test jsem napsal a nazdar... teda doufám... možná mi řeknou, že si o mě myslí že jsem blbeček a že si to pro jistotu chtějí ověřit, tak že bych si to moh napsat znova... ono evropský právo je teda předmět kterým se dává stopka... evropa a správa - ty jsou nejhorší... co si budem povídat... hele ale ty hradčany... víš jak tam byly vystavený klenoty? tak tam jsem nebyl... hodně lidí - to nemám rád... jednou ti budu povídat, jak bylo na jednom semináři z pracovního práva skoro třista lidí... ale na hradčanech je i obrazárna... jsou tam zajímavý renesanční a barokní obrazy... je tam víc obrazů než lidí... jééé... někdy tam zajdem... až se potkáme v praze... někdy... praha není jenom hlavní nádraží a sherwood...
tak ahoj, zase ti někdy napíšu... ještě si představ, že na nově opakujou gilmorovic holky... od začátku... to je hustý... si pamatuju jak jsem na tydle díly koukal před iks lety, když je dávaly úplně v brzo v neděli ráno... tak na mě padla nostalgie... asi se někdy zase podívám
jo a gagaga dělá kachnička
a já jsem si nezapamatoval tu tvou novou emailovou adresu         

 
Ahoj,
máš pravdu a tím pádem se hrozně pleteš. Jestli ti tahle věta nedává smysl, tak jsi o tom evropským právu četl ještě málo ;). Jako říkal jsem si, jestli ještě žiješ či tak něco, takže jsem rád, že jsem si ověřil svou hypotézu že ano. Na druhou stranu jsi mi o Pospíšilovi už vyprávěl, vpodstatě to samý co teď, takže si nedělej starosti o svou paměť. Teda možná dělej, protože ačkoli obsah sdělení si pamatuješ, informaci o jeho uskutečnění ne. Však ty si to nějak rozebereš. Kamarádky jsou fajn, já to vím, mám jich docela dost - zrovna zítra jdu tak se třema, možná čtyřma z nich na pivko. Do skupinky se přifařil jeden kluk, takže už ten poměr mezi počtem holek a kluka není tak zarážející. Výrok o mým nejšťastnějším dni jsem se rozhodl vyzvat na souboj a trumfnout to. Však je to už v povaze lidské přirozenosti (zajímavé, že anglicky se tahle dvě slova řeknou stejně - nature of human nature). Takže abychom se přenesli od slov k slovům, která téměř připomínají činy - začínám šetřit na laserové voči. Přestal jsem totiž mít rád svoje oči, a to přesně od tý doby, co mi dělá problém snášet čočky. Tak si je chci nechat vypálit laserem. Tím pádem školné pro tuto chvíli taky nechci, protože to by to oddálilo o pěkně dlouho. Při představě, že budu vidět ráno, večer, venku, vevnitř, v celém zorném úhlu, aniž bych musel dovnitř něco strkat, je mrazivá. Už se nemůžu dočkat, ale je finanční realitou, že budu muset ještě nějakej čásek vydržet. Proto chodí montovat nábytek a darovat plasmu a sperma. To poslední je vážně hrozný. Už jsem tam párkrát byl a je to asi pokaždý horší. Vždycky si při tom vzpomenu na Lance, o kterým jsi mi vyprávěl. Ale co, Bůh řekl: milujte se a množte se a údajně je to první věc, kterou lidem řekl. Já se sice nemiluji, ale zato se pořádně množím. Člověk nikdy nedokázal Bohu zcela vyhovět. Asi proto ještě Boha neomrzel. No takže zatím mám tak pět potenciálních dětí. Třeba je potkám v šalině někdy v budoucnu. Až si jednou budu hledat mladou milenku, pěkně si ji proklepnu, abych nedopadl jako pan Josef z Rakous. Jo jo, ty lidské osudy jsou zvláštní. Nikdy nevíš, co od koho čekat, přestože nikdy nemůžeš být docela překvapen. Budiž toto moudro na závěr dlouhého toť psaní. Měj se, a zkus za mě splnit druhou část božího přání.
Sincerely Odoaker Udalrich, Bořitel Říše římské, světec církve římské
 

Ahoj brácho. To už je hodně let, co jsem ti nic nepsal,co? Je to vážně divný. Nebo možná na tom není nic divnýho, někdy máš období, kdy je všechno fajn, kdy všechno vychází. Jindy ne, jindy je to naopak. Existujou prostě různý období. Třeba někdy čtu několik knížek naráz a jindy zase vůbec nic (i tady mám poslední dobou deficit, vlastně jsem nic dlouho nečetl). Prostě jsme si dlouho nepsali, moh jsem za to já a je to škoda, ale zrovna dneska mám chuť ti napsat. Dokonce si pamatuju, jak jedno dubnové úterý, když byl u nás na škole ministr Pospíšil, jak jsem spolužačce říkal, o tom napíšu Oldovi, Olda s nim čet rozhovor v Týdnu a zaujal ho (neříkal jsem to takhle strojeně, ale obsah byl týž), už ani nevím co mi na to řekla, asi něco v tom smyslu, že budeš mít určitě radost. Anděla (tak se ta holka jmenuje) byla totiž na Pospíšilovi taky a ani jí se nelíbil. Vlastně byla zklamaná, to já teda ne, já jsem levičák, já od pravičáků nic nečekám; ale šel jsem na něj už jenom protože jsi se o něm jednou zmiňoval. Když teď na ten den vzpomínám, už si na něj moc nepamatuju (nejlepší je asi opravdu psát o tom co se stalo, záhy potom co se to stane a ne po dvou měsících :) ) - Pospíšil byl trapnej, na powerpointu za ním byli úžasný hesla typu "Reforma je důležitá", a vedle něj stáli badygárdi; mnohdy když se na něco studenti zeptali, odpověděli za něj jeho náměstci (vypadali i chytřejší), ale to už je jedno. Tedy rozhodně nezapůsobil. Ale pamatuju si, že toho dne šla Anděla se mnou pěšky do Holešovic. Vlastně jsem o tobě Anděle vyprávěl už víckrát, o tom, že v Brně neznají slovo krám a nanuk nebo jaks mi říkal, že nejvíc nejšťastnější jsi byl, když sis nasadil kontaktní čočky (ona to nechápala, asi protože brejle nenosí). Když o tom tak přemýšlím, seš strašně známej. Ale Andělu znáš určitě taky - z vyprávění, jak jsme se vsadili o ty pistácie, něco jsem o ní psal i na blogu (ale ten "se nedá přečíst, Jirásku", mimochodem, nesmrtelné myšlenky tam píšu stále, ale už to není tak rozsáhlé). Řekl jsem, že je to spolužačka? Je to spolužačka. Nic víc. Ale je to ta nejbáječnější holka na škole. A já jsem z ní unešenej. Forest Gump by řekl, je to nejvíc nejlepší kámoš. Náhodou zrovna, když tohle píšu, ona píše test z Evropskýho práva. Ty jo, tý Evropy se docela bojím. Poslední termín v červnu je příští pondělí a já tak musím obrátit zrak na ty debilní pilíře, případy Francovich, Costa, Van Gend en Loos nebo Foto-Frost. Ale zejtra až pojedu do školy na zápočet z pracovního práva, Anděla mi půjčí učebnici (ty jo ona je vážně anděl) a já si to všechno přečtu, teda ta knížka má tisíc stran a stála taky tisícovku. Jediná učebnice! To je neskutečný! Hned bych zrušil to naše "bezplatný" školství a zavedl školné, aby si ty děti univerzit vážili. To je vtip?
Neměls mě vyrušovat kytkou, přerušils mi myšlenky!... Nakonec snad ještě všechno nejlepší k narozeninám! Těším se až se uvidíme.
Jirka (pořád)

 

Zdárek,kamaráde. To bys nevěřil, co se mi od včerejšího večera nestalo Normálně si před spaním řídím budíka - já bych jinak spal strašně dlouho a to pak celej den stojí za hovno - a říkám si, jak budu celej den poctivě dělat na bakalářce, protože jsem na ni až doteď sral, a ani poslední dobou to není horší, navzdory mému rozhodnutí to změnit. No a tak jsem i pln nadějí ráno vstával. Pln chuti jsem si říkal, jestli má cenu snídat u knihy a počítače, jako bych byl v Brně, kde se to nedá jinak řešit. Jestli si teda nepustím něco v televizi - to je taková nenáročná záležitost, kterou snadno vypneš, snadno zapneš, mozek je v klidu a pozornost taky, a přitom není úplně ticho mrtvo. Jenže v televizi dávali to co skoro pořád - nerad bych to rozváděl, je to přirozená součást života, ačkoli je hnědá a smrdí. Je ale možnost nahrát to, co alespoň nesmrdí tolik, a pak se na to podívat. Táta si třeba nahrál několik pořadů a bří Mašínech, jejichž je obdivovatelem (dobré téma na příští oslavu, nemyslíš? Teda aspoň spoléhám na to, že jejich vyznamenání neschvaluješ.. :). Jenže to mě nezajímalo, tak jsem se posunul dále, až k jednomu filmu, který jsem kdysi rozkoukal. Jmenoval se Žer nebo umři. Já se nažral a proto to přežil, ale fakt zajímavej kousek to byl. Jenže z dopoledne ukousl pořádnej kousek. Když jsem se konečně dostal na komp, uvědomil jsem si v plném rozsahu skutečnost, že ten počítač nepracuje ÚPLNĚ SPRÁVNĚ. Ano, soudíš dobře, že byl TOTÁLNĚ ROZESRANEJ. A přestože k výkonu základních funkcí, které jsem jediné potřeboval k práci na bc práci, rozhodl jsem se nastalou situaci řešit JAKO CHLAP. Takže jsem zavolal Liborovi, aby mě zachránil :D
Nakonec se podařilo, navzdory tomu, že jsem zdatně odolával. Každopádně jsem ho asi natolik otrávil, že příště asi radši osobně přijede, aby to udělal sám :)) No každopádně nastavování a ladění počítače a softwaru mě natolik chytlo, že jsem tím strávil zbytek dne. A pokud si nejsi jistej tím, co znamená zbytek, zkontroluj si čas, kdy ti tenhle mejl posílám...
"Kurva, ztratil jsem den" - který ceasar že to řekl - byl to snad Claudius bůh?
Tenhle mejl ti píšu proto, že jsem zjistil, jak je naše korespondence tenhle rok slabá. Na to jsem přišel ve složce na tvojí stránce. Na tu jsem přišel tím, jak jsem zkoumal novej dizajn tvojí stránky, kterej je mimochodem povedenej. Na tu stránku jsem přišel tím, že jsem si spořádával oblíbené složky, kde jsem narazil na odkaz. No a obsah mejlu vyjadřuje moje pocity, o kterých věřím, že jim budeš rozumět. A na to jsem přišel tak, že jsem si přečetl část tvého zápisníku a zkouškách. Když už tě kritizuju za tu stránku, tak přidám ještě maličkost - ty tvoje řeči jsou strašně dlouhý. Někdo by si je třeba rád přečetl, třeba nějaká duše, se kterou můžeš najít určitý souznění, jakkoli to teď může vypadat nepravděpodobně. Jenže to se prostě NEDÁ PŘEČÍST. Můžeš se směle přiřadit k lidem jako je Günter Grass, Stephen King nebo Alois Jirásek. Jako člověk vkusem obdařený jistě chápeš, že tím nemyslím vypravěčského nebo filozofského génia, ale prachobyčejnou GRAFOMANII. V takovým rozsahu odradí sebelépe naladěnou duši a souznění se pak NEKONÁ. Některé myšlenky jsou velice zajímavé, ale sem tam (asi každou druhou vteřinu) si člověk řekne, že tyhle TEXTY budou mít jednou hodnotu. Bohužel ne pro svou nadčasovost, ale proto, že KAŽDÝHO bude zajímat, co se honila hlavou tomu člověku, jak pobíhal nahatej po Václaváku s trenkama na hlavě :))
Nakonec se ale přece jenom hodí poznamenat, že blogy vznikly k přesně takovým účelům, tak v tom směle pokračuj, nikomu to nevadí, protože NIKDO NEPOSLOUCHÁ. I když kdo ví, že každej máme velkýho bratra. Někteří stávají skryti ve tmavých koutech bytů, když jdeš v noci na záchod, jiní se na tebe smějí každé ráno ze zrcadla a přesnost a okamžitost jejich reprodukce tvojí mimiky je opravdu děsivá. Ještě že ti blázni říkají Honzo, jako by tě nerozpoznali od tvého dvojčete, které kdysi pohodili ti zlí.
Aby závěr vyzněl náležitě pozitivně, podělím se s tebou o zajímavou myšlenku. Já tu práci napsat asi nestihnu, protože nemám co na práci kromě ní. To znamená že dělám skoro všechno, kromě skutečné práce na ní. a přitom tempus fugit. Nj, tak se měj, a vysílej pozitivní vlny, ať se k tomu bc jednou dostanu :-)
Čus

             
Zdar zdar, už z hor zní zvon. Mám leccos na co z Tvých dvou mejlů reagovat, ale samozřejmě si vyberu jen to, co se mi hodí. Například to, že jsi pogratuloval mé státnici. Je to poněkud výstřední, řekl bych až jiřikovské, ale co naděláš - můžeš si maximálně změnit jméno, jenže i poté se vymyslí odpovídající pojem - jiřikojanovské. Je to pouze delší, obsah zůstává stejný. Tedy k věci - má státnice má zásluhu tak maximálně za to, že mě pěkně potrápila, čímž obohatila můj život. Na druhou stranu mám převelikou zásluhu já, že jsem ji zmáknul. Neskromně tedy uzurpuji gratulaci pro sebe. Však jsme všichni sobci, snad s výjimkou žen, které tak nezištně dají život novému člověku - jako našich iks spolužaček. Je to výborné, ten život. Ještě kdyby člověk nebyl nastydlej, to by byla paráda. Jenže to už spočívá v tom štěstí - to je totiž výsledkem hledání a vnitřního stavu moudrosti, nikoli dosažených úspěchů nebo hormonální anomálie, díky které chceš objímat celý svět svým velkým srdcem. Kéž bych jednou byl skutečně šťastný. Asi si začnu sedat pod fíkovník.... Měj se, borče
                    
Jsem úplně v šoku... musím se s tebou o něco podělit... byl jsem na našem třídním srazu... to by nebylo zase tak šokující... bylo tam několik lidí ze třídy... to taky není moc šokující... některý holky nemohly přijít... to zase není moc šokující, co?... víš proč nemohly, příjít?... myslíš, že ten důvod bude šokující?... Evě (její současné příjmení neznám) se to nehodilo, ptž včera rodila dcerušku Bětku... jsi v šoku?... Šárce se to taky moc nehodilo, když je těhotná... Verče D. se to nehodilo ze stejného důvodu... jsi v šoku?...
kdo nemá děti, je out... takže na příští sraz kočárky s sebou...
Honza
                  
Nemůžu si pomoct, ale tvůj email mě inspiroval k takové myšlence, o níž se s tebou "stůj co stůj"(cítíš z tohoto slovního spojení nevyřknutou naléhavost?) musím podělit. Je to vnuknutí, které přišlo buďto zhůry nebo zdola (obojí je patrně totéž, záleží odkud se na to díváš). Takže bylo mě vnuknuto následující: Dnes jsem si přečetl tvůj mejl, kde popisuješ úspěšnou státnici (kdybys nevěděl, tak ta gratulace v předmětu patři ji)... teda todle mě vnuknuto nebylo, to jsem z toho (navzdory svému intelektu) pochopil, ale chci tě nějak uvést do děje... Jednoduše jsem si řekl - "To je supr" (neřekl jsem to ani v duchu, protože já své emoce ukrývám i sám před sebou, ale takto jsem to cítil)... chápeš to? řekl jsem si to dnes, v pátek... tys to dělal v úterý, v úterý jsi byl šťastný, ale teď už je ti to u §rdele (mě by to taky bylo, ptž minulost je minulost, dívejme se dopředu), né že bys nebyl rád, ale už sis zvyknul... zvyk je železná košile... v tom dobrém i v tom špatném... ale to už jsem odbočil; vybočuje to naprosto od hlavní line příběhu... takže k věci... teď jsem si to přečet a teprv teď o tom vím... pátek má pro mě stejnou cenu jako úterý pro tebe... dá se dokonce řící, že pro mě (tedy subjektivně vzato) tvá úspěšná zkouška proběhla až dnes... jako když si přečtěš knížku od Stefana Zweiga, kterej se dávno zabil, ale pro tebe ta knížka novinkou, pro tebe je Zweig naživu... já vím, že mé myšlenky jsou zmatené, ale chtěl bych jimi patrně říci toto: kéž by se dalo štěstí a radost schovat do skříně, odkud by se v těch temných dobách vyndalo... prostě by se aplikovalo, dal by sis třeba třicet gramů štěstíčka a zapil bys to skleničkou radosti... bylo by krásné, kdyby ses mohl opájet radostí, která je už objektivně vyčpělá, ale která by působila znovu a nově... zase a zase... vzpomeń si na okamžik, kdy ses cítil tak neskutečně šťastně, že bys chtěl objímat všechny lidi na světě... tenhle pocit nevrátíš... už to nikdy nebude tak, jak to bylo... o tom mluvím... radujeme se ze všeho co máme, protože strašně rychle může být pozdě... člověk ztratí věci ani neví jak... radujeme se ze všeho, dokud je čas... klidně si vysnijme lepší budoucnost... ale radujme se z toho co máme... nemáme toho snad hodně?... proč si myslíme, že nám stále něco chybí?... co nás žene vpřed?... vždyť je to tak falešné... toužíme po oáze, která je fatamorgánou, zatímco jsme uprostřed života... jestli někdo řekl: "Vždyť království Boží je už mezi vámi", nemyslel to tak že zítra bude líp, mysel to tak že ještě dneska bude líp, bude líp protože už dneska je líp... člověk o tom ale neví... na každém záleží, zda bude vidět... kdybychom měli tu skříňku se štěstím, tak by to bylo jednodušší... dneska bychom se cítili stejně šťastně jako v těch minulých chvílích štěstí... takto musíme objevovat stále novou radost... naopak ještě musíme zvyšovat dávky aby radost byla dostačující... a stejně pak štěstí trvá strašně krátce... ale to je možná jeho smyslem... nevím... možná by opravdu bez hlubin nebylo výšin...

Možná nemáme tu krabičku, aby nám vracela naše pocity štěstí... ale jsem přesvědčen, že máme krabičku, kterou děláme šťastnými druhé... lidé si navzájem působí radost a ani o tom neví.
Jiří Jan
                 
Milí Jiří, jsem rád, že Tě mohu touto cestou opět po dlouhé odmlce znovupozdravit. Ono znovupozdravení vyplývá z mé radosti nad tím, že jsi mi zase napsal, a tuto skutečnost pouze akceleruje fakt, že jsem státnice učinil za velmi dobře. Toť B. Tvé gratulace s radostí přijmu.. Svět je najednou skutečně lepším místem k žití, třebaže by mohl býti učiněn pokrok v mnoha sektorech. Slunce například krásně svítí a je teplo. To já mám obvykle velmi rád, nicméně tentokrát mě to sere, jelikož jedu na hory, a tam, jak známo, není slunce a teplo přítelem. Respektive není přítelem sněhu, ale tedy také mým.
Zajímavou novinkou v mém životě je, že jsem experimentálně zkrátil své ochlupení na horní polovině těla. Musím říci, že svoje tělo už jsem několik let neviděl, a proto mě jeho současný vzhled mírně překvapil. Milý Jiří, rád bych státnice oslavil, a nebudu sám, neboť ty je určitě taky zvládneš, teda zkoušky obvyklého charakteru. Navíc i Pavel od Hanky svoje státnice zvládnul, takže bude třeba přivítat nového inženýra v našich řadách.
Co se tebou pojednaného plesu týče, souhlasím ve všech bodech, včetně toho, že jsem toho času na horách. Nicméně i kdyby tomu bylo jinak, stejně bych se tomu plesu vyhnul, neboť jsem již lepším člověkem nežli ti červi tam.
Milý Jirko, jsem rád, že jsem si s Tebou tak dobře pokecal, doufám, že nám bude přáno k tomu v nejbližší době něco dodat. Tak se, Jirko, měj hezky, budu na Tebe myslet ve chvílích nejtěžších. Oldřich

                 
Dlouho předlouho jsme si nepsali... tak tě zdravím tentokrát... nechci se nějak vtírat, ale musím se zeptat: Co státnice? Když tak mi to napiš...... já mám ze zkoušek docela strach... chápeš to? Já!... v pátek 25. ledna má maturák gymplácká oktáva, ale ty seš asi na horách, co?... a vlastně i kdyby ne, co by tam člověk dělal?... ty středoškoláci se stejnak zabývají jenom banalitama... vždyť jsme byli přece taky takoví... no, byli jsme jinak jiní... neříkám, že bychom byli dneska lepší, ale klidně bych to říct mohl, protože si to myslím... já jsem lepší totiž každopádně... já jsem nyní Jiří Jan a tak se můžu cítit lépe

jinak svět je fajn, i když je to hrozný místo... on je hrozný a děsivý, ale zároveň je božsky krásný... proto je fajn... protože štěstí nakonec každý nalezne... v to věřím... v tom jsem optimista

Honza